|
|
Prognóza dopravního chování obyvatel
Kobzová, Hana ; Rorečková, Iva (oponent) ; Všetečka, Martin (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na sledování vývoje dělby přepravní práce, jako základního ukazatele určujícího volbu dopravního prostředku pro prognostické dopravní modely. Nejprve jsou popsány přístupy k prognóze dopravy v ČR. Dále je věnována pozornost nejednotné definici a faktorům ovlivňujícím dělbu přepravní práce. Hlavní část práce popisuje metodiky zjištění, vývoj a cíl tohoto ukazatele v Brně, Curychu, Drážďanech, Norimberku a Vídni. Pro jednotlivá města jsou hodnoceny vlivy změn dopravnících sítí na dělbu přepravní práce a dopravní chování. Na závěr jsou sledované trendy vzájemně srovnány.
|
|
|
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje
Hrbek, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje Abstrakt Tato diplomová práce je věnována konkurenceschopnosti veřejné hromadné dopravy v obcích Pardubického kraje. Konkurenceschopnost je chápána zejména ve smyslu rozdílu ceny a času jízdy mezi prostředky veřejné a individuální dopravy a také z hlediska skutečné poptávky v obcích, tedy podílu vyjíždějících veřejnou dopravou. Dalšími parametry volby dopravního prostředku, která je v této práci brána jako hlavní indikátor konkurenceschopnosti, je počet spojů veřejné dopravy a stupeň automobilizace. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak závisí vyjížďka veřejnou dopravou na ostatních dopravních charakteristikách obcí. Pro výběr signifikantních proměnných byla využita analýza vícenásobné lineární regrese, pro vysvětlení podílu vyjíždějících z obcí metoda geograficky vážené regrese. Většina datových podkladů je z veřejných databází (Katastr vozidel Ministerstva dopravy, Sčítání lidu, domů a bytů, digitální geografické databáze ArcČR a CEDA) a webových portálů (OREDO, IDOS), část byla získána distančním dotazníkovým šetřením ve vybraných obcích. Byl potvrzen očekávaný negativní vztah mezi stupněm automobilizace a počtem spojů veřejné dopravy. Signifikantními proměnnými vysvětlujícími podíl vyjíždějících veřejnou dopravou jsou...
|
|
|
Prognóza dopravního chování obyvatel
Kobzová, Hana ; Rorečková, Iva (oponent) ; Všetečka, Martin (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na sledování vývoje dělby přepravní práce, jako základního ukazatele určujícího volbu dopravního prostředku pro prognostické dopravní modely. Nejprve jsou popsány přístupy k prognóze dopravy v ČR. Dále je věnována pozornost nejednotné definici a faktorům ovlivňujícím dělbu přepravní práce. Hlavní část práce popisuje metodiky zjištění, vývoj a cíl tohoto ukazatele v Brně, Curychu, Drážďanech, Norimberku a Vídni. Pro jednotlivá města jsou hodnoceny vlivy změn dopravnících sítí na dělbu přepravní práce a dopravní chování. Na závěr jsou sledované trendy vzájemně srovnány.
|
|
|
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje
Hrbek, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje Abstrakt Tato diplomová práce je věnována konkurenceschopnosti veřejné hromadné dopravy v obcích Pardubického kraje. Konkurenceschopnost je chápána zejména ve smyslu rozdílu ceny a času jízdy mezi prostředky veřejné a individuální dopravy a také z hlediska skutečné poptávky v obcích, tedy podílu vyjíždějících veřejnou dopravou. Dalšími parametry volby dopravního prostředku, která je v této práci brána jako hlavní indikátor konkurenceschopnosti, je počet spojů veřejné dopravy a stupeň automobilizace. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak závisí vyjížďka veřejnou dopravou na ostatních dopravních charakteristikách obcí. Pro výběr signifikantních proměnných byla využita analýza vícenásobné lineární regrese, pro vysvětlení podílu vyjíždějících z obcí metoda geograficky vážené regrese. Většina datových podkladů je z veřejných databází (Katastr vozidel Ministerstva dopravy, Sčítání lidu, domů a bytů, digitální geografické databáze ArcČR a CEDA) a webových portálů (OREDO, IDOS), část byla získána distančním dotazníkovým šetřením ve vybraných obcích. Byl potvrzen očekávaný negativní vztah mezi stupněm automobilizace a počtem spojů veřejné dopravy. Signifikantními proměnnými vysvětlujícími podíl vyjíždějících veřejnou dopravou jsou...
|
host ::
RSS.