Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Segmentace měkkých tkání v obličejové části myších embryí v mikrotomografických datech
Janštová, Michaela ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá segmentací měkkých tkání v obličejové části myších embryí v programovém prostředí Matlab. Segmentace měkkých tkání u myších embryí nebyla doteď plně automatizovaná a každý konkrétní úkol vyžaduje specifické řešení. Vyřešení dílčích problémů zefektivní a zrychlí tvorbu 3D modelu a takto poskytnou cenná data vývojovým biologům. Je zde popsána problematika barvení vzorků a segmentačních technik. Na základě dostupné literatury byly otestovány metody otsu prahování, narůstání oblastí, k-means shlukování a segmentace pomocí atlasů. V závěru práce je provedeno jejich testování a statistické vyhodnocení na 3D mikrotomografických obrazových datech.
Úloha proteinů Bmp4 a Bmp8b na vzniku primordiálních zárodečných buněk u myši
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Primordiální zárodečné buňky jsou prekurzory pohlavních buněk u sexuálně se rozmnožujících organismů. K indukci jejich vzniku jsou nezbytné růstové faktory z extraembryonálního ektodermu. Mezi těmito faktory jsou klíčové proteiny BMP4 a BMP8b. Tyto proteiny tvoří homodimery, popřípadě heterodimery a přes komplexy receptorů a SMAD proteiny aktivují kompetentní buňky proximálního epiblastu, které dají vzniknout primordiálním zárodečným buňkám a dalším strukturám embryonálního mezodermu. Přestože proteiny BMP4 a BMP8b signalizují obdobným způsobem, jsou vzájemně nezastupitelné a k indukci primordiálních zárodečných buněk jsou proto nutné oba dva. Dosud bylo navrženo několik modelů jejich interakce, avšak žádný zatím není úplně přesný.
Segmentace měkkých tkání v obličejové části myších embryí v mikrotomografických datech
Janštová, Michaela ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá segmentací měkkých tkání v obličejové části myších embryí v programovém prostředí Matlab. Segmentace měkkých tkání u myších embryí nebyla doteď plně automatizovaná a každý konkrétní úkol vyžaduje specifické řešení. Vyřešení dílčích problémů zefektivní a zrychlí tvorbu 3D modelu a takto poskytnou cenná data vývojovým biologům. Je zde popsána problematika barvení vzorků a segmentačních technik. Na základě dostupné literatury byly otestovány metody otsu prahování, narůstání oblastí, k-means shlukování a segmentace pomocí atlasů. V závěru práce je provedeno jejich testování a statistické vyhodnocení na 3D mikrotomografických obrazových datech.
Sledování buněčných populací z regresivních zubních primordií během ontogeneze
Řadová, Marie ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(v českém jazyce) Vývoj zubního primordia u myší je důležitý model pro studium odontogeneze. U myší se během embryogeneze vyvíjí několik zubních rudimentů. Jsou to struktury, které se u jejich fylogeneticky starších příbuzných vyvíjí ve funkční zuby. Stejně tak můžeme vznik zubů z těchto zárodků iniciovat u některých myších mutantů. V mé diplomové práci jsme se zaměřili na význam rudimentárních struktur s odontogením potenciálem u postnatálních jedinců. Jako model vývoje jsme vybrali buněčnou populaci pocházející z rudimentálního primordia MS (mesial segment), které se vyvíjí v diastemě dolní čelisti během 12,5 embryonálního dne. Pomocí inducibilní Cre-lox technologie jsme označili buňky, které jsou v tomto čase součástí signální domény tohoto primordia. Jako marker těchto buněk byl použit gen Shh. Zjistili jsme, že tyto buňky dále přetrvávají jak prenatálně, tak také u postnatálních jedinců. Tuto buněčnou oblast jsme dále izolovali a testovali pomocí různých metod. Přišli jsme na to, že v buňkách postnatálního jedince se exprimují markery kmenových buněk (Sox2, Bmi1, Gli1) a také geny pro významné strukturní proteiny matrix skloviny: ameloblastin a amelogenin. Markery kmenových buněk se exprimují také v kultuře in vitro izolovaných buněk. Tato buněčná populace má tak zřejmě během dalšího života...
Úloha proteinů Bmp4 a Bmp8b na vzniku primordiálních zárodečných buněk u myši
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Primordiální zárodečné buňky jsou prekurzory pohlavních buněk u sexuálně se rozmnožujících organismů. K indukci jejich vzniku jsou nezbytné růstové faktory z extraembryonálního ektodermu. Mezi těmito faktory jsou klíčové proteiny BMP4 a BMP8b. Tyto proteiny tvoří homodimery, popřípadě heterodimery a přes komplexy receptorů a SMAD proteiny aktivují kompetentní buňky proximálního epiblastu, které dají vzniknout primordiálním zárodečným buňkám a dalším strukturám embryonálního mezodermu. Přestože proteiny BMP4 a BMP8b signalizují obdobným způsobem, jsou vzájemně nezastupitelné a k indukci primordiálních zárodečných buněk jsou proto nutné oba dva. Dosud bylo navrženo několik modelů jejich interakce, avšak žádný zatím není úplně přesný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.