|
|
Aktuální uplatnění neslyšících osob na trhu práce v České republice
Vyšínová, Kateřina ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na posouzení aktuální situace neslyšících osob na trhu práce v České republice. Klade důraz na rozlišení jednotlivých sluchových vad, které je k prozkoumání problematiky velmi důležité. Práce zkoumá nabídku vzdělání pro neslyšící a řeší překážky při přechodu ze školy do pracovního procesu, které úzce souvisí s budoucím uplatněním na trhu práce. Zaměřuje se také na organizace, které neslyšícím pomáhají tyto překážky překonat. Vymezuje nástroje politiky zaměstnanosti, které pomáhají neslyšícím i zaměstnavatelům. Praktická část je tvořena výzkumnými šetřeními, která analyzují uplatnění neslyšících na trhu práce. Pro zlepšení zaměstnatelnosti neslyšících práce doporučuje celkovou osvětu zaměstnavatelů, kteří na trhu práce působí v odvětvích, ve kterých se neslyšící obvykle uplatňují. Dalším doporučením je větší spolupráce zaměstnavatelů s organizacemi, které neslyšícím i zaměstnavatelům mohou pomoci překonat překážky v zaměstnání jako je například komunikační bariéra. Doporučení jsou podložena výsledky výzkumů, které byly provedeny se zaměstnavateli, kteří působí v odvětvích, kde se neslyšící obvykle uplatňují, s neslyšícími a s pracovníky organizací, které se zabývají zaměstnatelností neslyšících.
|
|
|
Inovace produktového portfolia na příkladu Jihomoravského kraje
VEJVALKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit primární a sekundární nabídku destinace, dále zhodnotit nabídku cestovního ruchu pro handicapované osoby se smyslovým postižením, a to konkrétně pro osoby s poruchou sluchu. Dalším úkolem bylo poukázat na nedostatky a možnost rozvoje nabídky pro handicapované. Na základě výsledků výzkumu je vytvořen projekt, který poskytne organizacím cestovního ruchu a památkářům nové možnosti, jak přizpůsobit svoji nabídku handicapovaným turistům. Možností, jak inovovat nabídku pro handicapované je mnoho. Snahou práce je tedy najít způsob, jak tento potenciál identifikovat a jakým způsobem jej prosadit.
|
|
|
Odborné sociální poradenství v oblasti sluchového postižení jako nástroj ke zlepšení sociálního fungování
ENTLICHEROVÁ, Ivana
V práci vysvětluji základní pojmy v oblasti sluchového postižení. Co je pro osoby se sluchovým postižením odborné sociální poradenství a sociální fungování. Rozděluji osoby se sluchovým postižením podle ztráty sluchu. Popisuji a rozděluji kompenzační pomůcky pro tuto cílovou skupinu: komunikační bariéry (sluchadla, osobní zesilovače, zesílené telefony), dále pak informační bariéry (indukční smyčky, bezdrátová sluchátka a náhlavní sluchátka pro poslech rádia a TV) a nakonec bariéry týkající se styku s vnějším prostředím (signalizace bytového zvonku, signalizace času nebo jiných dějů). Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky se převážně věnuji komunikační bariéře, která je z hlediska sociálního vyloučení zásadní. Na tuto komunikační bariéru navazují další výše jmenované oblasti. Zabývám se kvalitativním výzkumem, používám metodu "prostý náhodný výběr" a techniku polořízeného rozhovoru. Výzkum probíhal v Poradenském centru pro sluchově postižené v Táboře. Cílem je zjistit, jaká je skutečná pomoc lidem (uživatelům Centra) v jejich sociálním fungování a dále zjišťuji spokojenost těchto uživatelů se službami tohoto Centra. Na závěr je provedeno zhodnocení získaných údajů.
|
|
|
Integrace slyšícího mezi neslyšící
JANEČKOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se věnuje celkovému pohledu na neslyšící, uchem počínaje a kulturou této komunity konče. Hlavním cílem je popsat integraci slyšícího jedince do komunity neslyšících a zkoumat postoje a reakce samotné komunity vůči slyšícímu a naopak. Součástí práce jsou rozhovory jak s integrovanou osobou, tak i s neslyšícími, kteří byli na v integraci zainteresováni. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V úvodu teoretické části se zabývá sluchem jako takovým, stavbou ucha, přenosem vzruchů a poruchami sluchu. Další část je věnována organizacím, které se zaměřují na neslyšící. Závěr teoretické části práce je věnován kultuře neslyšících a jejich komunikaci. Ve výzkumné části práce jsou popsány problémy, pocity, postoje a názory slyšícího, který se dostal do komunity neslyšících. S postupem času, který slyšící trávil mezi neslyšícími, je patrný i posun a vývoj v jeho názorech, rostoucí zájem a postupná proměna důvodů, proč se snažit začlenit do komunity neslyšících. Současně je popsán i postoj a přístup neslyšících ke slyšícímu, který se dostal do této komunity a neměl žádné poznatky o různých možnostech a způsobech, jak s neslyšícími komunikovat, jaká jsou jejich specifika a odlišnosti.
|
|
|
Problematika tvorby e-learningových kurzů pro handicapované
Štěrba, Ladislav ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Řezníček, Dušan (oponent)
Práce pojednává o e-learningu pro handicapované osoby. Je zaměřena na tvorbu elektronických kurzů pro zrakově a sluchově handicapované studenty. Hlavním cílem je vytvořit a publikovat demonstrační kurz určený pro tyto skupiny studentů. Kurz demonstruje praktické využití metodik a doporučení tvorby přístupných studijních materiálů pro handicapované. Tyto metodiky a doporučení jsou popsány v teoretické části práce. Tvorba kurzu a jeho publikace je kompletně realizována pomocí zdarma dostupných softwarových aplikací a služeb. Jsou popsány postupy, přednosti a omezení tohoto přístupu k tvorbě a možné další způsoby rozvoje kurzů pro handicapované. Tato práce tedy může sloužit jako jeden z prvních teoretických a hlavně zároveň i ryze praktických manuálů pro tvorbu těchto kurzů. V první části práce jsou zmíněna specifika smyslových postižení a různé způsoby výuky smyslově handicapovaných. Ve druhé, části práce jsou vysvětlena pravidla a doporučení ke správné tvorbě e-learningových kurzů pro handicapované. Pozornost je věnována především technickým pravidlům tvorby kurzů a částečně i pedagogickými doporučením. Závěrečná část práce ukazuje postup při tvorbě elektronického kurzu pro handicapované v e-learningovém systému Moodle pomocí zdarma dostupných audiovizuálních aplikací a publikačních služeb.
|
|
|
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
|
|
|
Osoby se sluchovým postižením v dramatickém umění
NOVOTNÁ, Michala
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku osob se sluchovým postižením sluchově postižených osob ve vztahu k dramatickému umění. Cílem práce je představit problematiku studia dramatického umění u jedinců se sluchovým postižením a jejich pracovní uplatnění. V teoretické části jsou popsána specifika sluchového postižení, komunikace a vzdělávání lidí se sluchovým postižením. Další kapitola se pak zabývá dramatickým uměním ve vztahu k osobám se sluchovým postižením. Včetně představení vysokoškolského oboru VDN. Dále jsou uvedeny možnosti pracovního uplatnění po absolvování tohoto oboru. A kapitoly o Neslyšících jako umělcích a o Neslyšících jako pedagozích. Množství odborné literatury zabývající se touto problematikou je omezené. Byl zvolen kvalitativní výzkum, formou polostrukturovaných rozhovorů, aby informace v teoretické části byly specifikovány, popřípadě rozšířeny tak, aby čtenář získal co nejlepší přehled o problematice. Cílovou skupinou byli neslyšící absolventi oboru VDN, kteří mají v této sféře nejvíce zkušeností a mohou ze svého pohledu sdělit mnoho důležitých informací. Dle zájmu sluchově postižených studentů lze usoudit, že vzdělávací obor otevřený pro specifickou cílovou skupinu je pozitivním krokem k bourání bariér mezi slyšící a neslyšící společností. Tento obor může být vzorem pro odborníky i veřejnost, jak dále rozšiřovat a zkvalitňovat podmínky pro všechny osoby se zdravotním postižením. Obsahem práce je též analýza týkající se specifik divadla Neslyšících, kdy byl uskutečněn rozbor divadelního představení studentů VDN z pohledu slyšícího diváka. Práce může být informačním zdrojem pro slyšící populaci o problematice sluchově postižených a o divadle Neslyšících.
|
|
|
Integrace a komunikace osob se sluchovým postižením ve společnosti.
MARKOVÁ, Veronika
Práce je zaměřena na sluch, sluchovou protetiku, metody komunikace neslyšících a odezírání. Zabývá se způsobem, jakým sluchově postižený člověk komunikuje ve společnosti intaktních osob a jak slyšící osoba komunikuje s osobou s vadou sluchu. Práce dále zkoumá integraci sluchově postižený lidí do kolektivu ostatních lidí a způsob, jak sluchově postižené osoby vnímá a přijímá společnost intaktních osob.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček
KOTTOVÁ, Jiřina
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček Klientela českých porodnic se díky otevření hranic a migraci obyvatelstva během patnácti let velmi změnila a porodnice na tuto skutečnost adekvátně zareagovaly. Ženám různých kultur a náboženského vyznání umíme pro porod a pobyt v nemocnici vytvořit příznivé podmínky. Neomezující a přátelské podmínky bychom měli vytvořit i ženám neslyšícím. Jsem zaměstnána v Ústavu pro péči o matku a dítě, které se v roce 2004 stalo centrem pro neslyšící rodičky. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké má ošetřující personál největší problémy v ošetřovatelské péči u neslyšících rodiček. Teoretická část popisuje specifika ošetřovatelské péče o neslyšící rodičku. Další kapitoly pojednávají o anatomii sluchového ústrojí, přibližují vady sluchu a jejich diagnostiku a též se věnují komunikaci neslyšících a jejich identitě. Cílem práce je zjistit zda zdravotnický personál ovládá komunikaci s neslyšícími rodičkami, zda je vybraná porodnice schopna zajistit tlumočníka, a s kterými problémy se potýkají neslyšící ženy a ošetřující personál. V hypotézách bylo stanoveno, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšící rodičkou, a neovládá ji, že porodnice zajistí pro neslyšící rodičku tlumočníka, a že v ošetřovatelské péči je pro zdravotnický personál a neslyšící rodičku největším problémem komunikace. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníku pro zdravotnický personál z Ústavu pro péči o matku a dítě, společně s kvalitativním, který představují čtyři rozhovory s neslyšícím rodičkami rodícími tamtéž.. Sběr dat byl prováděn v únoru a březnu 2010. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšícími a základy komunikace neovládá, a největším problémem v ošetřovatelské péči o neslyšící rodičky je podle porodních asistentek, dětských sester a neslyšících samotných komunikace. Z výsledků šetření byl stanoven závěr, že nelze zavírat oči před problematikou komunikace s neslyšícími rodičkami. Za jedno z hlavních doporučení byla větší informovanost zdravotnického personálu o světě neslyšících, zkvalitnění přístupu k neslyšícím a respektování jejich osobnosti. Nemusíme umět znakový jazyk, abychom se domluvili s neslyšícími, ale postačí být vnímavý, laskavý a chtít porozumět.
|
|
|
Informovanost sester o možných způsobech komunikace se sluchově postiženými pacienty
PRCHALOVÁ, Jitka
V bakalářské práci jsme se zabývali informovaností sester o možnostech komunikace se sluchově postiženými pacienty. V teoretické části uvádíme rozdělení sluchově postižených pacientů, zásady komunikace s nimi, dotýkáme se i problematiky tlumočníků a na závěr této části jsou uvedeny zajímavé informace. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro sestry i laickou veřejnost a na základě výsledků výzkumu by se dal zpracovat projekt na realizaci kurzů znakové řeči v nemocnici.
|
host ::
RSS.