|
|
Poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji
VEVERKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá poskytováním sociálního bydlení a doprovodných služeb pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji, kdy hlavním cílem je zjistit, jak Jihočeský kraj realizuje rodinnou politiku v oblasti sociálního bydlení pro rodiny s dětmi a jak sociální pracovníci obce s rozšířenou působností identifikují zdroje podpory a bariéry v tomto kontextu. Pro dosažení cíle byla v praktické části této práce realizována kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořilo 8 sociálních pracovníků na obecních či městských úřadech, přičemž podmínkou bylo poskytování sociálního bydlení v dané oblasti. Získaná data byla vyhodnocena metodou zakotvené teorie. Z výsledků bylo zjištěno, že sociální bydlení je poskytováno s mírnými rozdíly v závislosti na konkrétním regionu a dostupných zdrojích pro řešení bytové situace. Při poskytování podpory je klíčová vlastní motivace a přístup rodin s dětmi, jakož i boj s obecným nedostatkem sociálního bydlení. Důležitost této práce také spočívá v pochopení osobního pohledu sociálních pracovníků na poskytovanou podporu a jimi identifikované zdroje podpory a překážky v kontextu sociálního bydlení. Výsledky této diplomové práce mohou inspirovat ostatní sociální pracovníky pohybující se v dané tématice, nestátní neziskové organizace, veřejné instituce či výsledky mohou být také přínosným a edukativním materiálem pro širokou veřejnost.
|
|
|
Kultura násilí klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
Prokopová, Johana ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje kontextům výskytu agrese v životech klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Tato skupina dětí a dospívajících bývá považována za skupinu ohroženou rizikovým chováním a dalšími obtížemi spojenými s životem v nepříznivé sociální situaci. Teoretická část práce se věnuje popisu principů fungování NZDM a specifikům klientů těchto zařízení. Popsány jsou taktéž dosavadní výzkumy, které byly s cílovou skupinou uskutečněny. Dále se teoretická část práce věnuje vybraným vývojovým změnám probíhajícím v adolescenci a v neposlední řadě problematice agrese - teoriím jejího původu, formám a funkcím. V empirické části práce je popsáno výzkumné šetření, které bylo uskutečněno s klienty z 8 NZDM. První část šetření se zabývala především otázkou míry výskytu agresivity mezi klienty NZDM a sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníků obecné agresivity Busse a Perryho (BPAQ-SF). Druhá část výzkumného šetření představovala uskutečnění polostrukturovaných rozhovorů taktéž s klienty těchto zařízení. V práci jsou následně popsána zjištění, která z obou částí výzkumného šetření vyplynula. Diskutován je zejména vyšší průměrný skór klientů NZDM v administrovaných dotaznících, a tedy předpokládaná vyšší míra tendence chovat se ke svému okolí hostilně. Na zjištění je nahlíženo v souvislosti s...
|
|
|
Dostupnost sociální pomoci v obci Třešť - situační analýza
ČÁPOVÁ, Monika
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělená na tři stěžejní kapitoly. První kapitola je zaměřená na charakteristiku obce Třešť a nabízené služby pro občany. Druhá kapitola je zacílená na problematiku rodin s nezaopatřenými dětmi, a to konkrétně na záležitosti, které ohrožují fungování rodiny ve společnosti. Především se jedná o finanční a bytovou problematiku, dále sociální vyloučení či sociálně patologické jevy, které se mohou vyskytovat v rodině. V této kapitole se také nachází krátká kapitola o rizikových situacích, které mohou ohrožovat stabilitu rodiny. Poslední třetí kapitola se věnuje sociální pomoci garantovanou státem rodinám s nezaopatřenými dětmi a dále kapitola zahrnuje přehled služeb poskytující pomoc a podporu rodinám. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím odborné veřejnosti pracující nebo žijící v obci Třešť. Jednalo se především o zainteresované osoby do problematiky sociálních služeb a pomoci pro rodiny s dětmi v obci Třešť. Hlavním cílem bylo reflektovat sociální problémy, se kterými se setkávají rodiny s dětmi v obci Třešť. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné otázky byly zaměřeny na to, jaké mají občané obce Třešť možnosti řešení nepříznivých sociálních situací. Dílčí otázkou bylo zjišťováno, jaká je situace sociální pomoci v obci Třešť. Pomocí rozhovorů bylo možné zjistit, jak vnímá odborná veřejnost současný stav sociální pomoci a poskytovaných sociálních služeb v obci, a jak probíhá pomoc zacílená na rodiny, jež se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Tato diplomová práce by mohla být přínosem obci Třešť jako zhodnocení stávajícího stavu sociálních služeb pro rodiny s dětmi a zhodnocení stavu sociální pomoci. Dále by mohla poskytnout náhled veřejným pracovníkům a občanům do návrhu opatření, které nabídne další možný pohled na řešení problematiky sociální situace rodin s nezaopatřenými dětmi v obci Třešť.
|
|
|
Život uživatelů v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí
JIRSOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce je zmapovat subjektivní důvody uživatelů pro stěhování do domova s pečovatelskou službou. Teoretická část je zaměřena na sociální práci se seniory, legislativní rámec pečovatelské služby a nabídku pomoci pro seniory. Jedna kapitola je věnována potřebám ve stáří. Část práce je věnována správné komunikaci se staršími. Konec teoretické části je věnován důležitému významu rodiny v péči o seniora a změnám domova. V diplomové práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl terénní. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována pomocí kvalitativní obsahové analýzy a tvorbou biografií účastníků výzkumu. Výzkumu se účastnily tři skupiny informantů z celého Jihočeského kraje. První skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domácím prostředí a využívají terénní pečovatelské služby. Druhou skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domě s pečovatelskou službou. Do výzkumu byla zahrnuta i třetí skupina - zaměstnanci v pečovatelské oblasti. Jako nejčastější důvod stěhování se do DPS účastníci uváděli zhoršení zdravotního stavu, bolesti pohybového aparátu, časté bolesti a pády. Dalším často zmiňovaným byl i strach, že se o sebe již nedokážou postarat sami z důvodu snížené soběstačnosti. Většina dotázaných seniorů se spoléhala na pomoc rodiny a přátel. Mezi často zmiňovaným důvodem bylo i úmrtí manžela. Dalším důvodem byla i neochota, nebo nemožnost rodiny pokračovat v péči. Z pohledu zaměstnanců může být důvodem řešení bytového a existenčního problému. Pouze jedna seniorka byla velice nespokojená s bydlením v DPS. Výsledky práce mohou posloužit jako zpětná vazba a informační materiál pro zaměstnance pečovatelské služby.
|
|
|
Hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení
Taran, Pavlína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tématem práce je hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení. Efektivita sociálních služeb je vzhledem k demografickému vývoji, zvyšující se poptávce po sociálních službách a narůstajícím výdajům na sociální oblast stále důležitějším tématem a lze předpokládat, že na sociální služby bude vzhledem k těmto faktorům vyvíjen stále větší tlak na prokazování svých výsledků. V práci jsou vymezeny teoretické koncepty efektivity a definováno pojetí efektivity, které by mohlo najít své uplatnění v sociálních službách. Práce shrnuje modely měření efektivity ve vybraných zemích a v České republice a specifikuje pojetí efektivity v Karlovarském kraji, ve kterém je sociální služba chráněné bydlení poskytována. Práce vymezuje pojem "potřeba" uživatelů sociálních služeb a představuje modely, kterými lze potřeby uživatelů identifikovat. Ve výzkumné části jsou vymezeny oblasti, které efektivitu sociální služby determinují. Jedná se o oblast identifikace nepříznivé sociální situace a o oblast identifikace a naplňování potřeb uživatelů. Výzkumem, v němž byla použita kvalitativní metodologie, bylo zjišťováno, zda je sociální služba chráněné bydlení schopna tyto tři oblasti naplnit. Výzkum přinesl praktická doporučení, která organizace může využít pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb.
|
|
|
Potřebnost a možnosti zkvalitnění služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež "Klub 21" v Berouně
Benešová, Zdeňka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je mapování vnějšího prostředí pro pomoc dětem a mládeži v nepříznivé sociální situaci poskytováním služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež "Klub 21" v Berouně. Prostřednictvím odborníků ve vybraných institucích je zjišťována potřebnost a možnosti zkvalitnění jeho služeb v kontextu hlavních oblastí společenského prostředí - sociální, technické, ekonomické a politicko - právní. Teoretická část nejprve připomíná vybrané mezníky z historie vývoje sociálních služeb obecně, a to ve vazbě na objasnění jejich funkce a přínosu pro společnost. Následující část se zabývá nízkoprahovým zařízením v jeho cílech, poslání, obsahu služeb a metodami práce, včetně charakteristiky "Klubu 21". Praktická část popisuje vlastní výzkumné šetření uskutečněné metodou kvalitativního výzkumu v jeho jednotlivých fázích, porovnává a shrnuje zjištěné poznatky, které je možné aplikovat v praxi.
|
|
|
Zkušenosti pracovníků ZZS při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci
Wollmannová, Alice ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bradna, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi pracovníků zdravotnické záchranné služby při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zdravotnická záchranná služba dle zákona č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, by měla poskytovat přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním ohrožení života. Posádky zdravotnické záchranné služby přesto vyjíždí i k pacientům, jejichž problémy spadají spíše do sociální oblasti. Tito pacienti nepotřebují primárně zdravotnickou intervenci, přesto musí tyto situace záchranáři v terénu řešit. Cílem diplomové práce bylo popsat a porovnat zkušenosti záchranářů při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zjistit, jak záchranáři tyto situace prožívají a interpretují, s jakými situacemi se při těchto výjezdech setkávají a jak chápou pojem nepříznivá sociální situace. Teoretická část této práce se věnuje vymezení základních pojmů z oblasti zdravotnické záchranné služby a sociální práce. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Obsahuje popis metodologie výzkumu, analýzu rozhovorů se záchranáři a jejich vyhodnocení. Výsledek výzkumu je důkazem toho, že záchranáři téměř každodenně tyto situace s klienty řeší neefektivně. Nemohou klientům poskytnout potřebnou sociální pomoc nebo poradenství. V České republice není návaznost zdravotních a...
|
|
|
Život matek s dětmi v azylovém domě.
KONČICKÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá životem matek s dětmi v azylovém domě. Práce mapuje z pohledu těchto žen jejich očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s jejich reálnými zkušenostmi. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části v devíti podkapitolách definuji základní pojmy související s problematikou sociální služby azylové domy, nepříznivou sociální situací, sociálním vyloučením a sociálním začleňováním. Popisuji principy činnosti azylových domů pro matky s dětmi, věnuji se stavu péče o matky s dětmi na našem území a charakterizuji vývoj a změny ve funkci rodiny. Zabývám se dále důvody, vedoucími ke ztrátě bydlení, problematikou bezdomovectví a problematikou dostupnosti bydlení. Popisuji a charakterizuji možnosti sociální ochrany matek s dětmi bez domova, tzn. kromě sociální služby azylový dům také podmínkami vzniku nároku na sociální dávky a příslušnou legislativou. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké měly matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s reálnými zkušenostmi, dílčími cíli bylo zjistit, z jakých příčin matky s dětmi přicházejí do azylového domu a jak jsou naplňovány jejich potřeby. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: Z jakých důvodů vyhledají matky s dětmi pomoc azylového domu? Jaké mají matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě? Jaká je realita života matek s dětmi v azylovém domě? Jaké potřeby mají matky s dětmi v azylovém domě? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo šest žen, matek s dětmi, které žijí v azylovém domě v Jihočeském kraji. Vzhledem k citlivosti tématu identifikační údaje žen a azylového zařízení neuvádím. Výzkumné šetření poukázalo na problematiku (ne)dostupnosti bydlení pro osamocené matky s dětmi v nepříznivé sociální situaci. Nejčastějším důvodem ztráty bydlení je rozpad partnerského vztahu a výpověď z bydlení a nedostatek finančních prostředků. Z výzkumu dále vyplynulo, že hlavním očekáváním všech dotazovaných žen je zajištění ubytování a skutečnost, že zůstanou se svými dětmi. Tato diplomová práce by pomohla zjistit, které služby klientky nejvíce vyhledávají a zda jsou naplňovány.
|
|
|
Volný čas dětí v azylovém domě
HLADKÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá problematikou volného času dětí v azylových domech. Práce propojuje obor pedagogiky volného času s oborem sociální práce. Celá práce je teoretická a vymezuje základní pojmy a souvislosti, které je nezbytné chápat pro propojení pedagogiky volného času s azylovými domy. Jde například o volný čas jako samostatný fenomén, obor pedagogiky volného času, popis jednotlivých etap vývoje dítěte, hry jako důležité součásti života dětí, vliv prostředí a následně popis života dítěte v azylovém domě. Cílem je přiblížit problematiku volného času dětí v azylovém domě.
|
|
|
Hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení
Taran, Pavlína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tématem práce je hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení. Efektivita sociálních služeb je vzhledem k demografickému vývoji, zvyšující se poptávce po sociálních službách a narůstajícím výdajům na sociální oblast stále důležitějším tématem a lze předpokládat, že na sociální služby bude vzhledem k těmto faktorům vyvíjen stále větší tlak na prokazování svých výsledků. V práci jsou vymezeny teoretické koncepty efektivity a definováno pojetí efektivity, které by mohlo najít své uplatnění v sociálních službách. Práce shrnuje modely měření efektivity ve vybraných zemích a v České republice a specifikuje pojetí efektivity v Karlovarském kraji, ve kterém je sociální služba chráněné bydlení poskytována. Práce vymezuje pojem "potřeba" uživatelů sociálních služeb a představuje modely, kterými lze potřeby uživatelů identifikovat. Ve výzkumné části jsou vymezeny oblasti, které efektivitu sociální služby determinují. Jedná se o oblast identifikace nepříznivé sociální situace a o oblast identifikace a naplňování potřeb uživatelů. Výzkumem, v němž byla použita kvalitativní metodologie, bylo zjišťováno, zda je sociální služba chráněné bydlení schopna tyto tři oblasti naplnit. Výzkum přinesl praktická doporučení, která organizace může využít pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb.
|
host ::
RSS.