|
|
Vliv délky ekvilibrace na motilitu spermií býků po rozmrazení
KRÁTILOVÁ, Karolína
Cílem práce bylo sledovat změnu motility spermií býků po rozmrazení v závislosti na době ekvilibrace před mrazením inseminačních dávek. Dále byl stanoven procentuální podíl progresivní aktivity spermií po rozmrazení z průměrné progresivní aktivity spermií po odběru. Hodnocení probíhalo u 6 býků, přibližně stejného věku, chovaných za stejných podmínek na inseminační stanici. Odebráno bylo 15 ejakulátů od každého býka a následně zpracováno do inseminačních dávek, které byly rozděleny do čtyř skupin podle délky ekvilibrace: 1, 3, 8 a 24 hodin. Ekvilibrace probíhala v chladničce při teplotě 5 °C. Poté byly dávky zmrazeny a po týdnu skladování v tekutém dusíku hodnoceny. Průměrné hodnoty vstupních parametrů byly: progresivní motilita při odběrech měla hodnotu 74,63?9,07 %, množství ejakulátu 10,08 g a hustota 0,91 x 106 ml-1 spermií. Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií při delší době ekvilibrace (8 a 24 hodin) na rozdíl od dob kratších (1 a 3 hodiny) (p <0,01). Nejlepší procentuální progresivní motilita byla zaznamenána při době ekvilibrace 8 hodin, kdy měla 58,74?13,92 % z počáteční hodnoty (43,84 % skutečné progresivní aktivity). Při hodnocení progresivní motility spermií býků po rozmrazení byly mezi býky zaznamenány statistické rozdíly (p <0,05), které se projevily u býka č. 4 v době ekvilibrace 24 hodin. Stanovení progresivní motility spermií býků je významné z hlediska hodnocení fertility býků. Doba ekvilibrace je pouze jedním z mnoha faktorů působících na kvalitu vyrobených inseminačních dávek.
|
|
|
Dýchání spermií ryb: druhová specifičnost a vliv teploty prostředí
RAHI, Deepali
Tyto studie byly navrženy tak, aby zkoumaly roli mitochondriální respirace, glykolýzy, a oxidace mastných kyselin v energetickém zásobování spermatu u sladkovodních druhů ryb s vnějším oplozením lišících se rozdílnou délkou trvání motility spermatu a teplotou tření. První studie provedená na jeseterovi sibiřském (Acipenser baerii, Acipenseriformes) odhalila, že mitochondriální respirace je nezbytná pro zásobování spermatu energií, zatímco glykolýza a oxidace mastných kyselin mají menší význam jak před tak i po dosažení motility. Míra spotřeby kyslíku u spermatu (OCR) byla vyšší než u chladnomilných druhů, jako je např. pstruh, a nižší než u mořských druhů, například kambaly. Předložená studie také odhalila, že jeseteři patří do skupiny ryb, jejichž spermie mají schopnost zvýšit oxidační metabolismus po aktivaci motility a odpojit oxidační fosforylaci (OXPHOS). Ve druhé studii provedené na spermiích chladnomilného druhu mníka (Lota lota, Gadiformes) bylo zkoumáno fungování nejdůležitějších bioenergetických drah (mitochondriální dýchání, glykolýza a oxidace mastných kyselin) za teploty tření (4 °C) a maximální kritické teploty (CTmax, 15 °C). Při teplotě tření, podobně jako u spermií jesetera sibiřského, byla úloha glykolýzy a oxidace mastných kyselin v dodávce energie nevýznamná. Mitochondriální dýchání bylo detekovatelné v klidovém i pohyblivém stavu, ale po expozici spermatu inhibitoru dýchání nebyla pozorována žádná inhibice. Také rozsah OCR byl nejnižší ve srovnání s dostupnými údaji pro OCR u spermií Teleostů v pohyblivém nebo nepohyblivém stavu. Kromě toho nebyl OCR zvýšen po aktivaci motility nebo po ošetření odpojovacím činidlem. Naproti tomu při CTmax se aktivita OXPHOS stala dominantní. Míra spotřeby kyslíku byla zvýšena a mohla být inhibována použitím inhibitoru respirace. Dále, abychom mohli prozkoumat dlouhodobou motilitu spermatu jeseterů, jsme se zaměřili na na studium fosfokreatin-kreatinového (PCr-Cr) shuttle systému vedle předtím dříve studovaných drah - OXPHOS, glykolýzy a oxidace mastných kyselin. Výsledky získané u jesetera malého (A. ruthenus, Acipenseriformes) odhalily, že PCr-Cr kyvadlo, známé pro udržování homogenní koncentrace molekul ATP po celé délce bičíku, hraje aktivní roli, zatímco jsou spermie v klidovém stavu. Nebyl detekován žádný signifikantní příspěvek tohoto kyvadla v dodávání energie po aktivaci motility spermatu. Kromě toho prezentované výsledky také odhalily, že spermie jesetera, podobně jako spermie kapra a pstruha, mohou být po ukončení prvního období motility reaktivovány a tyto podruhé aktivované spermie mohou úspěšně oplodnit jikry. Navíc bylo poprvé odhaleno, že OXPHOS a PCr-Cr shuttle systémy jsou nejdůležitější bioenergetické dráhy během procesu reaktivace spermií. Obecně shrnuto, u studovaných druhů ryb navzdory taxonomickým rozdílům a rozdílné výtěrové teplotě zůstala produkce a využití energie spermatu stejné: většina energie spermií byla dodávána ze skladovaného ATP, který byl syntetizován prostřednictvím OXPHOS během klidového ale bioenergeticky aktivního stavu. Jeseteři jsou také skupinou ryb, která má schopnost reaktivace spermatu, přičemž mitochondriální dýchání a kyvadlový systém PCr-Cr jsou hlavními mechanismy pro dodávku energie během procesu reaktivace
|
|
|
Molekulární identifikace, typizace a adaptace Achromobacter spp. v průběhu chronické infekce
Učíková, Barbora ; Dřevínek, Pavel (vedoucí práce) ; Nemec, Alexandr (oponent)
Achromobacter spp. je nově se objevující patogen zejména chronických respiračních infekcí u pacientů s cystickou fibrózou. Hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF poskytuje spolehlivou identifikaci pouze na úrovni rodu. Pro druhovou identifikaci zástupců se používá sekvence genu nrdA. Studiem klonality s využitím multilokusové sekvenční typizace lze zjistit, zda je pacient infikován stále stejným klonem, nebo zda postupem času dochází k reinfekci novým kmenem. Do naší studie byly zařazeny časosběrné izoláty Achromobacter spp. od pacientů s cystickou fibrózou. Pacienti byly rozděleni do tří skupin, podle časového intervalu mezi odběry. U první skupiny činil vnější interval mezi odběry cca 10 let, u druhé 7 až 12 měsíců a zbývající skupinu tvořily samostatné izoláty. V průběhu chronické infekce dochází k adaptaci Achromobacter spp. na exponující antibiotika i na hostitele. Izoláty odebrané v intervalu deseti let vykazovaly vyšší počet mutací než izoláty s intervalem odběrů do jednoho roku. V průběhu chronické infekce dochází ke ztrátě motility, což jsme prokázali fenotypově na úrovni motility, snížení počtu bičíků i změny v genech pro tvorbu bičíků. U některých izolátů bylo zaznamenáno zvýšení rezistence screeningovou diskovou difúzní metodou. Vzhledem ke stále častější izolaci Achromobacter spp. z...
|
|
|
Studium vlivu genu yxkO Bacillus subtilis na motilitu během odpovědi na osmotický stres.
Streitová, Eliška ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
Bacillus subtilis je gram-pozitivní půdní bakterie. Ve svém přirozeném prostředí je neustále vystavena změnám chemických a fyzikálních podmínek, včetně změn osmolality. Buňka reaguje na zvýšení osmolality prostředí příjmem draselných iontů a následně transportem a/nebo syntézou kompatibilních solutů. V předchozích letech byl v naší laboratoři s využitím nespecifické inzerční mutageneze (mini Tn10) izolován a charakterizován kmen Bacillus subtilis L-42. Tento kmen vykazuje sníženou schopnost růstu a osmolabilitu na médiích s koncentrací draselných iontů < 1 mmol/l. Inzercí transpozonu došlo k přerušení genu yxkO kódujícího protein prozatím neznámé funkce. Další výsledky získané v naší laboratoři navíc naznačovaly možný vliv přerušení genu yxkO na expresi genu hag kódujícího protein flagelin - majoritní protein vlákna bakteriálního bičíku. Cílem této diplomové práce bylo objasnit, zda přerušení genu yxkO ovlivňuje motilitu, a zda je ovlivněna exprese genu hag na transkripční úrovni. S využitím integračního vektoru pMUTIN4 byl připraven mutantní kmen se specificky zavedenou mutací v genu yxkO v kmeni Bacillus subtilis 1A839, jehož genotyp zajišťuje vyloučení známé transkripční regulace genu hag. Následně byla sledována motilita buněk s využitím světelné a elektronové mikroskopie. Získané výsledky...
|
|
|
Uloha kataninu, ATPázy štěpící mikrotubuly, při modulaci buněčné motility a proliferace glioblastomových buněk.
Uhlířová, Jana ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Glioblastomy jsou nejčastější a nejzhoubnější typy nádorů mozku. Pro svůj agresivní charakter jsou tyto nádory neléčitelné konvenčními terapeutickými přístupy. Bylo prokázáno, že v buněčných liniích glioblastomů i v glioblastomech je zvýšená exprese nekterých mikrotubulárních proteinů, zejména βIII-tubulinu, γ-tubulinu, a spastinu; proteinu štěpícího mikrotubuly. Tato diplomová práce je zaměřená na expresi, buněčnou distribuci a funkci kataninu, dalšího proteinu, který štěpí mikrotubuly, v glioblastomových buněčných liniích. Katanin má katalytickou (p60) a regulační (p80) podjednotku. Exprese a buněčná lokalizace obou podjednotek byla studována na panelu lidských glioblastomových liniích izolovaných z glioblastomů dospělých (T98G, U87MG, U118MG a U138 MG) nebo dítěte (KNS42). V porovnání s netransformovanými lidskými astrocyty byla zvýšená exprese obou podjednotek kataninu jak na úrovni transkriptu tak i proteinu v buněčných liniích T98G, U87MG a KNS42, nikoli však v liniích U138MG a U118MG. Immunofluorescenční mikroskopie ukázala difuzní distribuci obou podjednotek kataninu v celé buňce, jejich koncentraci na pólech dělícího vřeténka mitotických buněk a na vedoucím okraji u migrujících buněk. Podle výsledků měření buněčné migrace, koreluje rychlost migrace glioblastomových buněk s mírou exprese...
|
|
|
The role of cell polarity signaling in the plasticity of cancer cell invasiveness
Gandalovičová, Aneta ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Výzkum rakoviny se v posledních letech zaměřil na vznik sekundárních nádorů, tj. metastáz, které jsou přímým důsledkem schopnosti nádorových buněk opustit primární nádor a invadovat do okolní tkáně. Rakovinové buňky migrují především dvěma rozdílnými mechanismy- améboidním a mezenchymálním. Zatímco mezenchymální způsob migrace lze popsat jako "cestu vytvářející", améboidní připomíná spíš "cestu hledající" migraci. Oba typy invazivity jsou regulovány odlišnými signálními dráhami, které úzce souvisí s buněčnou polaritou a přestavbou cytoskeletu. Za polaritu buňky jsou zodpovědné nejen polarizační komplexy Par, Scribble a Crumbs, ale také fosfoinositidy a Rho GTPázy Rac, Rho a Cdc42, které navíc řídí dynamiku cytoskeletu. Vzájemnou souhrou regulují buněčnou motilitu. Není proto překvapením, že jejich deregulace často vede ke karcinogenezi. Dokonalejší prozkoumání signálních drah vedoucích k buněčné invasivitě je nutným krokem k porozumění komplexního problému vzniku metastáz. Klíčová slova: invazivita, améboidní, mezenchymální, buněčná polarita, motilita, Rho GTPázy, polarizační komplexy
|
|
|
Vliv vyřazení genu yxkO při adaptaci na enviromentální stres u rodu Bacillus.
Tkadlec, Jan ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
V předchozích letech jsme v naší laboratoři popsali mutanta Bacillus subtilis, který vykazoval snížený růst při vystavení osmotickému stresu za limitující koncentrace K+ . Tento mutantní kmen nesl přerušení v genu yxkO kódujícím předpokládanou ribokinázu. Tento gen patřící do sigma B operonu je indukován osmotickým, teplotním a etanolovým šokem. Při srovnání s divokým kmenem, má tato mutace pleiotropní vliv na fenotyp nositelského kmenu. Kromě osmosenzitivity se mutant liší tvarem buňky, schopností motility a sporulace. Naším cílem bylo zaměřit se na projevy mutace v genu yxkO u dalších bakterií z rodu Bacillus. Připravili jsme mutanty s přerušením tohoto genu, pomocí plazmidu pMUTIN4, odvozené od kmenů lišících se okolím tohoto genu a úrovní laboratorní domestikace Bacillus amyloliquefaciens a Bacillus subtilis subsp. spizizenii. Obdobně jako v předchozích studijích (u laboratorního kmenu Bacillus subtilis 168) jsme popsali u mutantního kmenu odvozeného od Bacillus amyloliquefaciens zhoršenou schopnost růstu při limitaci draslíkem a za osmotického šoku. Tento fenomén jsme studovali na úrovni dynamiky růstu bakteriální kultury. Dále jsme detekovali zvýšenou citlivost kmenu odvozeného od Bacillus amyloliquefaciens k tetracyklinu, změnu morfologie těchto buněk a jejich motility. Mutace v přírodním...
|
|
| |
|
|
Rozdíly v aktivitě spermií hřebců
NOVOTNÁ, Lucie
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné umělé inseminace je kvalitní ejakulát. Tato diplomová práce se zabývá vlivem podílu rychlostních frakcí spermií na plodnost. Vzorky ejakulátu byly vyhodnoceny objektivní počítačovou metodou CASA, systémem SCA. Sledování motility spermií bylo provedeno u 75 vzorků získaných od 12 hřebců, zařazených do inseminace čerstvým spermatem v Zemském hřebčinci v Písku. U vzorků byla sledována celková a progresivní motilita, podíl rychlých, středně rychlých a pomalých spermií. Věk sledovaných hřebců se pohyboval v rozmezí 3-21 let. Průměrná plodnost dosahovala 56,19 %. Celková motilita měla průměrnou hodnotu 78,07 %, průměr progresivní motility byl 38,35 %. Dále byly spermie rozděleny na 3 rychlostní frakce a průměrné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí ve vzorcích bylo následující: 27,30 % rychlých spermií, 21,27 % středně rychlých spermií a 29,50 % pomalých spermií. Dále bylo zjištěno průměrné procentuální zastoupení rychlých progresivních spermií (13,43 %), středně rychle progresivních spermií (24,92 %) a neprogresivních spermií (39,72 %). Byla prokázána kladná korelace mezi plodností a podílem rychle motilních spermií (r=0,34). Dále byl prokázán rozdíl mezi jednotlivými hřebci (p-hodnota < 0,01) v průměrném procentuálním zastoupení rychlých spermií v ejakulátu. Hřebec s největším podílem rychlých spermií v ejakulátu a nejlepší březostí byl hřebec plemene welsh part-bred. Naopak nejhorší výsledky březosti a jedno z nejnižších procent rychle motilních spermií měl norický hřebec. Největší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna po druhé inseminaci. Výsledky této práce dokázaly, že kvalita ejakulátu velice významně ovlivňuje dobré zabřeznutí, avšak je to jen jeden z mnoha působících faktorů.
|
|
|
Uloha kataninu, ATPázy štěpící mikrotubuly, při modulaci buněčné motility a proliferace glioblastomových buněk.
Uhlířová, Jana ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Glioblastomy jsou nejčastější a nejzhoubnější typy nádorů mozku. Pro svůj agresivní charakter jsou tyto nádory neléčitelné konvenčními terapeutickými přístupy. Bylo prokázáno, že v buněčných liniích glioblastomů i v glioblastomech je zvýšená exprese nekterých mikrotubulárních proteinů, zejména βIII-tubulinu, γ-tubulinu, a spastinu; proteinu štěpícího mikrotubuly. Tato diplomová práce je zaměřená na expresi, buněčnou distribuci a funkci kataninu, dalšího proteinu, který štěpí mikrotubuly, v glioblastomových buněčných liniích. Katanin má katalytickou (p60) a regulační (p80) podjednotku. Exprese a buněčná lokalizace obou podjednotek byla studována na panelu lidských glioblastomových liniích izolovaných z glioblastomů dospělých (T98G, U87MG, U118MG a U138 MG) nebo dítěte (KNS42). V porovnání s netransformovanými lidskými astrocyty byla zvýšená exprese obou podjednotek kataninu jak na úrovni transkriptu tak i proteinu v buněčných liniích T98G, U87MG a KNS42, nikoli však v liniích U138MG a U118MG. Immunofluorescenční mikroskopie ukázala difuzní distribuci obou podjednotek kataninu v celé buňce, jejich koncentraci na pólech dělícího vřeténka mitotických buněk a na vedoucím okraji u migrujících buněk. Podle výsledků měření buněčné migrace, koreluje rychlost migrace glioblastomových buněk s mírou exprese...
|
host ::
RSS.