|
| |
|
|
Vliv mikrochimérických buněk na nádorové bujení
Šimková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Peltanová, Barbora (oponent)
Mikrochimérismus je způsoben přítomností malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Mikrochimérismus může vznikat například v průběhu těhotenství, při kterém dochází k oboustranné migraci buněk. Mateřské buňky, které dítě získává v průběhu těhotenství a poté při kojení, mu pomáhají utvářet např. jeho imunitní systém. Další možností vzniku mikrochimérismu je krevní transfuze nebo transplantace. Mikrochimérické buňky mohou být uloženy v těle jedince desítky let a mohou tak mít vliv i na jeho zdraví. Tyto buňky mají vlastnosti podobné kmenovým buňkám, které jim umožnují začleňovat se do poškozené tkáně. V důsledku toho mohou mít pozitivní vliv na obnovení tkání, ale mohou i způsobovat vznik autoimunitních onemocnění nebo mohou mít vliv na rozvoj či potlačení nádorového bujení.
|
|
|
Proč rypoši nestárnou?
Jelínková, Alena ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Rypoši jsou vhodnými modelovými organismy pro studium lidských chorob souvisejících se stářím. Na rozdíl od člověka se dožívají vysokého věku v nezvykle dobré kondici. Nejedná se o blízce příbuzné druhy, i když by se tak dle českého rodového jména mohlo zdát. V porovnání s jinými hlodavci nebo s člověkem, jsou u rypošů geny spojené se stárnutím a tumorogenezí regulovány odlišným způsobem nebo mutovány. V extrémních případech mají rypoši větší počet kopií daného genu, geny zcela nové nebo naopak určité geny postrádají. U rypošů lysých je zvýšená hladina některých proteinů, které zabraňují tvorbě plaků amyloidu β a podporují zvýšenou odolnost vůči oxidativnímu poškození. Procesu stárnutí zabraňuje i účinné odstraňování poškozených proteinů, přirozená kalorická restrikce nebo posílení angiogeneze. Rypoši lysí mají efektivní časnou kontaktní inhibicí, která rozvoji tumoru zabrání, a také vysoké množství α-2-makroglobulinu v krvi, který blokuje signální dráhy nutné pro rozvoj a migraci tumoru. K prodloužení života u rypošů přispívá mnoho různých mechanismů, které se vzájemně doplňují. Cílem práce je představit některé odlišnosti v genomu a proteomu rypošů, které k jejich dlouhověkosti přispívají. Klíčová slova: rypoš lysý, rypoš slepý, rezistence k nádorové transformaci, senescence, stárnutí, choroby...
|
|
|
Oncoretroviruses: tumor transformation mechanisms of hematopoietic cells resulting in leukaemia
Gašpareková, Mária ; Bendová, Michaela (vedoucí práce) ; Mrvová, Silvia (oponent)
HTLV-1 a FeLV sú retrovírusy, ktoré sú schopné transformovať hostiteľské bunky a spôsobiť rakovinu, hlavne leukémiu, v infikovanom organizme. Patriace do čeľade Retroviridae a oba využívajúce veľmi podobný genóm, tieto vírusy si vyvinuli odlišné spôsoby, ako dosiahnuť transformáciu infikovaných buniek. Kým FeLV využíva inzerčnú aktiváciu do blízkosti bunkových proto-onkogénov za účelom regulácie transkripcie týchto génov, alebo nesie bunkový onkogén vo svojom genóme, HTLV-1 kóduje vírusové proteíny, ktoré sú schopné regulovať množstvo procesov bunky. Jedným z týchto proteínov je Tax, ktorý reguluje veľa udalostí bunky, ako signalizáciu, bunkový cyklus, apoptózu a ďalšie. Ďalší proteín zodpovedný za onkogenézu je HBZ, ktorý je prepisovaný z antiparalelného vlákna DNA provírusu. Nakoniec sú stratégie HTLV-1 a FeLV spôsobujúce rakovinu porovnané s niektorými ďalšími leukemickými retrovírusmi za účelom ukázania, že molekulárne stratégie opísané na príkladoch HTLV-1 a FeLV sú viac-menej spoločné aj pre ďalšie onkogénne retrovírusy. Kľúčové slová: HTLV-1, FeLV, transformácia, leukémia, nádor, onkogén
|
|
|
MicroRNA u lidských zhoubných nádorů spojených s virovou infekcí
Dvořáková, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké jednořetězcové RNA, které nekódují proteiny. Jejich hlavním cílem je regulace genové exprese na úrovni translace. Tato regulace je způsobena vazbou miRNA na částečně komplementární úsek mRNA, jež může být jak buněčná, tak virová. Předpokládá se, že miRNA ovlivňují expresi až jedné třetiny lidských genů, čímž regulují růst, diferenciaci a apoptózu buněk. V poslední době byly také identifikovány miRNA kódované převážně DNA viry. Tyto miRNA podporují perzistenci virové infekce v hostiteli a mohou přispívat ke vzniku nádorových transformací. Onkogenezi významně ovlivňují také buněčné miRNA, jejichž exprese je regulována virovými proteiny. V současné době je výzkum miRNA velmi aktuální. Uvažuje se o nich jako o potenciálních biomarkerech a v běhu jsou klinické zkoušky použití miRNA pro terapii nádorových onemocnění. V této práci popisuji biogenezi a regulační funkce miRNA. Dále uvádím přehled virových miRNA a následně se zaměřuji na lidské nádorové viry, které nejenže kódují vlastní miRNA, ale také ovlivňují expresi hostitelských miRNA. V neposlední řadě informuji o současném klinickém využití miRNA. Klíčová slova: virová miRNA, buněčná miRNA, onkogeneze, virové infekce, nádorová transformace, genová exprese
|
|
|
Vliv inhibice SH3 domény proteinu Crk na invazivitu nádorových buněk
Tomášová, Lea ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Protoonkogen Crk je spojován s nádory s agresivním a invazivním potenciálem. Protein Crk patří do skupiny adaptorových proteinů obsahujících SH2 a SH3 domény a hraje důležitou roli v buněčné signalizaci. Přes svoji SH2 doménu integruje signál přicházející od aktivovaných receptorů růstových faktorů a integrinů a předává jej na proteiny vázající jeho SH3 doménu. Ty potom aktivují malé GTPázy Rac1, Rap1 a Ras, které se podílí na regulaci buněčného pohybu, proliferace a přežívání. Cílem této diplomové práce bylo blokovat signalizaci proteinu Crk inhibicí jeho SH3 domény pomocí kompetitivního peptoidu, který váže SH3 doménu proteinu Crk s vysokou afinitou. Vazba tohoto inhibitoru na SH3 doménu brání navázání jejích buněčných vazebných partnerů a blokuje tak následný přenos signálu. V této diplomové práci byl analyzován vliv inhibice SH3 domény proteinu Crk na invazivní vlastnosti nádorových buněk. Pozorovaný inhibiční efekt na buněčnou invazivitu a schopnost buněk růst nezávisle na podkladu přináší důkaz o terapeutické relevanci cílení SH3 domény proteinu Crk pomocí peptoidového inhibitoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.