|
|
Studium aminů a antioxidačních procesů u malignit =: Study of amines and antioxidant processes in malignancies /
Lacková, Zuzana
V předkládané disertační práci s názvem “Studium aminů a antioxidačních procesů u malignit“ byly studovány antioxidační efekty aminů, aminokyselin, fenolických a flavonoidních sloučenin v nádorových buněčných liniích a jejich význam pro pochopení mechanismů obrany buněk proti vzniku nádorových onemocnění. In vitro byl studován antikarcinogenní efekt extraktů koření na základě obsahu jeho fenolických a flavonoidních sloučenin na buňkách prostaty. Dále byl podrobně studován sarkosin, jakožto marker nádorových onemocnění prostaty, u kterého byl hodnocen vliv na methylační změny a také různé typy jeho identifikace v reálných či artificiálních vzorcích. V neposlední řadě bylo provedeno monitorování hladiny redukovaného glutathionu v kapilární krvi, které bylo testováno na dobrovolnících, a byly zde pozorovány antioxidační účinky.
|
|
|
Interaction of gold cationic nanoparticles with blood cells and their distribution in the model organism
ŠRÁMEK, Michal
Kationické zlaté nanočástice (GNPs) jsou vhodnými kandidáty pro doručování léčiv, zobrazování v biomedicíně a pro cílenou léčbu nádorových onemocnění. Vzhledem k jejich unikátním fyzikálně-chemickým vlastnostem mohou být využity především pro tzv. cílenou fototermální léčbu nádorů. Během buněčné internalizace hraje klíčovou roli především velikost, tvar a povrchový náboj nanočástice. Různé typy nanočástic vstupují do buňky různými cestami. Je známo, že kationické zlaté nanotyčinky (GNRs) jsou normálními i nádorovými buňkami snadno vychytávány, přičemž jsou během endocytózy hromaděny uvnitř vezikulárních struktur. Před zahájením aplikace GNRs v biomedicíně pro různé typy účelů (jako je fototermální terapie, cílené nosiče léčiv, fluorescenční sondy, těhotenský test atd.) je nutné nejdříve určit jejich biologickou bezpečnost a reakci organismu obecně. V naší laboratoři se zaměřujeme především na aplikace GNRs ve fototermální terapii. Jejím principem je nahromadění kationických GNRs v nádorové tkáni, kde po ozáření světelným paprskem o frekvenci blízké infračervenému (NIR) světlu transformují světlo na teplo, čímž termálně poškodí buňky. Během této studie bylo ukázáno pomocí mikroskopického vyšetření krve, že po její inkubaci s kationickými GNRs in vitro dochází k interakci GNRs s bílými krvinkami a trombocyty. Dále bylo ukázáno pomocí histologie a fluorescenční mikroskopie, že po aplikaci in vivo se kationické GNRs v největší míře akumulují v myší slezině. Získaná data přispěla k porozumění distribuce a toxicity kationických GNRs na úrovni buňky a organismu a byla publikována v rámci komplexní studie v časopise Biomaterials.
|
|
|
Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu
Kosinová, Martina ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Martina Kosinová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení Ošetřovatelství Název práce: Kvalita života žen s nádorovým onemocněním prsu Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 110 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2018 Klíčová slova: kvalita života, nádorové onemocnění, karcinom prsu Bakalářská práce se zabývá nádorovým onemocněním prsu a jeho vlivem na kvalitu života nemocné ženy. Teoretická část se zaměřuje na anatomii prsu, dělení nádorů prsu, epidemiologii, etiologii, prevenci, projevy nemoci, diagnostiku onemocnění, léčbu a ošetřovatelskou péči. Objasňuje pojem "kvalita života". Empirická část zkoumá pomocí dotazníkového šetření kvalitu života žen s nádorovým onemocněním prsu.
|
|
|
Pokroky v chemoterapii a nová protinádorová léčiva
Kraus, Michal ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po celém světě jednou z hlavních příčin úmrtí. Zatímco se některé typy nádorových onemocnění staly téměř úplně vyléčitelnými, většina maligních nádorů je stále potenciálně smrtelným onemocněním kvůli necitlivosti nádorů ke konvenční chemoterapii nebo značné rozmanitosti nádorových buněk v rámci tumoru a následnému rozvoji rezistence. Základní mechanismus účinku konvenčních protinádorových léčiv se většinou týká buněčného dělení. Poškození DNA, inhibice syntézy a opravy DNA nebo narušení formace dělícího vřeténka jsou nejčastějšími mechanismy. To však znamená, že většina těchto léčiv je obecně cytotoxická pro rychle se dělící buňky, což má za následek řadu nežádoucích vedlejších účinků pro pacienty. Hledání nových protinádorových léčiv, které cílí selektivněji na nádorové buňky, je předmětem zájmu vědeckých pracovníků již mnoho let. Každoročně je popsáno několik stovek nových potenciálních protinádorových léčiv, z nichž některé disponují zatím nepoznaným mechanismem svého účinku. Proces nazývaný drug repurposing zkoumá léky, které již byly schváleny pro jiný než onkologický účel, a vede k objevovaní zajímavých "nových" látek s protinádorovou aktivitou. Jedním z dalších obecných trendů je posun k rozvoji cílené terapie, která pomalu nahrazuje tradiční cytotoxickou...
|
|
|
Výživa při onkologickém onemocnění
Strejčková, Vendula ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aschermannová, Alexandra (oponent)
Dostatečná a kvalitní výživa při onkologickém onemocnění, je velmi důležitou podporou při zvládání náročné onkologické léčby a vysilující nemoci. Edukace veřejnosti o riziku malnutrice v souvislosti s onkologickým onemocněním a významu vyvážené stravy, je tím závažnější, čím vyšší je výskyt nových malignit každým rokem. V roce 2015 onemocnělo zhoubným novotvarem více než 94 000 lidí a celkově v roce 2015 žilo téměř 542 000 osob s diagnózou rakovina. (LINKOS, 2018) Nejen mezi pacienty, je obecně rozšířená představa, že podvýživa je něco, co se nás nemůže týkat, protože se máme dobře. Mnoho pacientů nemá náhled na svůj výživový stav, nepomýšlejí nad tím, že by jim hrozila podvýživa. Ale pokud někdo onemocní rakovinou, dříve nebo později se u něj projeví příznaky nemoci a spolu s náročnou léčbou, která s sebou nese také mnoho nežádoucích účinků, ho mohou omezovat v příjmu stravy a váhový úbytek se dostaví. V teoretické části jsou popsány příčiny onemocnění, jeho vliv na organizmus s celkovými projevy, jaké jsou nejčastěji druhy léčby spolu s nežádoucími účinky a typy, jak je lépe zvládnout. Druhá polovina teoretické práce se věnuje hodnocení nutričního rizika u onkologických pacientů, výživovým doporučením a v případě nedostatečné výživy, z jakéhokoliv důvodu, i nutriční podpoře. Cíl praktické práce...
|
|
|
Specifika radioterapie u dětí
KŘIŠTOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se věnuje problematice dětských onkologických pacientů a léčbě nádorového onemocnění radioterapií. Pojednává o rozdílech dětského a dospělého pacienta, příčinách vzniku onemocnění a jeho odlišné léčbě. Práce si klade za cíl zjistit informace o rozdílech nádorového onemocnění dětí a jeho léčby se zaměřením na radioterapii. Na základě poznatků z FN Motol jsou uvedeny konkrétní případy dětských pacientů léčených radioterapií, kteří podtrhují specifičnost tohoto onemocnění v útlém věku, zejména v potřebě individuálního přístupu k léčbě. Grafické zpracování onemocnění podle věku a diagnóz pacientů poukazuje na rozdíly v etiologii a v okolnostech vedoucích ke vzniku onemocnění. Odpověď na výzkumnou otázku: "Roste počet onkologicky nemocných dětí v České republice?" je vytvořena na základě analýzy statistických údajů o počtu pacientů do 18 let za období 1993 až 2013. Výsledky jsou graficky znázorněny a popsány. V závěru práce je shrnuto, co uvádí literatura s poznatky léčby pacientů na konkrétním pracovišti. Diagnózy, které se vyskytly u dětských pacientů léčených ve FN Motol, jsou svým zastoupením rozdílné od těch, které se vyskytují v dospělosti. Z grafických zpracování vyplývá, že na dětské nádorové onemocnění má větší vliv genetické vybavení jedince, než životní styl, který do velké míry ovlivňuje výskyt rakoviny u dospělých. Potvrzuje to i jedna z uvedených kazuistik. Obsah této práce může poskytnout základní přehled o nádorovém onemocnění dětského věku studentům zdravotnických oborů.
|
|
| |
|
|
Vliv narušení funkce cirkadiánního systému na vznik chorob gastrointestinálního traktu
Kubištová, Aneta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Schopnost vnímat a přizpůsobit se 24-hodinovým cyklům pozorujeme u většiny živých organismů na Zemi. U savců je vnitřní časový systém složen z cirkadiánních hodin, které jsou umístěny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, a periferních hodin uložených v různých tkáních a orgánech těla. Tyto hodiny se přizpůsobují změnám ve vnějších podmínkách, jako je např. cyklus střídání světla a tmy nebo cyklus v příjmu potravy. Periferní hodiny v orgánech trávicího traktu jsou synchronizovány jednak signály z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech a také signály o příjmu potravy. Pokud jsou tyto signály vzájemně v rozporu, může dojít k rozvoji chorob gastrointestinálního systému, spojených s neefektivním trávením nebo dokonce ke zvýšenému riziku nádorového onemocnění. Tato práce se soustředí na cirkadiánní rytmy v těle obecně, se zaměřením na rytmy v gastrointestriálním traktu a na význam cirkadiánních hodin pro jeho správnou funkci. Dále se zaměří na souvislost mezi desynchronizací cirkadiánních hodin a rozvojem onemocnění, a to především obezity a nádorového onemocnění.
|
|
|
Mitochondriální beta-laktamasa a její role v lidském organismu
Baudyšová, Alžběta ; Šácha, Pavel (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v současné době jednou z hlavních příčin úmrtí. Lidské tělo má řadu ochranných mechanismů bránících vzniku nádorů. Jedním z těchto mechanismů jsou tumor supresorové geny. Jedním z nedávno popsaných tumor supresorových genů je gen kódující protein LACTB. LACTB je savčím homologem bakteriálních beta-laktamas a proteinů vázajících penicilin (PBPs). PBPs se podílejí na tvorbě bakteriální buněčné stěny, konkrétně na syntéze peptidoglykanu a mohou být inhibovány penicilinovými antibiotiky. Beta-laktamasy jsou enzymy schopné štěpit beta-laktamový kruh penicilinu a rušit tak účinek antibiotik. Hlavním tématem této práce je protein LACTB. LACTB se nachází v mezimembránovém prostoru savčích mitochondrií, kde tvoří filamenta, jejichž funkce není zatím známá. LACTB byl kromě souvislosti s nádorovými onemocněními také asociován s obezitou a alergií na penicilin. V této práci je kladena pozornost především na shromáždění již známých informací o proteinu LACTB a jejich uvedení do širších souvislostí.
|
|
|
Enterální výživa u onkologických pacientů
Šulcová, Jana ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Mráz, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi enterální výživy a jejím vlivem na život onkologických pacientů. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje problematiku malnutrice, nutriční podpory s větším důrazem na enterální výživu a také se zabývá specifikem malnutrice v onkologii a jejím řešením. Praktická část je zaměřena na výzkum, který studuje vliv enterální výživy na různé aspekty života onkologických pacientů. Zkoumá, jak se změní zdravotní stav, kvalita života a energetický příjem pacientů po měsíci užívání enterální výživy. Studie zahrnuje fyzikální vyšetření, měření pacientů přístrojem Bodystat QuadScan 4000, vyplnění dotazníku, posouzení laboratorních hodnot a analýzu zápisu jídelníčku. Z výsledků studie se prokázal pozitivní vliv enterální výživy na zdravotní stav pacientů hodnocený laboratorními výsledky. Z odpovědí respondentů došlo ke zlepšení kvality života a ze zápisu jídelníčku se u všech pacientů zvýšil energetický příjem. Z fyzikálního vyšetření a z měření přístrojem Bodystat se kladný vliv enterální výživy neprokázal.
|
host ::
RSS.