|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Ildža, Lukáš ; Klein, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cieľom práce je navrhnúť verejnú budovu na mieste, kde sa piktureskným spôsobom stretávajú fenomény obrovskej zrkadliacej hladiny, všadeprítomného vinárstva a fenomén slnkom milovaných Pálavských vrchov. V obci Strachotín. Projekt sa snaží stavať na týchto miestnych kvalitách a využiť to, čo už v krajine inherentne existuje. Preto je náplňou domu vínna galéria a vínny bar s atraktívnym posedením, kde majú potenciálni noví turisti príležitosť spoznávať miestnu vinársku tradíciu a zároveň obec samotnú tak, ako by ju mimo tento dom pravdepodobne nezažili. Lokácia stavby a s ňou súvisiaci koncept totiž posilňujú spojitosť obce s Pálavskými vrchmi a vodnou plochou Novomlynských nádrží, ktorá v aktuálnom stave zaniká. Interiér hlavnej časti domu sa orientuje presne na osi medzi Pálavou a dedinou (kostolnou vežou, blokuje ostatné výhľady, aby človeku v pokojnom komforte tieňa poskytol dojem, že Strachotín a kopce sú si bližšie. Sekundárne slúži objekt ako mini múzeum histórie územia. Po technickej stránke sa jedná o plávajúci dom, ktorý by svojim kotvením nijak neohrozoval bezpečnosť hrádze.
|
|
| |
|
|
Středně dobá předpověď průtoků vody měrným profilem toku
Šelepa, Milan ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na sestavení střednědobých předpovědí průměrných měsíčních průtoků vody měrným profilem toku za účelem optimalizace řízení nádrže a vodohospodářských soustav nádrží. Průtoky byly předpovídány pomocí metody umělých neuronových sítí. Předpovězené průtoky byly statisticky vyhodnoceny odpovídajícími koeficienty a následně porovnávány s naměřenými hodnotami průtoků pro dané měrné profily toku.
|
|
| |
|
|
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Přirozená retence vody v krajině versus výstavba retenčních nádrží
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce se zabývá přirozenou retencí vody v krajině. Jsou zde popsány základní principy chování vody v půdě, srovnání zadržení vody v jednotlivých jednotkách krajinného krytu a vlivy člověka na retenci vody včetně cílených protipovodňových opatření a změn land-use. V praktické části je představen experiment, který má za cíl srovnat retenční potenciál změn využití krajiny v povodí vodního díla Orlík s retenční kapacitou samotné nádrže. Součástí práce je i GIS analýza, která měla za cíl zjistit rozlohu jednotlivých jednotek land-use v povodí Orlíku.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Ildža, Lukáš ; Klein, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cieľom práce je navrhnúť verejnú budovu na mieste, kde sa piktureskným spôsobom stretávajú fenomény obrovskej zrkadliacej hladiny, všadeprítomného vinárstva a fenomén slnkom milovaných Pálavských vrchov. V obci Strachotín. Projekt sa snaží stavať na týchto miestnych kvalitách a využiť to, čo už v krajine inherentne existuje. Preto je náplňou domu vínna galéria a vínny bar s atraktívnym posedením, kde majú potenciálni noví turisti príležitosť spoznávať miestnu vinársku tradíciu a zároveň obec samotnú tak, ako by ju mimo tento dom pravdepodobne nezažili. Lokácia stavby a s ňou súvisiaci koncept totiž posilňujú spojitosť obce s Pálavskými vrchmi a vodnou plochou Novomlynských nádrží, ktorá v aktuálnom stave zaniká. Interiér hlavnej časti domu sa orientuje presne na osi medzi Pálavou a dedinou (kostolnou vežou, blokuje ostatné výhľady, aby človeku v pokojnom komforte tieňa poskytol dojem, že Strachotín a kopce sú si bližšie. Sekundárne slúži objekt ako mini múzeum histórie územia. Po technickej stránke sa jedná o plávajúci dom, ktorý by svojim kotvením nijak neohrozoval bezpečnosť hrádze.
|
host ::
RSS.