|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Monoklonální gamapatie z pohledu biochemika
Drábková, Gabriela ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Gabriela Drábková Monoklonální gamapatie z pohledu biochemika Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci králové Zdravotnická bioanalytika - Odborný pracovník v laboratorních metodách Monoklonální gamapatie tvoří velmi heterogenní skupinu onemocnění, která je charakterizována proliferací jednoho klonu diferencovaných B-lymfocytů produkujících homogenní imunoglobulin, tzv. monoklonální imunoglobulin. Tento monoklonální imunoglobulin můžeme prokázat v séru a/ nebo v moči. Monoklonální gamapatie můžeme také definovat jako skupinu chorob, které vznikají mutací buňky B-lymfocytární řady. Monoklonální imunoglobulin se může skládat jak z intaktní imunoglobulinové molekuly nebo také jen ze strukturálních komponent, tj. lehkých řetězců kappa či lambda, vzácněji z těžkých řetězců molekuly imunoglobulinu. Mezi základní vyšetřovací metody detekce monoklonálního imunoglobulinu řadíme elektroforézu proteinů séra a imunofixační elektroforézu. Další zásadní a důležitou metodou v diagnostice a monitorování je stanovení volných lehkých řetězců. Mnohočetný myelom je příkladem nádoru, u kterého se během posledních let prognóza vylepšila natolik, že dnes můžeme hovořit v podstatě o chronickém onemocnění. Medián přežití se v současné době pohybuje kolem šesti let a někteří nemocní se...
|
|
|
Diagnostika a terapie mnohočetného myelomu
Jungová, Alexandra ; Vokurka, Samuel (vedoucí práce) ; Krejčí, Marta (oponent) ; Minařík, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je agresivní hematoonkologické onemocnění s rozvíjejícími se možnostmi diagnostiky i léčby v posledních 15 letech. Mezi jednu z diagnostických metod patří průtoková cytometrie, která detekcí spektra antigenů umožňuje odlišit patologické plasmocyty od fyziologických. Jedním ze sledovaných znaků je znak CD 45, který by mohl mít podle našich sledování negativně prognostickou výpovědní hodnotu. 71 pacientů v našem souboru bylo rozděleno podle intenzity exprese CD 45 antigenu a skupina s nižší expresí měla statisticky vyšší riziko relapsu do 12 měsíců 62 % vs. 25 % (p=0,0011). Nepozorovali jsme souvislost s vlivy indukční léčby ani cytogenetiky, které se jinak považují za nejdůležitější prognostické markery. Při léčbě mnohočetného myelomu je používána řada kombinovaných protokolů, přičemž za dosud nejefektivnější je stále považována autologní transplantace s možností opakování. Naše výsledky hovoří příznivěji ve prospěch naplánování druhé autologní transplantace časně (tandemově) u pacientů s dosažením pouze parciální remise po 1. linii léčby s autologní transplantací. Signifikantně lepší TFS (treatment free survival) a celkové přežívání (OS) bylo ve skupině pacientů transplantovaných tandemově oproti transplantaci v rámci druhé linie léčby při relapsu/progresi: 18 měsíců vs. 10 měsíců (p=0.04)...
|
|
|
Inhibitory histondeacetyláz v léčbě plazmocelulární leukemie: vliv mikroprostředí kostní dřeně
Burianová, Ilona ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Pour, Luděk (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Mnohočetný myelom a jeho agresivní varianta, tzv. plazmocelulární leukemie, jsou stále považovány za nevyléčitelná onemocnění, a to i přes značný pokrok ve vývoji nových léčiv. Příčinou je často mikroprostředí kostní dřeně, které způsobuje, že myelomové buňky se stávají rezistentními na léčbu. Hematopoetické buněčné linie odvozené z jednotlivých hematologických malignit jsou nepostradatelným nástrojem pro studium etiopatogeneze těchto onemocnění a pro testování nových potenciálních léčiv. Jejich ustavení je však stále považováno za náhodnou a vzácnou událost. První část předkládané práce se zabývá ustavením a charakterizací buněčné linie UHKT-944 odvozené od pacienta s primární plazmocelulární leukemií a dokončením charakterizace buněčné linie UHKT-893 odvozené od pacientky s mnohočetným myelomem. U linie UHKT-893 byly provedeny analýzy zahrnující mimo jiné vyšetření klonální přestavby IgVH genů a cytogenetickou analýzu, které přispěly k detailnějšímu popisu této buněčné linie. Během kultivace buněk linie UHKT-944 byly monitorovány růstové charakteristiky, byla zjištěna závislost této linie na interleukinu-6 (IL-6) a provedena imunofenotypizace, která prokázala přítomnost povrchových znaků specifických pro maligní plazmatické buňky. Analýzou byla zjištěna produkce monoklonálního imunoglobulinu...
|
|
|
Využití senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem na transplantačním oddělení
Havlová, Lucie ; Havlová, Martina (vedoucí práce) ; Hálková, Jindřiška (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lucie Havlová Vedoucí práce: Mgr. Martina Havlová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem na transplantačním oddělení Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá využitím metody senzomotorické stimulace u pacientů s mnohočetným myelomem, kteří jsou hospitalizováni na transplantačním oddělení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno onemocnění mnohočetný myelom, jeho etiologie, příznaky a léčba. Práce se dále zaměřuje na průběh autologní transplantace a hospitalizaci pacienta na transplantační jednotce. Dále pojednává o vlivu pohybové aktivity na lidské tělo a o důsledcích z inaktivity. V teoretické části je také vysvětlena metoda senzomotorické stimulace, její podstata, koncepce a metodický postup. Praktická část se zaměřuje na využití senzomotorické stimulace u dvou pacientů s mnohočetným myelomem na transplantační jednotce. Je zpracována pomocí dvou kazuistik. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv senzomotorické stimulace na fyzický stav pacientů po autologní transplantaci a vhodnost jejího začlenění do rehabilitačního programu transplantační jednotky. Klíčová slova: mnohočetný myelom, autologní transplantace, transplantační oddělení,...
|
|
|
Hyperviskózní syndrom u pacientů s monoklonální gamapatií.
Vaňková, Radka ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Vrbacký, Filip (oponent)
Práce se zabývá posouzením korelace mezi vybranými laboratorními parametry používaných při diagnostice hyperviskózního syndromu a při průkazu monoklonálního imunoglobulinu. Na konkrétních příkladech je graficky znázorněn vliv léčebné plazmaferézy na laboratorní parametry a klinický stav pacienta. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o diagnostice, klinických projevech a způsobu léčby hyperviskózního syndromu. Dále je uvedena historie monoklonálních gamapatií s rozdělením do dvou základních skupin. V rámci skupiny maligních monoklonálních gamapatií jsou podrobně popsána dvě onemocnění, která úzce souvisí s hyperviskózním syndromem. Prvním je Waldenströmova makroglobulinémie a druhým je mnohočetný myelom. U obou onemocnění je uveden jejich výskyt, definice, etiologie, patofyziologie, laboratorní nález a klinické příznaky. Dále jsou stručně vyjmenovány metody průkazu monoklonálního imunoglobulinu. V praktické části je uveden popis laboratorních vyšetření, kterými byla získána laboratorní data sledovaného souboru pacientů. Laboratorní data byla zpracována metodou regrese v aplikaci Microsoft Office Excel 2007. Byla prokázána statisticky významná závislost mezi hodnotou viskozity a některým ze sledovaných parametrů. Závislost nebyla lineární....
|
|
|
Monoklonální gamapatie
ZAHRADNÍKOVÁ, Monika
Monoklonální gamapatie jsou skupinou onemocnění spojených s proliferací klonu plazmatických buněk produkujících monoklonální imunoglobulin. Stanovení koncentrace monoklonálního proteinu v séru je základní součástí identifikace a monitorování proliferativních onemocnění plazmatických buněk. První část práce poskytuje obecný přehled diagnostiky a klinických projevů některých monoklonálních gamapatií s důrazem na mnohočetný myelom. Druhá část práce je zaměřena na zhodnocení přínosu stanovení volných lehkých řetězců v séru v průběhu nemoci u pacientů s mnohočetným myelomem, u nichž byl zároveň přítomen inktaktní monoklonální imunoglobulin.
|
host ::
RSS.