|
|
Proměny volebních výsledků v českých zemích v letech 1907 a 1911 v komparaci s volebními výsledky 1920
SEDLÁČEK, Lukáš
Tématem diplomové práce jsou volby do Říšské rady Rakouska-Uherska v českých zemích v letech 1907 a 1911 ve srovnání s volbami do parlamentu Československé republiky v roce 1920. Nejprve přibližuji funkci Říšské rady a ústavní vývoj. Následně se věnuji politickým stranám, které ve volbách kandidovaly a jednotlivým politickým táborům. Hlavní část práce je zaměřena na analýzu volebních výsledků v prvním a druhém kole a jejich interpretaci. Závěrečná kapitola obsahuje komparaci výsledků voleb z let 1907 a 1911 s výsledky ve volbách v roce 1920, tedy již po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska. Pokouším se zde nastínit, která strana v tomto období zesílila a naopak, která oslabila.
|
|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonné mechanismy pro zákaz politické strany ve Spolkové republice Německo. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právně analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a rovněž závěr hodnotí osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Požadavky vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v letech 1993-1997
Vencourová, Klára ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje požadavkům vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v období mezi lety 1993-1997. Požadavky, které vůči ČR v souvislosti se sudetoněmeckou otázkou vznášely vysídlenecké organizace sudetských Němců, se v 90. letech staly jedním z velmi diskutovaných témat česko-německých vztahů a výrazně je ovlivnily. Po nastínění bilaterální roviny česko-německých vztahů s důrazem na jejich historickou dimenzi a představení zkoumaných vysídleneckých organizací je popsáno, jak zvolené subjekty interpretovaly období společné sudetoněmecko-české historie v letech 1918-1945 a jakým způsobem vznášely požadavky práva na vlast, na materiální odškodnění, započetí dialogu s českou vládou a zrušení prezidentských dekretů. Cílem práce je zmapovat, jak a jestli se tyto požadavky a témata v daném časovém období vyvíjely, jakým způsobem je jednotlivé vysídlenecké organizace vznášely a které z nich přebíraly vybrané německé politické strany. V rámci klíčové části práce jsou analyzovány projevy a prohlášení představitelů vysídleneckých organizací a představitelů německých politických stran. Na tomto základě je vyhodnocována přítomnost či nepřítomnost výše zvolených požadavků a témat a jejich interpretace či přebírání a je popsán jejich vývoj.
|
|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
host ::
RSS.