|
|
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...
|
|
|
Vývoj Vídně a Budapešti ve 2. polovině 19. století a jejich přibližování se k ideálu moderní metropole
Bajusz, Tadeáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vývojem měst ve 2. polovině 19. století a zaměřuje se specificky na případ Vídně a Budapešti a jejich cestu k ideálu moderní metropole. Koncept industriálního moderního velkoměsta, představený v první teoretické části, má sloužit jako vhodný podklad pro sledování všech nejdůležitějších proměn, neboť města v daném období zcela proměnila svou podobu a strukturu. Cílem práce je postihnout nejvýraznější aspekty spojené s přeměnou měst z rezidenčních sídel se zastaralou strukturou v moderní kvetoucí velkoměsta počátku 20. století a z různých perspektiv zkoumat kroky k tomu vedoucí. Úvodní teoretická část popisuje rostoucí význam měst v rámci států, poukazuje na důležitost komplexního zkoumání fenoménu měst a představuje autorem vytvořenou definici moderního industriálního velkoměsta. Následná praktická část je již vztažena k Vídni a Budapešti a ve třech kapitolách sleduje nejvýznamnější změny, které města v daném období dostála v oblasti průmyslu, sociální skladby, infrastruktury a kultury, přičemž sleduje především jevy přímo propojené s ideálem moderní industriální metropole a snaží se také práci ukotvit v rámci politických a hospodářských dějin. Vzhledem k rozsahu útvaru práce sleduje veškeré jevy paralelně a odděleně je tak vývoj Vídně i Budapešti a jejich dosažení, nebo nedosažení úrovně...
|
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
host ::
RSS.