|
|
Zájmová činnost žáků a studentů v domově mládeže
Maternová, Dagmar ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Pávková, Jiřina (oponent)
NÁZEV: Zájmová činnost žáků a studentů v domově mládeže AUTOR: Dagmar Maternová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra školní a sociální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Jitka Vodáková, CSc. ABSTRAKT: Předmětem této bakalářské práce bylo zjištění, jak je hodnocena zájmová činnost v domově mládeže ubytovanými žáky a studenty. Po seznámení s legislativou domovů mládeže a charakteristikou věkových skupin ubytovaných žáků a studentů, byl proveden akční průzkum. Žáci a studenti klasifikovali uvedenou zájmovou činnost stejným způsobem, jak probíhá klasifikace ve škole. Pro lepší grafické znázornění těchto výsledků bylo toto klasifikované hodnocení převedeno na bodové hodnocení. Zjištěné výsledky byly přehledně zpracovány do tabulek a graficky znázorněny. Stejným způsobem bylo provedeno hodnocení zájmové činnosti vychovatelkami, které v domově mládeže pracují. Bylo zjištěno pořadí oblíbenosti hodnocené zájmové činnosti a porovnání výsledků hodnocení žáků a studentů s hodnocením vychovatelek. V závěru práce je zamyšlení nad těmito výsledky a jejich využití v přípravě zájmové činnosti v domově mládeže pro příští školní rok.
|
|
|
Vybrané techniky sebepoznání jako prostředek sebevýchovy v životě vysokoškolských studentů
HOMOLOVÁ, Martina
Práce se zabývá prozkoumáním pojmů sebevýchovy a sebepoznání a následně významem vybraných technik sebepoznání a sebevýchovy v životě vysokoškolských studentů. V první kapitole se autorka věnuje problematice v mladé dospělosti se zaměřením na studenta vysoké školy, kdy zohledňuje období ústřední důležitosti pro rozvoj identity, vliv rodinné výchovy na osobnost jedince v mladé dospělosti a význam spirituální a emoční inteligence. Autorka konstatuje, že je nutné otázce spirituální a emoční inteligence věnovat pozornost zejména v období na hranici adolescence s časnou dospělostí, kdy se do popředí dostává nalezení hodnoty jedince a lepší proniknutí do sebe samého. Druhá kapitola je orientována hlouběji k sebevýchově a významu vybraných technik, které vedou k jejímu dosažení na základě impulzů psychoterapie a zážitkové pedagogiky. Podkapitola impulzů psychoterapie se větví na autohypnózu, rodinné konstelace a arteterapii. Druhá podkapitola impulzů zážitkové pedagogiky zahrnuje volnočasové aktivity v průběhu regulování zátěžových situací a následně outdoorovou animaci jako volnočasovou aktivitu.
|
|
|
Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu.
MAREK, Jakub
Disertační práce s názvem Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu prezentuje část výsledků z výzkumného projektu Psychosociální determinanty bezdomovectví mladých lidí, řešeného ve spolupráci s prof. Vágnerovou. V celkové podobě byly jeho výsledky publikovány v monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013). Cílem disertační práce je popsat bezdomovectví jako proces, který zahrnuje tři části. První část, "pre" bezdomovectví, sleduje primární činitele bezdomovectví, které předcházely "pádu" na ulici a které jej provázely. Druhá část, "in" bezdomovectví, sleduje sekundární činitele bezdomovectví, tedy faktory udržující jedince v situaci bezdomovectví. Třetí část procesu, "post" bezdomovectví, sleduje reintegrační proces, terciární činitele a bariéry v reintegračním procesu. Z uvedeného rozdělení vychází teoretická i praktická část práce. Teoretická část obsahuje stručný výklad psychologických teorií, které mohou určitým způsobem vysvětlit chování bezdomovců. V dalších kapitolách je prezentován souhrn výsledků zahraničních výzkumů, zaměřujících se na bezdomovectví mladých lidí. V praktické části jsou nejprve uvedeny popisné výsledky kvantitativního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat život bezdomovců. V následující kvalitativní výzkumné části jsou (s využitím principů zakotvené teorie) analyzována data zachycující příběhy exbezdomovců. Na jejich základě je posléze sestaven model adaptace a reintegrace mladých bezdomovců. Výsledky získané na základě kvantitativních dat vesměs korespondují s poznatky ze zahraničních výzkumů. Nálezy kvalitativní studie naznačují, že reintegrační proces bezdomovců byl odstartován určitým negativním impulsem (znehodnocení dosavadního životního stylu), po němž následovalo nalezení pozitivního impulsu (nalezení významné hodnoty nacházející se mimo bezdomovecké prostředí). Na ně navazovalo nalezení možností, jak dosáhnout této hodnoty. Pro úspěšné završení tohoto procesu a udržení nového životního stylu bylo nutné zároveň získat i některé nezbytné dovednosti a kompetence.
|
|
|
Partnerství z pohledu muže a ženy
ELIAS, Annemarie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na partnerský vztah mladých dospělých a to ze dvou stránek z pohledu muže a z pohledu ženy. Cílem bakalářské práce je, na základě prováděného výzkumu zjistit, jaká jsou očekávání partnerů ve vztahu, a zda se tyto očekávání liší na základě genderových stereotypů a rolí. V teoretické části se zabývám genderem, odlišnými postoji a očekáváními muže a ženy a partnerskými vztahy. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, tedy na polostrukurovaných rozhovorech s partnery. Rozhovory byly prováděny na výzkumném vzorku, tvořeným 6 dobrovolníky (3 páry). Interview byly prováděny s každým partnerem zvlášť. Neboť se předpokládalo, že v nepřítomnosti partnera budou respondenti otevřenější a pravdomluvnější. Data byla zpracovávána v rámci páru a následně porovnávána s páry ostatními. Podle předpokladu byly nalezeny rozdíly mezi očekáváními mužů a žen ve vztahu, které vycházely z genderových rolí.
|
|
|
Kvalita života u studentů prezenční formy oboru Výchova ke zdraví, PF JU.
MUNDUCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce Kvalita života u studentů prezenční formy oboru Výchova ke zdraví, PF JU v Českých Budějovicích se v teoretické části zabývá především definováním pojmů zdraví, kvalita života a životní styl současného člověka. Zabývá se hodnocením kvality života a přístupy ke zkoumání kvality života. V dalších kapitolách se věnuje charakteristice dospělosti a především období mladé dospělosti. Soustředí se na rozvoj poznávacích procesů, vztahu k normám a socializaci v tomto období. Ve výzkumné části jsem si kladla za cíl zhodnotit kvalitu života studentů oboru Výchova ke zdraví. Výzkum práce byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí dotazníku WHOQOL ? BREF a několika vlastními otázkami. Z výsledků dotazníků jsem vyhodnotila, že většina studentů má zdravotní stav dobrý a 93,2% z nich je spokojena se svým zdravím a prostředím, ve kterém žijí. 97,2% respondentů považuje svou kvalitu života za dobrou nebo dokonce velmi dobrou. Z odpovědí z poslední části dotazníku vyplynulo, že více než polovina respondentů žije zdravým způsobem života, nebo se o to alespoň snaží. Závěrečná část mé práce obsahuje odpovědi na cíle a výzkumné otázky. Po srovnání výsledků všech tří ročníků, jsem došla k závěru, že obor Výchova ke zdraví nejvíce ovlivnil studenty 2. ročníku a to v pozitivním slova smyslu. Výsledky jsou zajímavou sondou do života studentů poměrně mladého oboru Výchova ke zdraví
|
|
|
Percepce přechodu z adolescence do dospělosti u vysokoškolských studentů
VALIŠOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice přechodu do dospělosti u vysokoškolských studentů. V teoretické části je vymezeno období adolescence a jednotlivé změny a úkoly, ke kterým v tomto období dochází. Dále je popsána problematika přechodu do dospělosti, jeho výzvy, koncepce vynořující se dospělosti a vymezení mladé dospělosti. Kvalitativní výzkum vedený formou polostrukturovaných rozhovorů ukázal, že problematika přechodu do dospělosti se stává u vysokoškolských studentů nelehkým úkolem kvůli svobodě přicházející se studiem na vysoké škole, ale zároveň i jisté zavázanosti dokončit studium a určité závislosti na rodičích. Se studiem na vysoké škole se tak stává nelehkým úkolem být plně samostatným, vytvořit si vlastní zázemí, a tím dosáhnout důležitých kritérií dospělosti. Přesto se ale ukazuje, že proto, aby se mladý člověk cítil být dospělým, musí přijmout alespoň určité závazky do budoucna a být samostatným.
|
|
|
Technika biofeedback a její využití ve výchově ke zdraví u mužů ve věku 20 - 35 let
BREJLOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá technikou biofeedback a jejím vztahem k výchově ke zdraví se zaměřením na muže ve věku 20 {--} 35 let, kteří jsou každodenně vystaveni působení stresu, hluku, přehnaných nároků a celkově nesprávného způsobu života, který má ve svých důsledcích nepříznivý vliv na jejich fyzické, psychické, sociální i duchovní zdraví. Cílem práce je přiblížit a klasifikovat přístroje využívající techniku biofeedback a podat ucelený přehled možností jejich využití ve vztahu ke zdraví a celkovému pocitu pohody člověka. Výzkumná část přináší poznatky o nízké informovanosti skupiny mužů ve věku 20 {--} 35 let v problematice biofeedbacku. Z laboratorního měření přístrojem Biofeedback 2000 x-pert pak vzešly poznatky o pozitivním vlivu zpětné vazby na fyziologické funkce lidského organizmu, konkrétně na snižování klidové dechové frekvence u měřených probandů. Výzkumná část dále upozorňuje na větší vliv audiální zpětné vazby na proces dýchání v porovnání se zpětnou vazbou vizuální. V neposlední řadě se tato práce snaží zdůraznit fakt, že význam techniky biofeedback má vzrůstající tendenci v oblasti diagnostiky, terapie i tréninku, a že tato technika má své místo i na poli prevence.
|
|
|
Problémy sebepojetí mladého dospělého člověka v české společnosti a pomoc sociálního pracovníka při jejich řešení
JELÍNKOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem problémů sebepojetí mladého dospělého člověka z pohledu psychologie. Působení společenských prvků na vstup do dospělosti je možné pozorovat skrze individualismus, konzum a kvalitu života, které ovlivňují dvě nejdůležitější životní oblasti, práci a vztahy. Hlavní část práce je zaměřena na problémy sebepojetí mladého dospělého člověka v návaznosti na (ne)spokojenost v sociální rolích, které obsahují různá očekávání. Nespokojenost člověka může být zapříčiněná preferencí ideálního ?já?, které není v souladu se skutečnými požadavky ze strany sociálního prostředí. To může mít negativní dopady na sebepojetí a sociální fungování dospělého jedince. Při vzniklých problémech sebepojetí, jež mohou mít důsledky v psychických potížích, se jedinec obrací na sociálního pracovníka. Teoretická východiska jsou aplikována na konkrétní oblasti sociální práce (sociální práce s mladými dospělými, sociální práce s rodinou, manželské a rodinné poradenství).
|
|
|
Psychologické aspekty studia v zahraničí
VACKOVÁ, Petra
Tématem diplomové práce jsou studijní pobyty v zahraničí. Teoretická část přináší poznatky o adaptačním procesu na novou zemi, zabývá se akulturačními a copingovými strategiemi, kulturním šokem a jeho determinanty a také zpětným kulturním šokem, který se odehrává po návratu ze zahraničí. Dále přibližuje věkovou skupinu účastníků pobytů v zahraničí (21 {--} 26 let) z hlediska vývojové psychologie, popisuje zjištěné korelační vztahy mezi rysy osobnosti a některými aspekty dlouhodobého pobytu v zahraničí a nastiňuje osobnostní profil ideálního adepta na dlouhodobý pobyt v zahraničí. Výzkumná část informuje o poznatcích zjištěných ze 3 výzkumných dotazníků, které studenti vyplňovali před, během a po zkušenosti se studijním pobytem, a také z osobních rozhovorů. Hlavními zkoumanými oblastmi jsou: osobnostní profil jedince, změny vybraných charakteristik vlivem pobytu v zahraničí, motivace, očekávání a jejich splnění či nesplnění, průběh kulturního šoku a zpětného kulturního šoku.
|
|
|
Absolventky VŠ, jejich pracovní aspirace a představy o rodinném životě
Krucká, Zuzana ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Tato práce se zabývá absolventkami vysokých škol, jejich pracovními aspiracemi a představami o rodinném životě. V teoretické části je nejprve nahlédnuto na vysokoškolské vzdělání českých žen z hlediska historického vývoje a také na současnou situaci v českém terciárním vzdělávání v souvislosti s počty studujících žen. Dále je věnována pozornost vzdělanostním aspiracím žen a jejich motivaci k vysokoškolskému studiu. Vysokou školu studentky obvykle ukončují během životního období, které je dle vývojové psychologie označováno jako mladá dospělost. Práce se tedy zabývá přechodem mladých lidí do dospělosti a popisuje specifika tohoto období z pohledu ženy. Mladí lidé především vstupují do pracovního života, přijímají svou novou pracovní roli a osamostatňují se od rodiny. Od ženy je také očekáváno, že se po ukončení studia stane matkou. Dnešní absolventky vysokých škol tedy musí velmi často řešit problém harmonizace jejich pracovní a mateřské role. V praktické části práce jsou předloženy názory čtyř mladých absolventek vysoké školy. Jejich postoj k naplňování úkolů tohoto životního období byl zjišťován prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Ženy popisovaly především období studia vysoké školy a jejich motivaci ke studiu. Dalšími tématy rozhovoru byl moment ukončení studia a jejich vstup do pracovního života. Na závěr byl zjišťován průběh procesu osamostatňování se těchto žen od rodičů a představy o budování jejich vlastní rodiny, o jejich mateřské roli a možnostech sladění této role s jejich pracovními aspiracemi.
|
host ::
RSS.