|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití příběhu při práci s lidmi traumatizovanými poraněním mozku
Pechmanová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se skládá z dvou částí, teoretické a praktické. V první z nich je prostor věnován zejména teoretickému definování pojmů jako příběh, životní příběh, narativní přístup, trauma a získané postižení. Pozornost je dále zaměřena na cílovou skupinu (lidé s traumatem mozku), s níž je posléze pracováno v praktické části. Následuje výčet nejčastějších příčin poranění/poškození mozku a jejich možných následků, to vše v přímé návaznosti na téma práce. První část je pak zakončena stručným seznámením s organizací, v níž bylo v rámci prostoru sociálně terapeutické dílny s příběhy pracováno. V praktické části dochází k částečnému přenesení teoretických poznatků do praxe. Této části dominují příběhy, které byly sesbírány v rámci přímé práce s klienty sociálně terapeutické dílny. Nejprve je u každého dán prostor jejich konkrétnímu životnímu příběhu, ten je dále analyzován, je vyzdvihnuto jeho osobní téma a nabídnuty možné interpretace. V závěru je pak shrnuta spolupráce včetně odkazů na průběh individuálních konzultací a plnění individuálních plánů. Finální zhodnocení vzájemné spolupráce je uskutečněno skrze reflexi dosáhnutých, předem stanovených klientských cílů. To poukazuje na vysokou míru efektivity využití příběhu při práci s lidmi po poranění/poškození mozku a to i přes zdánlivě nepřekonatelná...
|
|
|
Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)
VEDRALOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.
|
|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
|
Narativní terapie u dětí traumatizovaných rozvodem rodičů
Buková, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány dvě oblasti, které jsou pak propojeny v praktické části. První oblastí je narativní terapie, její popis, fungování a možnosti využití. Jedním z nástrojů narativní terapie je terapeutický příběh, který je dále rozveden a situován do oblasti sociální práce. Následuje druhý tematický celek, kterým je téma rozvod a děti. V něm se pojednává zejména o vlivu rozvodu na děti jako jeho účastníky a jsou zde předloženy možnosti, jak lze tento negativní vliv umenšit. V další praktické části je nejprve navržen příběh nesoucí terapeutické prvky z oblasti narativní terapie určený dětem rozvedených či rozvádějících se rodičů ve snaze zmírnit rozvodové a porozvodové komplikace. Druhá oblast praktické části popisuje výzkum, který ověřoval, jestli vytvořený příběh opravdu pomohl zmírnit negativní důsledky rozvodu na dítě. Hodnocení stavu problémových oblastí provedená před a po spolupráci ukázala, že práce s příběhem pomohla významně snížit počet a závažnost problémů ve sledovaných oblastech. KLÍČOVÁ SLOVA Narativní terapie, narativní metafora, sociální konstrukce, alternativní příběh, terapeutický příběh Rozvod, dítě jako účastník rozvodu, dobrý rozvod Problém, potřeba, hodnocení potřeb
|
host ::
RSS.