Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti
Blažek, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Předmětem předložené disertační práce jsou, jak z jejího názvu vyplývá, právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti. Cílem práce byl nejen pokus o zmapování stávajícího právního stavu, pokud jde o právní úpravu ochrany lidského života v právním řádu České republiky, nýbrž i snaha o nastínění možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou mít nemalý vliv na konkrétní vyznění té či oné právní úpravy, ať již jde obecné aspekty právní ochrany lidského života, tak o právní úpravu dvou autorem práce zvolených oblasti zkoumání, totiž asistované reprodukce a euthanasie. V tomto smyslu před-ložená práce jen neutrálně nepopisovala jednotlivé filozoficko-antropologické koncepce, nýbrž čtenáři jakožto možný model, který z pohledu jejího autora snad nejlépe odpovídá míře ochrany, kterou lidský život a jeho důstojnost v ranných i terminálních fázích svého vývoje požadují, nabídla neoscholasticko-personalistické pojetí člověka a jeho ontologického statusu. Z tohoto se následně pokusila vyvodit etické implikace jak v obecné rovině, tak ve vztahu ke dvěma výše uvedeným zvoleným oblastem aplikace. Cílem práce tak nebyl jen popis stavu ochrany lidského života de lege lata, nýbrž v porovnání s právními úpravami několika vybraných evropských států (Německo, Itálie, Velká...
Právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti
Blažek, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Předmětem předložené disertační práce jsou, jak z jejího názvu vyplývá, právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti. Cílem práce byl nejen pokus o zmapování stávajícího právního stavu, pokud jde o právní úpravu ochrany lidského života v právním řádu České republiky, nýbrž i snaha o nastínění možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou mít nemalý vliv na konkrétní vyznění té či oné právní úpravy, ať již jde obecné aspekty právní ochrany lidského života, tak o právní úpravu dvou autorem práce zvolených oblasti zkoumání, totiž asistované reprodukce a euthanasie. V tomto smyslu před-ložená práce jen neutrálně nepopisovala jednotlivé filozoficko-antropologické koncepce, nýbrž čtenáři jakožto možný model, který z pohledu jejího autora snad nejlépe odpovídá míře ochrany, kterou lidský život a jeho důstojnost v ranných i terminálních fázích svého vývoje požadují, nabídla neoscholasticko-personalistické pojetí člověka a jeho ontologického statusu. Z tohoto se následně pokusila vyvodit etické implikace jak v obecné rovině, tak ve vztahu ke dvěma výše uvedeným zvoleným oblastem aplikace. Cílem práce tak nebyl jen popis stavu ochrany lidského života de lege lata, nýbrž v porovnání s právními úpravami několika vybraných evropských států (Německo, Itálie, Velká...
Etické a právní aspekty asistované reprodukce
Blažek, Petr ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Resumé Předmětem předložené rigorózní práce jsou, jak ostatně z jejího názvu vyplývá, právní a etické aspekty asistované reprodukce. Cílem práce byl nejen pokus o zmapování stávajícího právního stavu, pokud jde o právní úpravu ochrany lidského života v právním řádu České republiky, nýbrž i snaha o nastínění možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou mít nemalý vliv na konkrétní vyznění té či oné právní úpravy, ať již jde obecné aspekty právní ochrany lidského života, tak o právní úpravu asistované reprodukce. V tomto smyslu předložená práce jen neutrálně nepopisovala jednotlivé filozoficko- antropologické koncepce, nýbrž čtenáři jakožto možný model, který z pohledu jejího autora snad nejlépe odpovídá míře ochrany, kterou lidský život v ranné fázi svého vývoje zasluhuje, nabídla neoscholasticko-personalistické pojetí člověka a jeho ontologického statusu. Z nastíněného paradigmatu se autor práce následně pokusil vyvodit etické implikace jak v obecné rovině, tak ve vztahu k zvolené tematice práce. Cílem práce tak nebyl jen popis stavu ochrany lidského života "de lege lata", nýbrž v porovnání s právními úpravami několika vybra-ných evropských států (Německo, Itálie, Velká Británie apod.) a ve světle nastíněného neoscholasticko- personalistického etického paradigmatu i pokus o poukázání na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.