|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Způsoby využití pískovcového podloží v českém rurálním prostředí
Pohunková, Iva ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Podroužek, Kamil (oponent)
Práce se zabývá relikty osídlení a dalšími stopami využívání krajiny, pocházejícími ze středověku až 1. poloviny 20. století, zachované v pískovcovém podloží severních Čech. Podrobně zpracovává tři polygony o výměře 1 km2 v oblasti Lešnice v Roverských skalách u Dubé, Truskavny na Kokořínsku a Podkosti v Českém ráji. Srovnává mezi sebou jak celé oblasti, tak jednotlivé objekty; podkladem je vlastní terénní výzkum z let 2015 a 2017-2019. Součástí práce je katalog dokumentovaných objektů, fotografická a kresebná dokumentace, plány některých lokalit a podrobné mapy pro každý z vybraných polygonů. Klíčová slova pískovec, terénní průzkum, drobné památky, skalní obydlí, středověk, novověk, každodenní život
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
MacIntyrova koncepce novověkého vývoje etiky
JEŽEK, Václav
Diplomová práce se zabývá rozborem knihy Alasdaira MacIntyra ?Ztráta ctnosti, k morální krizi současnosti? ve které autor pojednává o krizi morálních hodnot v době novověku. Stěžejní část diplomové práce je věnována této knize a také názorům učenců od antiky až do počátku 20. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá názory Alasdaira MacIntyra, druhá kapitola pojednává o emotivismu, třetí kapitola obsahuje pojednání o ctnostech a jak bylo na ctnosti nahlíženo v různých obdobích společnosti. Čtvrtá kapitola pojednáná o novověku a o krizi hodnot v tomto období. V páté kapitole je pojednání o Friedrichovi Nietzschem.
|
|
|
Přístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva
PŮBALOVÁ, Ludmila
Diplomová práce {\clq}qPřístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva se zabývá pohledem na smrt v myšlenkových koncepcích v průběhu dějin. Otázkou smyslu života a smrti se lidé zabývají celé věky. Je to jedna z nejstarších, nejtěžších a nejzákladnějších otázek, které si klademe. Smrt můžeme promýšlet ve dvou rovinách: obecné a osobní. Chápání smrti se v průběhu dějin vyvíjelo. Diplomová práce sleduje, čím bylo ovlivněno a jak je možné, že dnes se pro nás téma vlastní smrti stalo tabu, i když masmédia nás zahlcují smrtí cizí. Pro pochopení se obrací do historie. Z metodologického hlediska sleduje časovou linii, rozděluje dějiny na starověk, středověk a novověk, a také na horizontální linii sledující jednotlivé národy a myšlenkové směry.
|
host ::
RSS.