|
|
Krajina a prostředí románů Petera Maye (The Lewis Trilogy, The Enzo Files)
FIXOVÁ, Jitka
Práce se soustředí na popis skotské krajiny, zejména souostroví Hebridy (trilogie: The Blackhouse, The Lewis Man, The Ches Man) v kontrastu s popisem přírody a krajiny v sérii románů z evropského kontinentu (The Enzo Files) skotského regionálního autora Petera Maye. Ve srovnání s popisem přírody a krajiny francouzského venkova v románu The Critic práce zahrne autorovo líčení prostředí velkoměsta v románu Extraordinary People. Práce dále charakterizuje žánr Mayových románů (kriminální thriller) a bude zkoumat vztah popisů krajiny a místa zápletky k prvkům zmíněného žánru (motivy napětí a tajemství, násilí, zločinu a emocionálně vypjatých životních situací). Práce se dále bude snažit sledovat vztah autora k regionu a k tradici skotské regionální literatury.
|
|
|
Mezi subjektem a objektem: "Já" v diskurzu moderní japonské literatury
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): Tato práce je rozdělena na tři části. V první je popsán vývoj japonského literárního diskursu od doby Meidži až po dobu poválečnou, s důrazem na vývoj literární postavy a subjektu v literárním díle. Ve druhé části je představen teoretický aparát pro studium a analýzu literární postavy a jejích jednotlivých složek s využitím poznatků ze současné literární teorie. Zároveň je definován vztah mezi postavou a subjektem. Ve třetí části jsou tyto poznatky aplikovány na tři konkrétní díla japonské poválečné literatury, na kterých je sledován vývoj a proměny literární postavy a subjektu. Tato díla jsou Kamen no kokuhaku o Mišimy Jukia, Tanin no kao od Abe Kóbóa a Man'en gan'nen no futtobóru od Óeho Kenzaburóa.
|
|
|
Ozvěny Ovidiových Proměn
Stašová, Ema ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat vybrané epizody Ovidiovy epické básně Proměny se třemi díly moderní literatury, jež obsahují zřetelné téma proměny, a v rámci tohoto srovnání sledovat intertextuální vztahy, závislost a inovaci ovidiovských motivů. Na základě komparace starověkého a moderního textu je zkoumáno, které motivy zůstávají navzdory stoletím, jež je od sebe dělí, konstantní a které se naopak vyvíjejí a významově posouvají. Zároveň je učiněn pokus tato díla interpretovat z méně obvyklého úhlu - prizmatem Proměn. Hlavními zkoumanými ovidiovskými postavami jsou Teiresiás, Dafné, Hyakinthos, Orfeus, Ceres, Íkaros, Kallistó a Íó.
|
|
|
Obraz stáří v poválečné a současné japonské literatuře
Reichlová, Anna-Marie ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
V současnosti se Japonsko potýká s problematikou rapidního stárnutí populace a negativními dopady, které s sebou jev přináší. Jedná se o aktuální společenskou otázku, kterou reflektuje i umělecká tvorba, včetně literární produkce. Práce popisuje metodou literární analýzy zaměřené cíleně na tematiku vyobrazení motivu stáří a procesu stárnutí v pěti vybraných reprezentativních dílech tří významných spisovatelů japonské literatury od období po druhé světové válce až do současnosti. Detailním rozborem relevantních literárních postav práce sleduje za pomoci ilustrativních citací z primárních zdrojů konkrétní prvky v psychologické charakteristice protagonistů a námětu vyrovnávání se s vnitřními konflikty souvisejícími se smyslem života a smrti. Dále se zabývá interakcí s dalšími osobami a mezilidskými vztahy hlavních postav s dopadem na jejich další vývoj v rámci daného díla. Práce prezentuje výsledky analýzy, která nalézá v jednotlivých zkoumaných titulech podobnosti v základním schématu znázornění ústředních stařeckých hrdinů a diskutuje odlišnosti na úrovni literárního stylu autorů. Funguje jako referenční materiál k průřezovému tématu stáří v jasně vymezeném časovém období vzhledem k ostatním etapám japonské literatury.
|
|
|
Loď jako prostor střetávání života a smrti: nautická metaforika v literární moderně
Ondroušková, Světlana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu nautické metaforiky v literární moderně v jejím širokém pojetí dle Silvia Vietty. Kromě samotného tématu, s důrazem na dílo Franze Kafky, tak postihuje i proměny v chápání jeho atributů, které vedly ke specifické obraznosti v literární moderně přelomu 19. a 20. století. Celá práce se opírá především o uchopení nautického prostoru jako hladkého, nomádského prostoru, jehož charakteristiku formulovali Deleuze a Guattari. První část, vycházející z tezí Bachelardovy hmotné obraznosti, se zabývá především charakteristikou literárního prostoru formovaného mořskou masou a možností alegorického čtení těchto obrazů. Hydraulika moře dává prostoru jeho jedinečné vlastnosti: beztvarost, proměnlivost a ambivalenci. Ty umožňují chápat nautický prostor nejenom jako prostor dění, ale otevírají jej i dění prostoru, tedy přiřazují význam i aktivitě a dynamice tvárnosti samotné hmoty. Druhá část navazuje na tradici nautické metaforiky v evropské literatuře, její antické a křesťanské kořeny. Proměna symboliky lodi s počátkem zámořských plaveb, kdy se loď stává předmětem technického a civilizačního pokroku, je pojednána na díle Komenského. Ukazuje se také důležitost nautické metaforiky pro romantickou senzibilitu v souvislosti s diskuzí o vznešenu. Ta daleko dříve ovlivňuje výtvarné...
|
|
|
Manýrismem k symbolismu - Šaldova Analýza
Kostrbová, Lucie
Studie interpretuje Šaldovu ranou prózu Analýza (1891), zaměřuje se především na první část, v níž je naturalistická narace převracena v symbolistický text radikální metaforizací jazyka, která vede k ztrátě reference a k významovému zatemnění. Experimentálnost Šaldova textu lze popsat v kategoriích manýrismu jako intelektuální konstrukci iracionality pomocí záměrné kombinace jazykových jednotek významově co nejprotilehlejších. Manýristicky je pak zobrazena i hlavní postava, jež je sestavena z anorganických předmětů a jednoduchých organismů – obdobně jako Arcimboldovy obrazy.
|
host ::
RSS.