|
|
Analýza vybraných biologicky aktivních látek v cereálních výrobcích
Skutek, Miroslav ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývala studiem biologicky aktivních látek, a to zejména různých typů sacharidů v cereálních výrobcích. V rámci experimentální části bylo použito celkem 29 různých reálných vzorků obilných materiálů, odpadních potravinářských produktů i reálných přírodních matric (mikrobiální polysacharid, med, pivo). Součástí práce bylo zavedení a optimalizace analytických metod vhodných ke stanovení jednoduchých cukrů, polysacharidů a glykosidů. Ve vzorcích byly analyzovány redukující a celkové sacharidy spektrofotometricky a individuální sacharidy pomocí chromatografických metod. V rámci optimalizace byla navržena vhodná mobilní fáze a chromatografické podmínky HPLC/RI pro separaci mono- a disacharidů (acetonitril:voda 75:25, 1 ml/min, kolona C18-NH2) rovněž pro separaci směsi oligosacharidů. Dále byla optimalizována separace sacharidů metodou TLC. Poté byly zavedené metody aplikovány na analýzu reálných vzorků. Jako modelový sacharid k ověření metod byl použit přírodní mikrobiální polysacharid pullulan. V cereálních výrobcích a potravinářských matricích byly analyzovány celkové a redukující sacharidy a dále produkty kyselé a enzymové hydrolýzy. Zavedené metody byly využity také k podrobnějšímu stanovení obsahu sacharidů přítomných v glykosidech. Jako nejvhodnější metoda pro kvalitativní i kvantitativní analýzu sacharidů přítomných v cereálních materiálech se osvědčila metoda HPLC/RI. K detailní identifikaci maltooligosacharidů byla testována i tandemová metoda LC/MS/MS s využitím derivatizace 1-fenyl-3-methyl-5-pyrazolonem.
|
|
|
Využití kapilární elektroforézy při analýze sacharidové složky glykopeptidů
Šimonová, Alice ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce byl vývoj metody pro stanovení osmi monosacharidů nejčastěji se vyskytujících v glykoproteinech pomocí kapilární elektroforézy. Konkrétně se jednalo o stanovení glukosy, galaktosy, manosy, N-acetylglukosaminu, N-acetylgalaktosaminu, fukosy, N-acetylneuraminové kyseliny a xylosy. Celková délka křemenné kapiláry s vnitřním průměrem 10 m byla 50,0 cm a efektivní délka 35,0 cm. Základním elektrolytem byla směs hydroxidu sodného o koncentraci 50 mmol/l, hydrogenfosforečnanu sodného o koncentraci 22,5 mmol/l a cetyltrimethylamoniumbromidu o koncentraci 0,2 mmol/l. Vzorky byly dávkovány hydrodynamicky tlakem 5 kPa po dobu 70 s, separace probíhala při napětí -30 kV a tlaku 270 kPa vkládaném na výstupní vialku a detekce analytů probíhala pomocí bezkontaktního vodivostního detektoru. Meze detekce se pohybovaly v rozmezí od 5 do 7 mg/l a meze stanovitelnosti od 16 do 22 mg/l. Opakovatelnost ploch píků a jejich migračních časů vztažených na vnitřní standard kyseliny 4-(2-hydroxyethyl)-1-piperazinethansulfonové poskytla hodnoty relativních směrodatných odchylek menších než 4 %. Nakonec byly určeny vhodné podmínky pro hydrolýzu oligosacharidů na monosacharidy před jejich separací. Hydrolýza probíhala v 4M kyselině chlorovodíkové při 100 řC v blokové lázni, hydrolýza netrvala déle než...
|
|
|
Vliv vodního stresu brambor na obsah monosacharidů v hlízách
Podhorecká, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivu stresových faktorů na vybrané metabolity, především monosacharidy. První část je věnována stručné charakteristice brambor, tedy významu plodiny, původu, morfologii, pěstování, dále jsou popsány nároky brambor na prostředí i výživu.
V další části je podrobněji rozebírána problematika chemického složení hlíz se zaměřením na sacharidy. Brambory jsou oblíbeným zdrojem sacharidů a jsou konzumovány v celosvětovém měřítku. Dále jsou brambory bohaté na vitaminy zejména vitamin C, B1, B3 a B6, rovněž obsahují vysoký obsah minerálních látek, hlavně draslíku a hořčíku. Jako další jsou v bramborách přítomny barviva, antioxidační látky, fenolové a příbuzné látky, bílkoviny a v malé míře i lipidy. Uvádí se, že bílkoviny hlíz brambor řadíme mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu, z nichž patatin je považován za hlavní zásobní bílkovinu a je uložen ve vakuolách. Látky, které naopak působí negativně na lidský organismus, jsou tzv. glykoalkaloidy, syntetizované rostlinami čeledi Solanaceae. U brambor je nejvýznamnější alfa-solanin a alfa-chaconin.
Hodnota hlíz je dána především jejich chemickým složením, které z nich vytváří potravinu a surovinu. Obsah cukrů v hlíze je relativně nízký (0,5 % v původní hmotě) a i přesto má jejich obsah význam jak z hlediska zpracovatelského, tak i senzorického. Mezi hlavní redukující monosacharidy je řazena glukosa a fruktosa, obvykle s koncentrací od 0,15 do 1,5 %. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje vnitřní a vnější znaky kvality především smažených výrobků.
Některé studie potvrzují, že hromadění sacharidů by mohlo pomoci odolávat extrémním stresovým podmínkám, zejména nízkým teplotám, zasolení či vodnímu deficitu.
V další kapitole byl vytvořen souhrn stresových faktorů působících na rostliny, se zaměřením na brambory. U rostlin lze hovořit o stresu, pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí určitou mez. Hlavním tématem a zároveň nejvíce limitujícím faktorem je nedostatek vody neboli vodní stres. Dále byly zmíněny i ostatní abiotické faktory a okrajově i faktory biotické.
Působením stresové reakce vzniká určitá úroveň adaptačních schopností. Přechodně může dojít k aklimatizaci, tedy zvýšení odolnosti vůči abiotickým stresorům. Většina rostlin se pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. V rámci kapitoly byly rovněž rozebrány změny během skladování a úpravy brambor, kdy dochází k nežádoucímu tmavnutí hlíz. Nadměrné množství redukujících cukrů způsobuje nepřijatelné hnědnutí smažených produktů.
Poslední kapitola teoretické části se zabývá vybranými metodami stanovení sacharidů. Obecně se jedná o metody založené na redukčních vlastnostech sacharidů, na barevných kondenzačních reakcích, měření optické aktivity, měření indexu lomu látek, separačních metodách a dalších.
Metodika práce se týká stanovení redukujících monosacharidů (glukosy, fruktosy) a sacharosy pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) ve čtyřech vybraných odrůdách brambor ze sklizně roku 2015.
|
|
|
Analýza vybraných biologicky aktivních látek v cereálních výrobcích
Skutek, Miroslav ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývala studiem biologicky aktivních látek, a to zejména různých typů sacharidů v cereálních výrobcích. V rámci experimentální části bylo použito celkem 29 různých reálných vzorků obilných materiálů, odpadních potravinářských produktů i reálných přírodních matric (mikrobiální polysacharid, med, pivo). Součástí práce bylo zavedení a optimalizace analytických metod vhodných ke stanovení jednoduchých cukrů, polysacharidů a glykosidů. Ve vzorcích byly analyzovány redukující a celkové sacharidy spektrofotometricky a individuální sacharidy pomocí chromatografických metod. V rámci optimalizace byla navržena vhodná mobilní fáze a chromatografické podmínky HPLC/RI pro separaci mono- a disacharidů (acetonitril:voda 75:25, 1 ml/min, kolona C18-NH2) rovněž pro separaci směsi oligosacharidů. Dále byla optimalizována separace sacharidů metodou TLC. Poté byly zavedené metody aplikovány na analýzu reálných vzorků. Jako modelový sacharid k ověření metod byl použit přírodní mikrobiální polysacharid pullulan. V cereálních výrobcích a potravinářských matricích byly analyzovány celkové a redukující sacharidy a dále produkty kyselé a enzymové hydrolýzy. Zavedené metody byly využity také k podrobnějšímu stanovení obsahu sacharidů přítomných v glykosidech. Jako nejvhodnější metoda pro kvalitativní i kvantitativní analýzu sacharidů přítomných v cereálních materiálech se osvědčila metoda HPLC/RI. K detailní identifikaci maltooligosacharidů byla testována i tandemová metoda LC/MS/MS s využitím derivatizace 1-fenyl-3-methyl-5-pyrazolonem.
|
|
|
Validace nutričních parametrů uvedených na obalech vybraných potravin
Pláteníková, Markéta
Stěžejními cíli této diplomové práce bylo prostudovat legislativní požadavky, týkající se označování potravin, charakterizovat činnost a postupy dozorových orgánů vzhledem k problematice označování potravin. Následně bylo cílem stručně popsat technologické postupy výroby zvolených skupin potravin, tedy technologie výroby šunek, sýrů, kefírového mléka, ovocných přesnídávek, oplatků, chleba, celozrnných pufovaných chlebíčků a čokolády. Dalším z cílů práce bylo vyhodnocení rizika konzumace potravin v případě klamavého označení nutriční hodnoty. V praktické části diplomové práce se u vybraných výrobků stanovily standardními metodami množství sacharidů, tuků, bílkovin a soli. Jednoduché cukry byly stanoveny metodou podle Schoorla. Obsah škrobu byl zjištěn metodou podle Ewerse. Tuky byly stanoveny extrakcí podle Soxhleta a poté byly podrobeny derivatizaci a na plynovém chormatografu (GC), kde bylo detekováno zastoupení MK. Vedle extrakce podle Soxhleta byla provedena extrakce podle Hara a Radin (1987). Bílkoviny se stanovily pomocí metody stanovení celkového dusíku metodou podle Kjehdala s úpravou podle Winklera. Množství soli se detekovalo analyticky argentometrickou srážecí titrací. Stanovení obsahu nutričních parametrů bylo prováděno u 3 šarží vybraných potravin. Ze získaných výsledků byla vyhodnocena případná rizika, která by mohla způsobit konzumace potravin s klamavě uvedeným nutričním značením.
|
host ::
RSS.