|
|
Vliv výživy na mléčné složky u dojnic
Zmrhal, Vladimír
Jednotlivé složky mléka jsou rozdílně ovlivnitelné výživou. Mléčný tuk je nejvíce ovlivnitelnou složkou mléka. Na jeho obsah působí zejména struktura krmné dávky a množství vlákniny v krmné dávce, při jejíž fermentaci vzniká kyselina octová jako hlavní prekurzor mléčného tuku. Složení tuku lze také ovlivnit krmením tuky chráněnými vůči degradaci v bachoru a také lněným nebo řepkovým semenem, které působí na obsah nenasycených mastných kyselin. Negativně na mléčný tuk působí zejména vyšší obsah škrobu v krmné dávce. Mléčné bílkoviny jsou ovlivňovány množstvím mikrobiálního proteinu syntetizovaného v bachoru, na který má vliv poměr degradovatelného proteinu a energie krmiva. Na obsah mléčných bílkovin působí také tzv. by-pass protein a také nedegradovatelné aminokyseliny. Zejména methionin a lysin, které jsou považovány za limitující pro syntézu mléčných bílkovin. Obsah laktózy se snižuje při energetickém deficitu a také vlivem mastitid. Cílem bakalářské práce je komplexně popsat mechanismy, kterými výživa ovlivňuje mléčné složky.
|
|
|
Zhodnocení vlivů působících na mléčnou produkci a cenu mléka ve vybraných podnicích
Spáčilová, Kristýna
Diplomová práce se zabývala zhodnocením vlivů působících na mléčnou produkci a cenu mléka ve vybraných podnicích. Data byla získána online z výsledků kontroly užitkovosti a výsledků o zpeněžování mléka. Údaje o cenách byly získány ze základní evidence daných podniků. Dojnice byly rozděleny dle laktací na 1. až 4., kdy se hodnotily parametry denní nádoj, obsah tuku a bílkovin. Dále byla sledována průměrná měsíční cena mléka v obou podnicích v průběhu tří let. Nakonec byla zhodnocena i ekonomická situace obou podniků. Analýzy proběhly v programech Microsoft Excel a Statistica12. Dojnice v obou podnicích splňovaly chovné cíle svých plemen. Nejnižší denní nádoj byl naměřen vždy u dojnic na první laktaci. Nejvyšší denní nádoj byl u dojnic na třetí až čtvrté laktaci. Při srovnání plemen holštýnské plemeno dosahovalo vyšší užitkovosti, avšak nižšího obsahu mléčných složek (tuk, bílkovina) v porovnání s českým strakatým plemenem. Vysokoužitkové dojnice holštýnského plemene byly náchylnější ke změnám teplot prostředí. Pokles produkce mléka byl sledován s příchodem podzimních a letních měsíců. Obsah mléčných složek byl vyšší v chladných měsících, a to v důsledku negativní korelace s nádojem. Jejich obsah byl pravděpodobně taktéž ovlivněn tepelným stresem a změnami ve výživě.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
host ::
RSS.