|
|
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
|
|
|
In-situ reduktivní dehalogenace
Dvořák, Petr ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nosek, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá sanací kontaminace chlorovanými ethyleny a methany v areálu chemické výroby Spolchemie v Ústí nad Labem. Pro tyto účely bylo využito částic nulamocného nanoželeza. Na lokalitě byly provedeny dvě aplikace vodné suspenze různých částic železa společně se stopovačem (chloridem lithným), výsledky první aplikace byly zpracovány vedoucím práce a jsou v rešeršní a diskuzní části práce stručně shrnuty. Výsledky druhé aplikace jsem pak vyhodnotil v této práci. Druhá aplikace nanočástic proběhla v říjnu 2015 a byla monitorována po dobu 424 dní. Monitoring sestával ze sledování hladiny podzemní vody, fyzikálně-chemických parametrů a odběrů vzorků vody pro analýzu koncentrací chlorovaných uhlovodíků, jejich produktů rozpadu a vybraných iontů. Nulamocné částice železa měly předpokládaný vliv na fyzikálně-chemické parametry vod na lokalitě a na redukci kontaminace. Injektovaný stopovač prokázal směr proudění podzemní vody a umožnil odlišit úbytek způsobený reduktivní dehalogenací od naředění kontaminace čistou injektovanou vodou, naředění ve většině bodech nepřesáhlo 5 %. Ostatní studované parametry pak ukazují vliv železa na geochemii lokality a potencionální bakteriální aktivitu. Efektivita sanace se výrazně lišila v různých hloubkových zónách. Redukce ClU setrvala přibližně 250 dní v...
|
|
|
Optimalizace a aplikace testů pro stanovení ekotoxicity nanomateriálů
Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá aplikací a optimalizací ekotoxikologických testů pro nanomateriály na bázi nulamocného nanoželeza (nZVI), které se využívají v sanačních technologiích. Po in situ aplikacích nZVI byl pozorován výrazný pokles toxicity kontaminovaného prostředí, avšak potenciálně negativní účinek nZVI na životní prostředí nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Standardně používané testy se ukázaly jako nepoužitelné pro stanovení toxicity železných nanomateriálů. Charakteristické vlastnosti nZVI jako je vysoká nespecifická reaktivita a sorpce komplikují stanovení toxicity běžnými testy. Pro co nejlepší přiblížení toxického účinku nanomateriálů na životní prostředí byly testovány reálné koncentrace používané při sanacích (0,1 - 10 g/l). Tyto koncentrace však interferují se standardními testy. V této práci byla optimalizována nová metoda pro in vitro testování toxicity nZVI a odvozených nanomateriálů na zástupcích bakterií. Pomocí tohoto testu lze monitorovat hlavní toxický efekt nanomateriálů - oxidativní stres (OS). Při nerovnováze tvorby a odbourávání reaktivních forem kyslíku (i.e. OS) dochází k ireverzibilním změnám v biomolekulách organismů a tvorbě nežádoucích produktů. Malondialdehyd vzniklý peroxidací lipidů je jeden z markerů buněčného poškození vlivem OS. Právě tento toxický a mutagenní...
|
|
|
Toxicita nanomateriálů vůči vodním korýšům
Novotná, Kateřina ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Nanomateriály jsou v poslední době díky svým specifickým vlastnostem hojně využívány pro různé aplikace, stávají se součástí mnoha produktů a jejich výroba stále roste. Zvyšuje se tak i pravděpodobnost jejich výskytu v prostředí a tedy i možného kontaktu s mnoha organismy, je proto žádoucí provádět testy prověřující možné negativní působení nanočástic. Jejich chování je však často ovlivněno okolními faktory a navíc množství různých druhů nanomateriálů s odlišnými vlastnostmi je velké. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o nanomateriálech a jejich možné toxicitě. Pozornost je věnována hlavně výsledkům studií prováděných na vodním korýši Daphnia magna. V experimentální části jsou pak na tomto druhu testovány účinky nanoformy nulvalentního železa, které se používá pro odstraňování škodlivých látek a je tedy cíleně aplikováno přímo do prostředí. Byly testovány koncentrace 0,1 g·l-1 , 0,5 g·l-1 , 1 g·l-1 a 2,5 g·l-1 dvou produktů lišících se typem stabilizace částic. Pro NANOFER 25S (se speciální povrchovou modifikací) nebylo možné stanovit hodnotu EC50, protože při testovaných koncentracích dosáhla imobilizace nejvýše 30 %. Pro NANOFER 25 (bez této povrchové modifikace) činí hodnota EC50 0,94 g·l-1 . Tyto výsledky potvrzují, že je potřebné každý nanomateriál posuzovat samostatně, a tato...
|
host ::
RSS.