|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
| |
|
|
Molekulární simulace interakcí nanočástic CdS s montmorillonitem
Pšenička, Milan ; Pospíšil, Miroslav (vedoucí práce) ; Malý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem struktury nanočástic sulfidu kademnatého (CdS) stabilizovaného pomocí povrchově aktivní látky - cetyltrimetylamonného kationtu CTA+ a dále interakcí mezi nanočásticemi CdS a povrchem jílového vrstevnatého minerálu - montmorillonitu prostřednictvím metod molekulárních simulací. Byly postaveny iniciální modely nanočástic CdS pro dvě krystalové struktury, ve kte- rých se CdS vyskytuje - Greenockit (G) a Hawleyit (H). Následně byly zjištěny z hlediska minima energie preferované orientace molekul CTA+ pro oba krystalové typy nanočástic CdS. Pro Greenockit je preferované monovrstvé uspořádání a pro Hawleyit dvouvrstvé uspořádání. Modely s touto preferovanou orientací mo- lekul CTA+ byly umístěny na povrch montmorillonitu a po jejich optimalizaci byla vypočtena adsorbční energie nanočástice CdS se svou obálkou a povrchem montmorillonitu. Veškeré výsledky a postupy byly zpracovány formou praktika pro využití v předmětu Výpočetní experimenty v teorii molekul I - NBCM100 vyučovaném na MFF UK v Praze.
|
|
|
Využití molekulárních simulací při komplexní strukturní analýze vrstevnatých materiálů
Veteška, Marek ; Pospíšil, Miroslav (vedoucí práce) ; Demel, Jan (oponent) ; Tokarský, Jonáš (oponent)
Název práce: Využití molekulárních simulací při komplexní strukturní ana- lýze vrstevnatých materiálů Autor: RNDr. Marek Veteška Katedra: Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí disertační práce: RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D., KChFO Abstrakt: Techniky molekulárních simulací byly použity spolu s experimentálními mě- řeními (rtg. difrakce, termogravimetrie, infračervená spektroskopie, elemen- tární analýza aj.) k objasnění strukturních charakteristik různých typů vrs- tevnatých materiálů. Vyřešena byla struktura Zn-Al-podvojného vrstevnatého hydroxidu interka- lovaného pyrentetrasulfonovou kyselinou. V závislosti na relativní vlhkosti vzorky vykazovaly rozdílná uspořádání s třemi rovinami molekul vody a buď s jednou, nebo dvěma rovinami pyrentetrasulfonových aniontů. Zároveň byla prokázána značná variabilita uspořádání aniontů. Zkoumáno bylo adsorpční chování přírodního a tetrametylamoniovými kati- onty modifikovaného montmorillonitu vůči anilinu a fenolu. Charakter ad- sorpce se lišil jak podle typu adsorbovaných molekul, tak podle typu ad- sorbentu. Významnou roli hrála rovina molekul vody přímo nad povrchem, která zprostředkovávala adsorpci anilinů. Přítomností tetrametylamoniových kationtů byla plocha roviny vody zmenšena, což snížilo adsorpci anilinů. Pří- tomnost kationtů naopak mírně...
|
|
|
Voltametrické stanovení 4-aminobifenylu na modifikovaných uhlíkových pastových elektrodách
Kalusová, Michaela ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Aminoderiváty polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi které patří i 4-aminobifenyl, jsou chemickými karcinogeny, které by v našem prostředí měly být pečlivě monitorovány. Díky snadné elektrochemické oxidaci aminoskupiny umístěné na aromatickém jádře lze při stanovení stopových množství aminobifenylů využít moderní voltametrické me- tody na vhodných tuhých či pastových elektrodách. Elektrochemické chování 4-aminobifenylu bylo v předkládané práci studováno metodou diferenční pulsní voltametrie s využitím uhlíkových pastových elektrod modifikovaných jílovým minerálem, montmorillo- nitem a sepiolitem. Nejvhodnější hodnota pH BR pufru pro nemodifikovanou CPE je pH 2, pH 10 pro CPE-SEP a pH 11 pro CPE-MMT. Po stanovení optimálních podmínek bylo dosa- ženo meze stanovitelnosti řádově 10−6 mol dm−3 pro každou elektrodu, přičemž jednotlivá měření se od sebe výrazně nelišila. Použitím techniky adsorpční rozpouštěcí voltametrie s modifikovanými uhlíkovými elektrodami pro stanovení 4-aminobifenylu došlo ke zvýšení citlivosti a meze stanovitelnosti klesly přibližně o jeden koncentrační řád. Optimální doba pro akumulaci látky je 5 min. Nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení 4-aminobifenylu v modelových vzorcích pitné a říční vody, meze stanovitelnosti dosáhly koncentračního řádu 10−7 mol dm−3 .
|
|
|
Stanovení vybraných nitrofenolů na modifikovaných uhlíkových pastových elektrodách
Hranická, Zuzana ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Předkládaná práce studuje voltametrické chování vybraných nitrofenolů (2-nitrofenol, 4-nitrofenol, 2,4-dinitrofenol a 2,4,6-trinitrofenol) pomocí diferenční pulsní voltametrie (DPV) a adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV) na uhlíkových pastových elektrodách modifikovaných jílovými minerály - montmorillonitem (MMT-CPE) a sepiolitem (SEP-CPE) a na nemodifikované uhlíkové pastové elektrodě (CPE) v prostředí Brittonova-Robinsonova pufru. Pro katodické redukce bylo zvoleno optimální prostředí o pH 2 pro 2-NP a 4-NP, pH 3 pro 2,4-DNP a pH 4 pro 2,4,6-TNP. Pro anodické oxidace byly nejvhodnější podmínky stanovení při pH 2 pro 2-NP a 4-NP a pH 5 pro 2,4-DNP. Pro 2,4,6-TNP není stanovení anodickou oxidací při použití těchto elektrod možné. Nejnižších mezí detekce bylo dosaženo pro 2-NP při použití katodické AdSV na SEP-CPE a to 2,9·10-7 mol dm-3 , pro 4-NP při použití katodické DPV na MMT-CPE a to 2·10-6 mol dm-3 , pro 2,4-DNP použitím katodické AdSV a to 2,7·10-7 mol dm-3 a pro 2,4,6-TNP použitím katodické DPV na nemodifikované CPE a to 4,8·10-7 mol dm-3 . Další částí práce bylo studium směsi 2-NP a 4-NP a případná možnost selektivního stanovení metodou bezproudové sorpce s přenosem s DPV stanovením naadsorbovaného analytu.
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
host ::
RSS.