|
|
Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení
Pazourková, Klára ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení Předkládaná diplomová práce se zabývá procesní použitelností důkazů v trestním řízení pohledu vad způsobených porušením procesních předpisů o dokazování. Cílem práce je shrnutí platné právní úpravy se zaměřením na procesní úkony orgánů činných v trestním řízení a rozbor vad, které mohou v procesu dokazování vznikat. Může každé podstatné pochybení při opatřování nebo provádění důkazu zabránit jeho využití v řízení před soudem? Jak na porušení procesních předpisů o dokazování, resp. na vady při procesu vzniklé, nahlíží české soudy? Na tyto otázky se snaží autor najít odpovědi pomocí rozboru institutů a zásad pojících se k oblasti dokazování a dále pomocí analýzy rozhodnutí zejména Ústavního a Nejvyššího soudu. Práce je členěna do šesti části - čtyři kapitoly, úvod a závěr. První kapitola se věnuje dokazování v teoretické rovině. Vymezuje důležité pojmy vážící se k dokazování a charakterizuje důkazní prostředky vyjmenované v trestním řádu. V ední řadě obsahuje také základní zásady, které dokazování ovládají, a to i s ohledem na mezinárodněprávní úpravu. Druhá kapitola se zabývá teoretickými přístupy k neúčinnosti důkazů včetně americké doktríny plodů z otráveného stromu a její promítnutí do české právní úpravy. Autor zde vymezuje rozdíly mezi absolutně a relativně...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Šverma, Patrik ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice neúčinnosti důkazů v souvislosti s porušením předpisů o dokazování. Jeden ze dvou hlavních cílů této práce bylo seznámit čtenáře s problematikou, a to především za pomoci analýzy současné právní úpravy, názorů předních odborníků v trestněprávní nauce a nechybí zde rovněž ani bohatá judikaturní činnost soudů. Druhým hlavním cílem bylo navrhnout řešení de lege ferenda, která by mohla přispět k vyřešení nejpalčivějších problémů současné právní úpravy. Diplomová práce je rozdělena celkem do šesti části včetně úvodu a závěru. První kapitola čtenáře provede teoretickým základem vedoucímu ke snazšímu pochopení celé této problematiky. Je zde vysvětlena základní terminologie vyskytující se v oblasti dokazování i s představením základních právních pramenů, které budou doprovázet čtenáře celou diplomovou prací. Nechybí zde ani detailní vysvětlení základních zásad trestního řízení dotýkajících se dokazování jako celku. Na konci této kapitoly jsou navíc zmíněna stadia trestního řízení s krátkým popisem jejich specifik a s ohledem na dokazování v těchto konkrétních částech. Druhá kapitola je zasvěcena pojmům přípustnost, zákonnost a účinnost důkazu. Nechybí zde ani kritéria nezákonnosti vytvořené Repíkem a též...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Kučera, Petr ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
a klíčová slova Neodkladné a neopakovatelné úkony Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou úkony trestního procesního řízení, ve kterých dochází ke střetu práv na obhajobu s účelem trestního řízení spočívajícím v zákonném zjištění okolností spáchání trestného činu a ve spravedlivém potrestání jeho pachatele. Tento střet je tolerován, protože neodkladné a neopakovatelné úkony slouží k zajištění a provedení důkazů u nichž hrozí riziko jejich zmaření, zničení nebo ztráty či důkazů, které v řízení před soudem nebude možno provést. Cílem této práce je popsat a analyzovat podmínky, za kterých mohou být tyto, svou povahou výjimečné, úkony trestního řízení provedeny a analyzovat následky nedodržení těchto podmínek. Za tímto cílem byla nejdříve v první kapitole popsána struktura trestního řízení se zaměřením na strukturu přípravného řízení a analyzována definice neodkladných a neopakovatelných úkonů, uvedeny některé jejich typické příklady a byla provedena analýza problematické definice neodkladnosti. Ve druhé kapitole pak byly analyzovány vedle obecných podmínek dokazování i formální a materiální podmínky provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů včetně otázky, zda některé dodatečné podmínky na konkrétní úkony kladené dostatečně vyvažují zásah do práva na obhajobu. Zejména byla analyzována podmínka...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Zelenka, Jan ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá neúčinností důkazů v trestním řízení v důsledku porušení předpisů o dokazování. Cílem této práce je uceleně předložit platnou právní úpravu ohledně dokazování v českém právním řádu, zhodnotit ji a předestřít řešení určitých problémů. Může být trestní proces spravedlivý, pokud během něj trpí jeho základní zásady a dochází k porušování práva státními složkami? Jaké mantinely zabraňují státní svévoli? Na tyto otázky předkládaná práce hledá odpověď, a to pomocí analýzy trestněprávních institutů řešících danou oblast. Práce je rozčleněna na šest částí - čtyři kapitoly, úvod a závěr. První kapitola pojednává v obecné rovině o dokazování a jejím specifikám v trestním řízení. Vymezuje důležité pojmy, které jsou k pochopení celé problematiky práce nezbytné, a také osvětluje zásady, na kterých dokazování v trestním řízení stojí. Druhá kapitola se zaměřuje na nepřípustnost, a především na neúčinnost důkazů, vzniklou důsledkem nezákonného postupu orgánů činných v trestním řízení. Takový nezákonný postup musí dosáhnout určité intenzity, závažnost porušení hraje totiž v neúčinnosti důkazů zásadní roli. V poslední podkapitole autor přináší návrhy de lege ferenda, a to v souvislosti s navrhovaným zněním připravovaného...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Zelenka, Jan ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
1 Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá neúčinností důkazů v trestním řízení v důsledku porušení předpisů o dokazování. Cílem této práce je uceleně předložit platnou právní úpravu ohledně dokazování v českém právním řádu, zhodnotit ji a předestřít řešení určitých problémů. Může být trestní proces spravedlivý, pokud během něj trpí jeho základní zásady a dochází k porušování práva státními složkami? Jaké mantinely zabraňují státní svévoli? Na tyto otázky předkládaná práce hledá odpověď, a to pomocí analýzy trestněprávních institutů řešících danou oblast. Práce je rozčleněna na šest částí - čtyři kapitoly, úvod a závěr. První kapitola pojednává v obecné rovině o dokazování a jejím specifikám v trestním řízení. Vymezuje důležité pojmy, které jsou k pochopení celé problematiky práce nezbytné, a také osvětluje zásady, na kterých dokazování v trestním řízení stojí. Druhá kapitola se zaměřuje na nepřípustnost, a především na neúčinnost důkazů, vzniklou důsledkem nezákonného postupu orgánů činných v trestním řízení. Takový nezákonný postup musí dosáhnout určité intenzity, závažnost porušení hraje totiž v neúčinnosti důkazů zásadní roli. V poslední podkapitole autor přináší návrhy de lege ferenda, a to v souvislosti s navrhovaným zněním připravovaného...
|
|
|
Zásada Nemo tenetur se ipsum accusare v trestním procesu
Děček, Milan ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou aplikace zásady zákazu donucování k sebeobviňování v trestním procesu a to nejen v České republice, ale i v dalších evropských státech a USA. Jednotlivé poznatky jsou získávány zejména analýzou judikátů Evropského soudu pro lidská práva, nálezů Ústavního soudu ČR a v neposlední řadě jsou v práci prezentovány názory významných osobností trestního procesu. Aplikace zmíněné zásady je zkoumána z různých úhlů při využívání různých procesních úkonů, kdy z argumentace uvedených soudních rozhodnutí byla dovozena hranice mezi přípustným a nepřípustným donucením od orgánů činných v trestním řízení. Tato hranice je charakterizována aktivitou obviněného k sebeobviňování, ke které obviněný nesmí být pod hrozbou sankce donucován. Práce pojednává o historickém vývoji zásady, jejím zakotvení v platném právu, ale hlavně o uplatnění v trestním procesu. Zkoumána je aplikace tohoto pravidla nejen na různé druhy výpovědí v trestním řízení ale i na další důkazní prostředky a procesní úkony v trestním řízení (rekognice, vydání/odnětí věci, identifikační úkony, použití agenta) a to i vztahu k trestnímu stíhání právnických osob. Zásada "nemo tenetur se ipsum accusare" je nepochybně jedno ze základních pravidel trestního procesu v České republice i ostatních demokratických státech. Lidstvo ji...
|
|
|
Porušení předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky
Hula, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Porušení právních předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou porušování právních předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky. Proces dokazování upravuje mnoho právních norem. Jádro právní úpravy se nachází v trestním řádu. Řadu pravidel lze však nalézt též v mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv a v ústavním pořádku České republiky, neboť dokazováním bývá často zasahováno do základních práv a svobod. V současnosti nabývá téma úpravy dokazování na aktuálnosti, a to vzhledem ke snaze zákonodárce přijmout nový trestní řád a s ohledem na některé mediálně známé trestní kauzy, v nichž nesprávný proces dokazování způsobil nezákonnost trestního řízení jako celku. K aktuálnosti zvoleného tématu přispívá také fakt, že v současné době se obhajoba v trestních věcech zaměřuje především na použitelnost důkazů získaných v přípravném řízení, přičemž formalisticky uplatňovaná pravidla mohou vést k nepotrestání pachatele trestného činu. Základním cílem této rigorózní práce je popsat účinnou a platnou právní úpravu dokazování a následky porušování předpisů o dokazování v trestním řízení. Čtenář se seznámí též s rozhodovací praxí českých soudů a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva v oblasti dokazování. Teoretické...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Maříková, Marie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá dopady na použitelnost důkazů, které vyplývají z porušení předpisů upravujících proces dokazování v trestním řízení. Význam dokazování je zásadní, neboť jeho prostřednictvím dochází k rekonstrukci události významné z hlediska trestního práva. Podmínkou naplnění účelu trestního řízení je úplné a správné zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Přitom je nutné, aby při opatřování, zajišťování, provádění i hodnocení důkazů byla dodržována stanovená pravidla, jež představují záruku spravedlivého procesu, jakožto jednoho z podstatných atributů demokratického právního státu. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části doplněné o úvod a závěr. První část se věnuje vymezení pojmu dokazování v trestním řízení, jeho významu a účelu. Dále se zabývá právní úpravou dokazování včetně ústavních a mezinárodněprávních východisek. Rovněž obsahuje výčet základních pojmů a zásad ovládajících proces dokazování a rozdělení důkazů z různých hledisek. Ve druhé části práce je teoreticky zpracována problematika přípustnosti důkazů, jejichž získávání či provádění bylo stiženo určitou vadou. Současně je zmíněno také téma tzv. opomenutých důkazů a více prostoru je věnováno účinnosti důkazů získaných na základě neúčinných důkazů s...
|
|
|
Neúčinnost důkazu v trestním řízení
Děček, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práce se zabývá otázkami účinnosti důkazů. Činí tak na základě analýzy pramenů práva různé právní síly a to jak tuzemských tak mezinárodních. Dále se těmito otázkami zabývá nejen pohledem teorie i praxe českého trestního procesu, ale i procesu dalších zemí. Blíže se pak věnuje pojetí neúčinného důkazu v české trestněprávní nauce. Za nejproblematičtější je považována otázka účinnosti důkazů získaných z důkazů neúčinných. Právní úprava to neřeší a judikatura stejně jako názory autorit teorie trestního práva jsou nejednotné. Úvahy de lege ferenda směřují k požadavku zdokonalení právní úpravy. Zejména se jedná o doplnění právní úpravy o generální klauzuli zakotvující podmínky neúčinnosti důkazů s demonstrativním výčtem jednotlivých případů podstatných vad vycházejících ze zákazů, které by byly uvedeny v rámci úpravy jednotlivých důkazních prostředků.
|
host ::
RSS.