|
| |
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
ŠIMEČKOVÁ, Veronika
Práce si klade za cíl teoreticky popsat sociální práci v kontextu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou primárně v domácím prostředí a poukázat na specifika, která s sebou práce s touto cílovou skupinou přináší. V práci je charakterizována Alzheimerova choroba tak, jak je to podchyceno v odborné literatuře. Dále je popsána péče o nemocného v domácím prostředí, specifika komunikace s nemocným a zátěž pečujícího. V práci je uvedeno, jaké jsou možnosti pomoci a podpory ze strany sociální práce vůči nemocnému i pečující osobě a teoreticky popsány možnosti nefarmakologické léčby.
|
|
|
The Effect of Airway Clearance Techniques on Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease
Milibari, Hussam ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název Vliv metody uvolňování dýchacích cest u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl Hlavním cílem této studie je popsat a zhodnotit účinnost metod uvolňování dýchacích cest (airway clearance techniques) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí na základě plicních funkcí a měření kvality života podle publikovaných prací. Metodika Tato práce je literární rešerší. Vybrané studie vycházejí ze zařazovacích a vyřazovacích kritérií. Jedná se o práce v anglickém jazyce publikované v rozmezí let 2000-2017. K prohledávání publikací v zájmové oblasti byly využity tyto vědecké databáze: PubMed, MEDLINE, Embase, Cochrane, PEDro a CINAHL. Výsledky parametrů z článků byly také vybrány hodnocením statistických rozdílů na základě hodnot P. Výsledky Za použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií a měřitelných výsledků bylo ze 117 publikací vybráno 23 článků. Jednalo se o tyto metody: metoda aktivního cyklu dýchací techniky (ACBT), pozitivního výdechového přetlaku (PEP), temporárního pozitivního výdechového přetlaku (T-PEP), oscilujícího pozitivního výdechového přetlaku (O-PEP), vysokofrekvenční oscilace hrudní stěny (HFCWO), pomalého výdechu s glottis otevřenou v laterální poloze (ELTGOL), polohové drenáže a autogenní drenáže. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 30 do 91 let. Mezi články...
|
|
|
Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou
Jírová, Monika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem "Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou" zahrnuje informace týkající se jednotlivých typů demencí, mapuje současnou situaci v České republice a ve světě, charakterizuje základní otázky v oblasti sociální politiky a představuje vybrané metody nefarmakologické léčby. Výzkumná část analyzuje podmínky života seniorů trpících Alzheimerovou chorobou, kteří žijí v různých typech ústavních zařízení. Zaměřuje se také na rodinné příslušníky. K ucelenému pohledu na dané téma přispívají názory odborníků z daných institucí. Cílem práce je stručně charakterizovat a porovnat systém péče v jednotlivých ústavních zařízeních a pomocí statistických informací poukázat na aktuálnost tématu.
|
|
| |
|
|
The Effect of Airway Clearance Techniques on Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease
Milibari, Hussam ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název Vliv metody uvolňování dýchacích cest u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl Hlavním cílem této studie je popsat a zhodnotit účinnost metod uvolňování dýchacích cest (airway clearance techniques) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí na základě plicních funkcí a měření kvality života podle publikovaných prací. Metodika Tato práce je literární rešerší. Vybrané studie vycházejí ze zařazovacích a vyřazovacích kritérií. Jedná se o práce v anglickém jazyce publikované v rozmezí let 2000-2017. K prohledávání publikací v zájmové oblasti byly využity tyto vědecké databáze: PubMed, MEDLINE, Embase, Cochrane, PEDro a CINAHL. Výsledky parametrů z článků byly také vybrány hodnocením statistických rozdílů na základě hodnot P. Výsledky Za použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií a měřitelných výsledků bylo ze 117 publikací vybráno 23 článků. Jednalo se o tyto metody: metoda aktivního cyklu dýchací techniky (ACBT), pozitivního výdechového přetlaku (PEP), temporárního pozitivního výdechového přetlaku (T-PEP), oscilujícího pozitivního výdechového přetlaku (O-PEP), vysokofrekvenční oscilace hrudní stěny (HFCWO), pomalého výdechu s glottis otevřenou v laterální poloze (ELTGOL), polohové drenáže a autogenní drenáže. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 30 do 91 let. Mezi články...
|
|
| |
|
|
Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou
Jírová, Monika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem "Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou" zahrnuje informace týkající se jednotlivých typů demencí, mapuje současnou situaci v České republice a ve světě, charakterizuje základní otázky v oblasti sociální politiky a představuje vybrané metody nefarmakologické léčby. Výzkumná část analyzuje podmínky života seniorů trpících Alzheimerovou chorobou, kteří žijí v různých typech ústavních zařízení. Zaměřuje se také na rodinné příslušníky. K ucelenému pohledu na dané téma přispívají názory odborníků z daných institucí. Cílem práce je stručně charakterizovat a porovnat systém péče v jednotlivých ústavních zařízeních a pomocí statistických informací poukázat na aktuálnost tématu.
|
|
|
Úloha zdravotnického záchranáře při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pojednává o velmi aktuálním a rozšířeném tématu v přednemocniční neodkladné péči, zabývá se problematikou bolesti a úlohou zdravotnického záchranáře při její léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Bolest bývá doprovodným symptomem u většiny indikací k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je přidruženým a velice podstatným stresorem. Úlohou zdravotnického záchranáře je pomoci pacientovi, který trpí bolestí, všemi způsoby, jaké lze v přednemocniční sféře aplikovat. Proto je důležité, aby se zdravotničtí záchranáři orientovali v problematice analgezie, měli dobré teoretické znalosti a uměli je aplikovat v praxi. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou, která je spojena s bolestí a s úlohou zdravotnického záchranáře. Na začátku práce jsou definovány základní pojmy vztahující se k širokému tématu bolesti, tedy i její typy a rozdělení dle toho, v jaké části těla ji pacient udává. Následuje pohled do základního vyšetření a získání údajů od pacienta, které jsou nedílnou součástí získání informací a podkladů pro následné stanovení diagnózy a její možné terapie v přednemocniční péči. Proto je zde i podrobnější rozpracování hodnotících škál, a to včetně dětských. Pro lepší orientaci v problematice léčby bolesti je do práce začleněna podkapitola o invazivních a neinvazivních metodách. Poté už je věnovaná pozornost převážně definování pojmů přednemocniční neodkladné péče a kompetencím zdravotnického záchranáře, které jsou nedílnou součástí znalostí tohoto povolání. Vztahují se k možnostem nefarmakologické a farmakologické léčby v přednemocniční neodkladné péči, které odborník může využít. Praktická část se zaměřuje na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči. Bylo provedeno celorepublikové šetření kvantitativní metodou, tedy formou anonymních dotazníků, které bylo určeno zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím práci zdravotnického záchranáře. Zkontaktovány byly všechny kraje České republiky. Do výzkumu se jich zapojilo pouze jedenáct. Po domluvě s vedoucími nelékařských pracovníků byly dotazníky předány zdravotnickým záchranářům. Celkem bylo rozesláno 210 dotazníků, přičemž jejich návratnost činila 71,43% (150). Všechny dotazníky byly zahrnuty do následného výsledného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu a ujištěni o zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. V dotazníku bylo celkem 17 otázek, z nichž bylo prvních 5 statistických. Otázky byly zaměřeny na znalosti analgezie a na užívané postupy těchto pracovníků v terénu. Otázky 2, 4, 4a, 4b, 5, 8, 8a, 10, 10a, 11 byly voleny tak, aby zjistily, zda dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky analgezie a následně, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Získaná data byla posléze vyhodnocena. Každá otázka byla vyhodnocena samostatně a poté přenesena do grafů (někde pouze tabulek), které vyobrazují jejich absolutní a (převážně) relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená výzkumná otázka byla (na základě výše zmíněných deseti otázek) vyhodnocena pomocí chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené ideální tvrzení a potvrdila tedy výsledky výzkumu, který říká, že znalosti zdravotnických záchranářů jsou nedostatečné. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti léčby bolesti v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a zodpovězení výzkumné otázky vypovídá o tom, že je nutné, aby se zdravotničtí záchranáři nadále vzdělávali a přijali tak komplexní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Možnosti nefarmakologické léčby u klientů s funkčními poruchami pohybového systému - hypermobilita u kořenových kloubů
BUREŠOVÁ, Vendula
Tato práce se zabývá výzkumem a problematikou funkčních poruch pohybového systému, konkrétně je zaměřena na hypermobilitu v kořenových kloubech. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány složky pohybového systému, kde je kladen důraz především na anatomii a základní kineziologii kořenových kloubů. Dále je zde definice funkčních poruch a také jejich porovnání s poruchami strukturálními. Závěr teoretické části je věnován hypermobilitě, kde je popsána historie, etiologie, etiopatogeneze, klinická manifestace. Dále pak dělení hypermobility, diagnostika a diferenciální diagnostika. Cílem teoretické části je popsání problémů, které s sebou hypermobilita nese a popis úskalí při diagnostice. Praktická část popisuje výzkum, při kterém byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvoří dvě ženy různého věku, u kterých byla potvrzena hypermobilita v kořenových kloubech. Terapie probíhala v rehabilitačním zařízení na Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích. U všech pacientek byla odebrána anamnéza, proveden vstupní kineziologický rozbor a ověřena hypermobilita. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena co nejefektivnější individuální terapie, což také bylo cílem praktické části. Ta je ověřena ve výstupním kineziologickém vyšetření a na tomto základě bylo vypracováno závěrečné zhodnocení výsledků.Práce může být využita k ucelenému pohledu na problematiku hypermobility a na symptomy s ní spojené. Klade důraz na to, aby hypermobilita byla brána na zřetel a nebyla přehlížena, jak tomu doposud často je. Také může sloužit jako inspirace pro navrhnutí rehabilitačního plánu u hypermobilních pacientů.
|
host ::
RSS.