|
|
Hodnocení stavu a vývoje sukcese po lesním požáru na kalamitní holině v revíru Janov, LS Jeseník – Lesy ČR, s. p.
Kmínková, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním stavu a vývoje sekundární sukcese po lesním požáru, který vznikl v roce 2018 na kalamitní holině na revíru Janov, LS Jeseník – LČR, s. p. o velikosti 6,75 ha. Metodou zhodnocení bylo na 5 zkusných plochách vyhodnotit data z terénního šetření, kde jsem zjišťovala druh dřeviny a obnovy lesa, dané dendrometrické veličiny – výšku a přírůst, zastoupení dřevinného patra, dále jsem hodnotila poškození obnovy a vývoj nežádoucí vegetace. Tyto hodnoty byly naměřeny v kruhových ploškách s počtem v rozmezí 25 – 33. Plochy se nacházely jak na místě požáru, tak mimo něj a s variantou oplocení a bez oplocení. Nejpočetnější dřevinou na šetřeném území se nacházel topol osika (Populus tremula L.), a to s největším zastoupením na ploše požáru s oplocením. S největším výškovým přírůstem zde dominovala vrba jíva (Salix caprea L.). Nejčastěji vyskytujícím se poškozením byly okus a škody mrazem, vyskytující se na požářišti mimo oplocení. Tudíž se oplocení ukázalo jako účinná ochrana proti zvěři v této lokalitě. Na ploše mimo oplocení a požár se nacházelo největší zabuřenění.
|
|
|
Stav obnovy javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.) na Školním lesním podniku 'Masarykův les' Křtiny
Mikoš, Ondřej
Tato bakalářská práce se zabývá přirozenou a umělou obnovou javoru klenu na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Dle lesní hospodářské evidence byla zhodnocena přirozená i umělá obnova mezi lety 2013–2021. Rozsah obnovy byl zjišťován dle jednotlivých let, polesí, způsobu obnovy, cílového hospodářského způsobu a souboru lesních typů. Výsledky ukázaly na nárůst rozsahu javoru klenu v umělé obnově lesa za sledované období, v roce 2017 bylo zalesněno 17 ploch a v roce 2020 40 ploch. Největší rozsah přirozené obnovy javoru byl za sledované období vykázán na polesí Habrůvka, a to 1,6 ha v roce 2014. Ve třech vybraných porostech ve stádiu mlazin s významným zastoupením javoru klenu byla dále zjišťována jejich struktura. Na třech zkusných plochách v každém porostu byla provedena klasifikace stromů v mlazinách, změřena výčetní tloušťka, a byly vybrány cílové stromy, u nichž byla změřena výška. Ve všech porostech byl zjištěn dostatečný počet nadějných (cílových) jedinců javoru klenu. Z výsledku je dále patrné, že příměs javoru klenu v hodnocených mlazinách nejčastěji tvoří jasan ztepilý a buk lesní.
|
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Struktura porostů pionýrských dřevin a jejich obnova v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník
Haltof, René
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturou porostů pionýrských dřevin a jejich následnou obnovou v přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník, vzniklých sukcesí po alochtonním smrku, konkrétně se nacházející na LS Vítkov a LS Opava (LČR, s. p.). Cílem bylo v zájmové oblasti, ve vybraných porostech, popsat strukturu středně starých porostů s převahou břízy a zaevidovat veškeré dřeviny. U horní etáže (stromy nad 2 m), která je převážně tvořena břízou, změřit tloušťku stromu ve výčetní výšce. Dále pak zjistit jejich pěstební potenciál a vybrat cílové stromy. U cílových stromů zjistit tloušťkový přírůst a také délku a šířku koruny. U stromů pod 2 metry (spodní etáž) změřit jejich výšku a rozlišit je podle původu – přirozená nebo umělá obnova, a dále zhodnotit pěstební potenciál stromů z přirozené a úspěšné umělé obnovy. V souladu s cíli práce byla formulována specifika výchovy využitelná v lesnické praxi.
|
|
|
Hodnocení stavu a vývoje přirozené obnovy na TVP “Smrk“ se zaměřením na habr obecný (Carpinus betulus L.) na polesí Vranov; ŠLP Masarykův les Křtiny
Betáková, Nikola
Habr obecný je pěstebně opomíjenou a ne příliš žádoucí dřevinou našich lesů. I přesto jeho zastoupení ve smíšených a listnatých lesích stále stoupá. Především je to následek jeho výborné schopnosti přirozeného zmlazování, schopnosti přizpůsobit se a růst na téměř jakémkoliv stanovišti. Tato diplomová práce se zaobírá hodnocením stavu a vývoje přirozené obnovy se zaměřením na habr. Součástí práce je taktéž i výzkum, který byl uskutečněn na trvale výzkumných plochách (“Smrk“, porost 69C9) založených na polesí Vranov, ŠLP Masarykův les Křtiny. Porovnávala se data naměřena pomocí základních dendrometrických parametrů. Počátek měření je datován od roku 1958 až po současnost. Ve výsledcích bylo potvrzeno, že habr se na těchto stanovištích zmlazuje velice dobře. Nehledě na to, že se v mateřském porostu vyskytovaly jiné druhy dřevin, habrová přirozená obnova značně převyšovala. Je to stín snášející dřevina, která nevykazuje velké výškové ani tloušťkové přírůsty. Drží se ve spodních etážích a tím napomáhá k výchově cílových hospodářských druhů dřevin.
|
|
|
Přirozená obnova po odumřelém smrkovém porostu na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny
Krásenský, Jiří
Cílem této práce bylo zjistit stav a potenciál přirozené obnovy pod odumřelým smrkovým porostem. Výzkum probíhal na dvou lokalitách v okolí Brna v rámci Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na každé lokalitě byla založena výzkumná plocha, která se skládala ze třech na sebe navazujících variant: porost, násek a holina. Na každé variantě byla založena síť kruhových zkusných plošek, kde byl zjištěn stav přirozené obnovy. Součástí šetření bylo rovněž zanalyzování semenného opadu na variantě porost a násek. Bylo zjištěno, že pod odumřelým porostem docházelo k nejnižší mortalitě oproti ostatním variantám, zároveň se zde nacházelo největší množství semenáčků. Nejčastější dřevinou, která se zmlazovala pod suchým porostem byl smrk. Semenná banka obsahovala pod porostem pestřejší škálu semen než na náseku.
|
|
|
Průběh kalamity a stav obnovy na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá kalamitou a následnou obnovou na holinách revíru Polana LS Jablunkov, Lesy České republiky, s.p. Dle lesní hospodářské evidence byl zjišťován průběh kalamity a obnovy v letech 2009–2020. Za počátek kalamity lze považovat rok 2016, kdy objem těženého dříví vzrostl o dvojnásobek objemu předchozího roku a stále se zvětšoval. S narůstající plochou holin vzrůstal také rozsah obnovy. Nejčastěji používaná dřevina pro umělou obnovu na celém revíru je buk lesní (Fagus sylvatica L.). Rovněž v přirozeném zmlazení se nejvíce uplatnil buk. Na třech vybraných holinách byl zjišťován stav přirozené obnovy. Vybrané holiny se nachází v 4., 5. a 6. lesním vegetačním stupni. Na síti inventarizačních ploch byly zjišťovány a hodnoceny tyto parametry obnovy: výška, druh rostlin, počet a poškození zvěří okusem. Z výsledků je patrné, že holina v 6. lesním vegetačním stupni má menší početnost přirozené obnovy. Nejvíce zastoupenou dřevinou v přirozené obnově na vybraných holinách byl smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.).
|
|
| |
|
|
The state of the Natural Regeneration in Bavarian Forest National Park, 10 Years after the Total Death Parent Stands
Červenka, J. ; Wild, Jan ; Svoboda, M. ; Kopecký, Martin ; Macek, Martin ; Brůna, Josef ; Zenáhlíková, J.
The presented research is focused on the state of natural regeneration (Norway spruce and Rowan), 10 years after total death of parent stands in the core untouched part Bavarian Forest National Park. The 16 permanent plots 40m x 40m are located on the southeast of Bavaria. We determined exact height, size of the last height increment, condition and species of trees. Number of saplings were counted and classified by heights. These number ranged from 53 to 17276 saplings per hectare. The spruce species composition was 96.7%. The height structure of spruce shows that almost 73% found spruce trees reached heights greater than 0.5 m. The average height increment increased with increasing height of saplings. This paper presents state of natural regeneration in mountain spruce forests in Bavarian Forest National Park without the human influence in summer 2010, 10 years after total death of parent stands.
|
|
|
Natural disturbances in central-european mountain spruce forests. A basis for forest restoration
Edwards-Jonášová, Magda ; Čermák, Martin
Risk of natural disturbances is a frequently discussed topic in the context of mountain spruce forests and global climate change. Recently, large-scale natural disturbances such as bark beetle outbreaks and windfalls have appeared relatively more frequently in Central-European mountain spruce (Picea abies L.) forests, which led to the enforcement of salvage logging even in some protected areas. Our study was performed as part of a long-term observation of recovery of spruce forests aff ected by bark beetle and windfall with and without interventions in two Central-European national parks, Šumava National Park in the Czech Republic and Tatra National Park in Slovakia. Th e results proved the ability of spruce forests to recover unassisted even from stand-replacing natural disturbances. Th eir biological legacies, which include standing and lying dead wood, are important for natural regeneration of tree species, and provide critical habitats for particular forest species. In comparison to natural disturbances, the artifi cial disturbances resulting from salvage logging destroyed a substantial part of the natural regeneration, which led to the need for artifi cial reforestation. Th us, the non-intervention strategy appears to be the best option for restoration of disturbed forests in the zone of mountain spruce forests. Based on our results, we propose that natural disturbances be considered as a basis for forest regeneration and restoration of their natural structure.
|
host ::
RSS.