|
|
Existují u krásivek rodu Micrasterias teplotně korelované změny v morfologické integraci buněk?
Buchtová, Edith ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Micrasterias rotata je fylogeneticky i morfologicky dobře definovaným druhem, vyskytujícím se na celém území střední Evropy v rozsáhlém gradientu teploty. Pro svůj složitý tvar buněk je vhodným modelovým organismem výzkumu buněčné morfogeneze. V této diplomové práci bylo zkoumáno, zda se působení teploty jako stresového faktoru projeví odlišným vzorem morfologické integrace buněk Micrasterias rotata kultivovaných na teplotním gradientu. Optima a limity růstu na teplotním gradientu byly vztaženy k domovské lokalitě studovaných kmenů, izolovaných z nížinného mokřadu a vysokohorského jezera. Rozdíly v rychlosti růstu mezi kmeny naznačují lokální adaptaci na klimatické podmínky zdrojové lokality, ovšem poměrně vysoké hodnoty předpokládaného teplotního optima svědčí o vnitrodruhové evoluční adaptaci. Pravidlo snižování velikosti s teplotou se nepotvrdilo, ovšem u obou kmenů byl pozorován shodný tvarový trend. Analýza morfologické integrace v zásadě potvrdila, že buňka krásivky rodu Micrasterias je složena z řady morfologických modulů, které souvisí s její diferenciací na laloky a podlaloky. Integrace mezi laloky protilehlých polobuněk byla korelována spíše s rychlostí růstu. Naopak pozorovaná korelace teploty a vzájemné integrace laterálních laloků v rámci polobuňky může souviset se zvýšeným vývojovým...
|
|
|
Stresem indukované morfogenní změny kořenového systému rostlin
Otradovcová, Michala ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Přizpůsobení architektury kořenového systému je jednou z možných reakcí rostliny na stresové působení okolních podmínek. Tvar kořenového systému spoluvytváří aktivita kořenových apikláních meristémů, míra elongace buněk kořene a rozsah tvorby, vývoje a uspořádání postranních a adventivních kořenů. Tato práce má za cíl popsat základní mechanismy vývoje kořenového systému a z morfologického a regulačního hlediska nastínit změny, které v tomto vývoji nastávají při působení vybraných stresových faktorů.
|
|
|
Vliv posturální ontogeneze na morfologický vývoj trupu
Hladíková, Veronika ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Šafářová, Marcela (oponent)
Tato rešeršní práce se zabývá vlivem posturální ontogeneze na formování anatomických struktur trupu. Posturální ontogeneze je podmíněna zráním centrální nervové soustavy, které podněcuje automatické, přesně načasované zapojování svalů do držení těla. Současně s posturální svalovou aktivací se dokončuje morfogeneze skeletu. Důsledkem abnormálního motorického vývoje proto jsou odchylky ve tvaru kostí a v postavení v kloubech. Práce se zaměřuje na popis morfologického vývoje křivek páteře, hrudníku a břišní stěny. Rozvoj krční lordózy a tvar horní části hrudníku je spojen s vývojem motorických funkcí horních končetin. Významným milníkem je schopnost zvednutí a udržení hlavičky nad podložkou z polohy na břiše. Rozvoj bederní lordózy a tvar dolní části hrudníku podmiňují hybné funkce dolních končetin, které se nejprve manifestují jejich zvedáním v poloze na zádech. Zásadní roli zaujímá vertikalizace do sedu a stoje a rozvoj chůze. Vývoj břišní stěny je hodnocen z hlediska přítomnosti, respektive nepřítomnosti břišní diastázy, která souvisí s kvalitou svalové koordinace v této oblasti. Praktická část se věnuje určení poměrů mezi délkovými a obvodovými antropometrickými rozměry trupu v pěti sledovaných obdobích (0, 3, 6, 12 a 18 měsíců věku), charakterizování jejich vývoje a posouzení rozdílů mezi těmito...
|
|
|
Diverzita, rozšíření, fylogeneze a ekologie rodu Micrasterias (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Bestová, Helena (oponent)
Zástupci rodu Micrasterias patří k jedněm z nejkrásnějších organismů. Díky svému mimořádně zajímavému tvaru přitahuje pozornost odborníků i amatérských přírodovědců již skoro 200 let. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto organismech. V první části se zabývá jejich morfologií a životním cyklem. Stejně jako jiní zástupci třídy Zygnematophyceae mají unikátní způsob rozmnožování; konjugaci. V další části se zabývá fylogenezí tohoto rodu. Díky využití molekulárních metod byly odhaleny druhy náležící k rodu Micrasterias, které se od jiných zástupců morfologicky odlišují tak, že byly dříve považovány za jiné rody. Vyhodnocení třech druhových komplexů v rámci tohoto rodu demonstrovalo velkou skrytou diverzitu těchto organismů. Tento fenomén, stejně tak i zrychlená morfologická evoluce mají zásadní vliv na rozvoj poznání diverzity a biogeografie, o čemž pojednávají poslední dvě kapitoly.
|
|
| |
|
|
Role of cytoskeleton in plant cell morphogenesis
Miklánková, Pavlína ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sekereš, Juraj (oponent)
Bunky sú schopné nadobúdať nepreberné množstvo tvarov, v čom hrá dôležitú úlohu cytoskelet. Ovplyvňuje depozíciu materiálov bunečnej steny, reguluje pohyb vačkov po bunke, podieľa sa na exocytóze a endocytóze. Kortikálne mikrotubuly ovplyvňujú ukladanie celulózy do bunečnej steny a tým udávajú smer bunečnej expanzie, hoci presný súvis medzi mikrotubulami a celulózou zostáva nevyjasnený. Aktín podporuje rast a prispieva k jeho priestorovej regulácii vo vrcholovo aj difúzne rastúcich bunkách. Je dôležitý pri sekrécii v expandujúcich bunkách, ale jeho presné funkcie pri riadení bunečného rastu nie sú ešte celkom vysvetlené. Pre lepšie pochopenie, ako spolu súvisia aktínový a mikrotubulárny cytoskelet v morfogenéze rastlinných buniek, sa používajú analýzy mutantov, spektroskopické metódy, cytoskeletárne jedy, fluorescenčné proteíny a ďalšie metódy. Dobrým modelom pre výskum sú epidermálne a trichómové bunky Arabidopsis thaliana, na ktorých prebieha väčšina štúdii.
|
|
|
Morfogeneze orálního skeletu mihule ve vztahu k evoluci čelistí
Romášek, Marek ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Jandzík, Dávid (oponent)
5 Buněčná chrupavka, jeden z derivátů neurální lišty, patří mezi zásadní znaky definující obratlovce. Rozvoj a specifikace této tkáně umožnily vznik čelistí v linii čelistnatých obratlovců, což této skupině přineslo nebývalý evoluční úspěch. Mihule, jakožto zástupci bazální bezčelistnaté větve obratlovců, představují díky své jedinečné pozici na fylogenetickém stromě ideální model pro studium evoluce obratlovčích apomorfií. Larvy mihule, minohy, mají v přední části hlavy zvláštní orální skelet složený z tzv. mukochrupavky, což je tkáň nesoucí určitou podobnost s klasickou chrupavkou. Ačkoli bylo otázce evolučního a morfologického významu mukochrupavky věnována řada studií, její embryonální původ a potencionální homologie s elementy čelistí u čelistnatců nejsou jasné. V této práci jsem se věnoval popsání morfogeneze oro-faryngeální oblasti mihule mořské Petromyzon marinus. Visualizace ze skenovacího elektronového mikroskopu posloužily k porozumění tvarování a topografických vztahů embryonálních kavit, detailní histologická analýza společně s analýzou expresních profilů několika molekulárních markerů umožnila vysledování původu, histogeneze a morfogeneze mukochrupavčitých elementů. Dále byla zkoumána genová regulace mukochrupavky jako tkáně za účelem identifikace jejích specifických či sdílených...
|
|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Hanus, Robert (oponent) ; Šípek, Petr (vedoucí práce)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
|
|
Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté(Aphelocheirus aestivalis(Fabricius,1794)(Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae)
INDROVÁ, Eliška
Anotace: INDROVÁ E. 2008: Vývoj a růst bentické vodní ploštice hlubenky skryté (Aphelocheirus aestivalis (Fabricius, 1794) (Insecta: Heteroptera: Aphelocheiridae). Magisterská diplomová práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice. 62 s. Byla studována postembryonální morfogeneze hlubenky skryté (A. aestivalis). Morfometrické znaky byly měřeny na jedincích populace z řeky Dračice (jižní Čechy: Třeboňsko). Jsou popsány a ilustrovány znaky rozlišující jednotlivá vývojová stadia druhu. Růst druhu je charakterizován růstovými křivkami a rovnicemi vybraných tělních rozměrů.
|
host ::
RSS.