|
|
Experimental Infection of Mice and Ticks with the Human Isolate of Anaplasma phagocytophilum NY-18
KALINOVÁ, Eliška
Anaplasma phagocytophilum je významný patogen přenášený klíšťaty, který kolonizuje granulocytární buňky obratlovců. Vyskytuje se v Severní Americe a v několika evropských zemích. Způsobuje závažná onemocnění domácích zvířat a potenciálně smrtelné onemocnění lidí zvané lidská granulocytární anaplazmóza (HGA). Vzhledem k rostoucí prevalenci A. phagocytophilum je nutné zavedení zvířecích modelů. Tato studie se zabývá přenosem kmene bakterie A. phagocytophilum NY-18 dvěma druhy klíšťat (Ixodes ricinus a Ixodes scapularis) a zavádí laboratorní model přenosu A. phagocytophilum klíštětem I. ricinus u myší. Práce dále porovnává oba přenosy i dynamiku infekce.
|
|
|
Úloha osy PD-1/PD-L1 při infekci \kur{Borrelia burgdorferi} u myší
PALOUNKOVÁ, Anna
Borrelia burgdorferi, the causative agent of Lyme disease, induces upregulation of inhibitory immune checkpoint PD-L1 in mice. We studied if the blockade of PD-1/PD-L1 axis by neutralizing antibodies influences the proliferation of T lymphocytes and cytokine milieu in imunological synapsis between murine dendritic cells and T cells in vitro.
|
|
|
Antivirotické účinky biologicky aktivních látek z přírodních zdrojů v kombinaci s imunomodulačními látkami proti viru klíšťové encefalitidy
ČERNÝ, Jan
Cílem této práce bylo studium látek z přírodních zdrojů, které by mohly být využity jako potencionální léky proti viru klíšťové encefalitidy. Výzkum této diplomové práce může být rozdělen na dvě části. První část pojednává vybraných derivátech adamantanu, jejich cytotoxicitě u vybraných buněčných linií a určení jejich antivirotických vlastností in vitro. K těmto účelům bylo využito následujících metod: MTT test, plaková titrace a jednokroková qRT-PCR. Druhá část této práce ověřuje antivirotické vlastnosti vybraných stilbenů u myší kmene BALB/c, jenž byly nakaženy virem klíšťové encefalitidy.
|
|
|
Animální modely obsedantně-kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je velmi časté chronické onemocnění, které má široké spektrum projevů. Tato heterogenita symptomů OCD ztěžuje samotný výzkum stejně jako interpretaci získaných výsledků. Klinické studie pacientů jsou doplňovány novými poznatky o nemoci získanými studiem zvířecích modelů OCD, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí studia OCD. Za dlouhou dobu probíhajícího výzkumu se rozvinulo mnoho genetických, behaviorálních a farmakologických animálních modelů. Mnohé práce nebyly po své publikaci nikdy dále rozpracovávány, naopak některé jsou studovány dlouhodobě. Hodnocení jednotlivých modelů je závislé na mnoha faktorech, a proto se také liší jejich kvalita, platnost a míra uplatnění ve výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.