|
|
JUDr. Jiří Branžovský. Politický portrét novodobého českého nacionalisty.
Beroun, Zdeněk ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rataj, Jan (oponent)
Disertační práce si klade za cíl vytvořit politický portrét JUDr. Jiřího Branžovského (1898-1955), významného představitele krajně pravicové scény z období tzv. první Československé republiky. Jeho veřejné aktivity lze vysledovat již na počátku 20. let, kdy se angažoval ve studentských akademických spolcích. Patřil k zakladatelům nacionalistického klubu Červenobílí. Do historického povědomí se zapsal zejména exponovaným členstvím v Národní obci fašistické. Stal se právním zástupcem a blízkým spolupracovníkem jejího předsedy Radoly Gajdy. Zasedal v nejvyšších orgánech, pracoval i v redakci ústředního fašistického tisku. V parlamentních volbách v květnu 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Výkon jeho mandátu však provázely vleklé spory se stranickým vedením. Za nacistické okupace navázal kontakt s odbojovým hnutím. V dubnu 1943 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn; nejprve v Malé pevnosti Terezín, později v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. S osvobozením se vrátil k občanské profesi, záhy po únoru 1948 ale opět upadl v nemilost. Byl vyškrtnut ze seznamu advokátů a zbaven možnosti odborného působení. Dožil v ústraní. Disertační práce klade důraz na motivační prožitky a inspirační vlivy, které napomáhaly utvářet světonázor JUDr. Jiřího Branžovského a přivedly jej do...
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Nacionalismus a demokratizace: Možnosti a limity jugoslávské demokratické alternativy
Žaba, Jakub ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problémem propojení procesu demokratizace s národní mobilizací na případu bývalé Jugoslávie. V první části se autor vyrovnává s napětím mezi demokracií a nacionalismem a současně nastiňuje okamžiky, kdy se oba politické programy mohou stát navzájem se posilujícími logikami. Produktem těchto dvou logik je pak demokratický národní stát, jakožto konečný důsledek práva kulturně podmíněného národa na sebeurčení. Autor však překonává národní stát jako výlučný rámec pro demokratický proces a předkládá koncept státního národa Juana J. Linze a Alfreda Stepana. Ten je založen na násobných, ale komplementárních politických identitách a umožňuje demokratizovat multinárodní státy, aniž by došlo k upření práva na pěstování kulturní originality jednotlivým národním segmentům. Ve druhé části práce autor analyzuje případ Jugoslávie a vysvětluje důvody, proč se na přelomu 80. a 90. let 20. století neprosadila idea demokratického státního národa namísto partikulárních národních projektů, byť často s demokratizačními ambicemi. Vysvětlení leží v redukci násobných, ale komplementárních politických identit, kdy se v průběhu 80. let začala vylučovat loajalita k etnokulturně pojímanému národu s loajalitou k jugoslávskému politickému centru. Faktory, které na tento proces redukce politické identity působily,...
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Proměna pojetí Vestfálského suverenity v rámci Společné Zahraniční a Bezpečnostní Politiky Evropské Unie
Uzelman, Alexandra ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Pracovní přehledy procesu tvorby evropské integrace po skončení studené války a také vývoj pojmu "Vestfálského suverenity" v rámci údržby SZBP EU. Předpokládá se, že v podmínkách politické transformace v kategorii "Vestfálského suverenity" v rámci SZBP EU je zesílený a vyžaduje znovu jako zvláštní politické a praktické pozornosti, jako vědecká zpracování, aby bylo možné zjistit, perspektivy rozvoje EU jako celku. Jako předmět této práce jsou převzaty kategorie "svrchovanosti Vestfálsko" a jeho vývoj v rámci evropských integračních procesů.Předmětem díla je spojena s analýzou fenoménu vestfálského suverenity v rámečků budování společné evropské obranné a bezpečnostní politiky EU. Hlavním cílem práce je úzce propojená s identifikaci významných zvláštností probíhající transformace SZBP a jejich vliv na kategorii "Vestfálského suverenity".
|
|
|
Národní státy a globální ekonomické procesy
Čápová, Dagmar ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Laláková, Eva (oponent)
Práce sleduje úlohu národních států v globálních ekonomických procesech. Nejdříve je definován stát, popsán jeho vznik a vývoj a jeho interakce s trhem a občanským sektorem. Dále je zohledněno mezinárodní hledisko s použitím vědy mezinárodní politické ekonomie. Třetí kapitola se zabývá globalizací, jejím vývojem, oblastmi a důsledky. Stěžejní je kapitola čtvrtá, která analyzuje vliv globálních ekonomických procesů na stát dle základních znaků státu.
|
host ::
RSS.