Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právotvorné žaloby
Hendrychová, Veronika ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o právotvorných žalobách, které jsou teorií uznávány coby samostatná kategorie žalob, ba se i do budoucna počítá s jejich výslovným zakotvením do zákonné úpravy. Právotvorné žaloby, na rozdíl od žalob na plnění nebo na určení, směřují k vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým dochází ke vzniku, změně nebo zániku hmotněprávních poměrů. Pro takové konstituování právních poměrů je třeba, až na výjimečné případy, kdy lze uvažovat o použití analogie, výslovné zákonné zmocnění. Tím je založeno specifické postavení právotvorných žalob a řízení o nich. Navzdory tomu, že právotvorné žaloby vykazují mnoho specifických znaků, je řízení o nich považováno za klasické sporné řízení. Mezi tato specifika můžeme řadit zejména modifikaci zásady dispoziční a zásady projednací, jakož i absenci kontradiktorního postavení účastníků. Tyto zvláštnosti však samotný charakter sporného řízení ve skutečnosti popírají a platná právní úprava pro ně prozatím nenachází vhodné řešení. Uvedené specifické znaky jsou tak v této diplomové práci použity jako jeden z klíčů k zodpovězení otázky, zda mají právotvorné žaloby opravdu podléhat režimu sporného řízení, anebo je pro ně vhodnější úprava řízení nesporného. První část předkládané diplomové práce se věnuje obecné charakteristice právotvorných žalob...
Nesporná řízení v komparativním pohledu
Šlejharová, Markéta ; Zvára, Michael (oponent)
v českém jazyce Disertační práce se zaměřuje na právně-teoretické vymezení nesporného řízení dle nejvýznamnějších českých, rakouských a německých právně-teoretických koncepcí, na základě kterých jsou pak stanovena stěžejní diferenciační kritéria pro odlišování sporného a nesporného řízení. V návaznosti na vymezená kritéria je pak v druhé části disertační práce posuzována povaha konkrétních typů řízení projednávaných dle zákona o zvláštních řízeních soudních, a dále pak řízení, která jsou projednávána dle občanského soudního řádu a o jejichž povaze nepanuje v právní teorii jednotný názor. Povaha posuzovaných řízení je taktéž porovnávána (umožňuje-li to úprava dané matérie) se stávající německou a rakouskou právní úpravou a se závěry o jejich sporné či nesporné povaze v rovině právně-teoretické. Jednotlivé typy nesporných řízení jsou rozděleny celkem do čtyř skupin: (i) klasické jádro nesporných řízení, (ii) nesporná řízení, jejichž projednání v režimu sporného řízení je ze své podstaty vyloučeno, (iii) nesporná řízení, jejichž projednání v režimu sporného řízení je nevhodné, a v neposlední řadě (iv) tzv. hraniční případy stojící na pomezí sporného a nesporného řízení. V návaznosti na provedené posouzení jsou pak v závěru práce shrnuty taktéž úvahy de lege ferenda.
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Hošek, Martin ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje dispoziční zásadě a jejímu uplatnění ve sporném a nesporném řízení. Dispoziční zásada představuje jednu ze základních zásad, na nichž stojí civilní proces, zejména sporné řízení. Jejím základním účelem je vymezení, kdo rozhoduje o tom, zda bude řízení zahájeno, co je jeho předmětem a kdo ovlivňuje jeho průběh. V první kapitole se autor zabývá civilním procesem v obecné rovině a jeho historickým vývojem od starověkého Říma po současnost. Další část této kapitoly obsahuje obecné vymezení všech druhů civilního procesu. Druhá kapitola pojednává o nalézacím řízení. Její první část se věnuje spornému řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou. Nesporné řízení, které je předmětem další části kapitoly, je oproti tomu postaveno na zásadě oficiality. To však nevylučuje užití dispoziční zásady. Autor se u obou typů řízení věnuje základním zásadám, na kterých jsou postaveny, a dále vymezuje jejich průběh. Ve třetí kapitole se autor zabývá obecným výkladem o dispoziční zásadě. V této kapitole se autor věnuje také ostatním vybraným zásadám civilního procesu a jejich vztahu k dispoziční zásadě. V další kapitole se autor zabývá aplikací dispoziční zásady ve sporném řízení. Autor kapitolu dělí na část pojednávající o dispozičních...
Druhy civilního procesu
Beroušková, Monika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Diplomová práce má za cíl seznámit čtenáře s jednotlivými druhy civilního procesu. Civilní proces je spolu s trestním, správním a ústavním řízením jedním ze čtyř druhů soudnictví. Jedná se navenek o jednotné řízení, které je však vnitřně diferencované. Tato diferenciace je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy k původní funkci civilního procesu přistupují funkce další. Civilní proces neslouží pouze k poskytnutí ochrany již porušených práv. Další funkce spočívá v ochraně práv před jejich ohrožením. V neposlední řadě plní funkci vykonávací a zajišťovací. Účelem je poskytnout ucelený přehled o jednotlivých druzích civilního procesu, jejich charakteristice, společných rysech a odlišnostech. Náplní diplomové práce jsou jednotlivé druhy civilního procesu a je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se věnuje civilnímu procesu v obecné rovině a jeho vývoji. Druhá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce a věnuje se postupně charakteristice jednotlivých druhů civilního procesu. Nejdříve je popsáno nalézací řízení, které se dále dělí na řízení sporné a nesporné. Účelem nalézacího řízení je ochrana porušovaných či ohrožených práv nebo úprava vztahů účastníků řízení do budoucna. Následuje popis řízení vykonávacího, jehož předmětem je vynucení plnění, které nebylo povinným splněno dobrovolně. Dále je věnována...
Zvláštní soudní řízení (obecné otázky)
Urban, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé - Zvláštní soudní řízení (obecné otázky) Diplomová práce se zabývá problematikou zvláštních řízení soudních. Zvláštní řízení soudní je institut, představující druh civilního procesu, vykazující odchylky od obecné úpravy občanských řízení sporných. Zvláštní řízení soudní jsou upravena zejména zákonem o zvláštních řízeních soudních. Tento zákon obsahuje výjimky z obecné procesní úpravy a výčet a úpravu jednotlivých zvláštních řízení ve své zvláštní části. Subsidiárně se použije občanský soudní řád. Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad o pojmu zvláštní řízení soudní a to důsledným vymezením a definicí samotného pojmu na základě použití několika způsobů jeho rozlišení od řízení sporného. Za další cíl si práce klade zhodnocení historického vývoje zmíněného institutu a porovnání současné právní úpravy s normami platnými za první republiky. V neposlední řadě má práce obsahovat rozbor současné právní úpravy a to zejména zákona o zvláštních řízeních soudních a posoudit jeho zpracování jak z obsahového, tak z formálního hlediska. Součástí bude deskripce samotného zvláštního řízení s důrazem nad odchylky od obecné úpravy. Závěrem dojde k pokusu o určení budoucího směřování této problematiky a k vyslovení vlastního názoru de lege ferenda. Na základě provedeného zhodnocení, použití odborné literatury,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.