Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kopřivnice 3.0 - Bydlení A++
Bubeníková, Zuzana ; Rusín, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práca je zameraná na strategický plán využitia pozemku vo vlastníctve mesta Kopřivnice, na ktorom sa v minulosti nachádzalo hádzanárske ihrisko so športovým zázemím, tzv. Házeňák. Návrh nadväzuje na preddiplomový projekt, ktorý skúma teóriu budovania socialistických pásmových miest a vplyv takto budovaného urbanizmu na podobu mesta Kopřivnice a jej obyvateľov. Urbanistické riešenie pozemku bývalého Házeňáku využíva striedanie voľných priestorov a primeranej zástavby, ktorá rešpektuje jestvujúci objekt reštaurácie. Funkcia navrhovaných budov kombinuje administratívu, komerčný parter a obytné podlažia so strešnou terasou. Detailom stratégie rozvoja vybraného územia sa stáva jeden z bytových domov, ktorý je budovaný formou stavebnej skupiny, tzv. “Baugruppe”, pozostávajúcej z dvanástich modelových domácností, ktorých individuálne požiadavky sa odrážajú na dispozícii konkrétnych bytov. Materiálové riešenie bytového domu vychádza z pozorovania okolitej zástavby a nezameniteľného charakteru mesta. Svojou fasádou tiež zohľadňuje individualitu obyvateľov a dynamicky reaguje na život v novom susedstve.
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Spáčilová, Ingrid ; Lazarov, Pavel (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Zadaná parcela se nachází na nároží ulic Bratislavská a Stará. Jedná se o bývalou průmyslovou lokalitu, která je nyní vnímána spíše negativně. Oblast bývá označována jako jedna ze sociálně vyloučených lokalit. V okolí se nachází značné množství iniciativ a neziskových organizací, které se snaží tuto situaci změnit. Mezi domy s historickými fasádami je možné pozorovat charakteristická rysy oblasti - zašedlost, mírnou “ošuntělost”, charakteristické činžovní domy s pavlačemi, které vytvářejí nezaměnitelnou identitu místa. Jako hlavní nedostatek hodnotím špatný a nedostatečný veřejný prostor. Jediným využitelným veřejným prostorem je plácek s platany naproti Muzea Romské kultury, který je ale většinou zaplněn auty. Dostatečně velká proluka, která leží naproti vstupu divadla Radost, uprostřed oblasti a zároveň na nejživější ulici Bratislavské, se k vytvoření veřejného prostoru přímo nabízí. Navrhuji proto dostatečně velké náměstí, které by mohlo sloužit pro setkávání obyvatel i pořádání různých aktivit.
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Ambrus, Adam ; Nový, Vítězslav (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Polyfunkčný dom na Bratislavskej a Starej s predpriestorom námestia ako urban raumplan
Ponava – potenciál rozvoje území
Holý, Martin ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Problém - Ponava je území s poměrně rozsáhlými plochami brownfields. Ponava by mělo být území s jasně definovanou strukturou bloků, smíšenými funkcemi, vysokým podílem bydlení a celkovým městským charakterem. Území řešené v této práci bylo vybráno jako nejvhodnější pro vytvoření tzv. iniciačního jádra, tedy jádra startujícího rozvoj celého území. Nejistota z budoucnosti, z toho jaké potřeby budou za 5, 10, 20 let dělají z klasického urbanistického plánování nepřizpůsobivou a nefunkční metodu práce s územím. Řešení - Můj urbanistický koncept se snaží poskytnout dostatek volnosti co se týče využití budov i volných prostranství. Je výhodný zejména proto, že je schopen pojmout více malých investorů, kteří mohou působit nezávisle. Jednotlivé části území mohou fungovat samy o sobě, právě podle aktuální situace a potřeb společnosti. Koncepce spočívá v jedoduchém rozdělení řešeného území pomocí pravidelné pravoúhlé sítě na jednotlivé stejné části a jejich následném zaplňování. Stavění budov probíhá šachovnicově, je tak zajištěno jejich dostatečné oslunění a zárověň snadná prostupnost územím všemi směry. Prostory mezi budovami mají v okrajových částech charakter živých náměstí se silným vlivem přilehlé ulice. Uvnitř území jsou pak tyto meziprostory klidné a slouží především místním obyvatelům.
Revitalizace areálu Filmových ateliérů Zlín
Pospíšilová, Šárka ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistické řešení areálu Filmových ateliérů, jeho obnovy, zpřístupnění pro širší veřejnost, využití filmové tématiky a návrh nového funkčního využití. Areál bývalých filmových ateliérů se nachází na území místní části Zlín - Kudlov. Řešené území o rozloze 10,11 ha je vymezeno na jižní, severní a západní straně zastavěným územím a ulicí Vrchy na východní straně. Územím prochází ulice Filmová, která jej dělí na dvě části, a to na zastavěnou část areálu filmových ateliérů a nezastavěnou část zahrádkářských a neudržovaných ploch. Vizí projektu je oživit stávající areál pomocí nově navržených funkcí, zjednodušit dopravní strukturu a doplnit stávající zástavbu zástavbou novou.
Revitalizace areálu Filmových ateliérů Zlín
Pospíšilová, Šárka ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistické řešení areálu Filmových ateliérů, jeho obnovy, zpřístupnění pro širší veřejnost, využití filmové tématiky a návrh nového funkčního využití. Areál bývalých filmových ateliérů se nachází na území místní části Zlín - Kudlov. Řešené území o rozloze 10,11 ha je vymezeno na jižní, severní a západní straně zastavěným územím a ulicí Vrchy na východní straně. Územím prochází ulice Filmová, která jej dělí na dvě části, a to na zastavěnou část areálu filmových ateliérů a nezastavěnou část zahrádkářských a neudržovaných ploch. Vizí projektu je oživit stávající areál pomocí nově navržených funkcí, zjednodušit dopravní strukturu a doplnit stávající zástavbu zástavbou novou.
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Ambrus, Adam ; Nový, Vítězslav (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Polyfunkčný dom na Bratislavskej a Starej s predpriestorom námestia ako urban raumplan
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Spáčilová, Ingrid ; Lazarov, Pavel (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Zadaná parcela se nachází na nároží ulic Bratislavská a Stará. Jedná se o bývalou průmyslovou lokalitu, která je nyní vnímána spíše negativně. Oblast bývá označována jako jedna ze sociálně vyloučených lokalit. V okolí se nachází značné množství iniciativ a neziskových organizací, které se snaží tuto situaci změnit. Mezi domy s historickými fasádami je možné pozorovat charakteristická rysy oblasti - zašedlost, mírnou “ošuntělost”, charakteristické činžovní domy s pavlačemi, které vytvářejí nezaměnitelnou identitu místa. Jako hlavní nedostatek hodnotím špatný a nedostatečný veřejný prostor. Jediným využitelným veřejným prostorem je plácek s platany naproti Muzea Romské kultury, který je ale většinou zaplněn auty. Dostatečně velká proluka, která leží naproti vstupu divadla Radost, uprostřed oblasti a zároveň na nejživější ulici Bratislavské, se k vytvoření veřejného prostoru přímo nabízí. Navrhuji proto dostatečně velké náměstí, které by mohlo sloužit pro setkávání obyvatel i pořádání různých aktivit.
Ponava – potenciál rozvoje území
Holý, Martin ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Problém - Ponava je území s poměrně rozsáhlými plochami brownfields. Ponava by mělo být území s jasně definovanou strukturou bloků, smíšenými funkcemi, vysokým podílem bydlení a celkovým městským charakterem. Území řešené v této práci bylo vybráno jako nejvhodnější pro vytvoření tzv. iniciačního jádra, tedy jádra startujícího rozvoj celého území. Nejistota z budoucnosti, z toho jaké potřeby budou za 5, 10, 20 let dělají z klasického urbanistického plánování nepřizpůsobivou a nefunkční metodu práce s územím. Řešení - Můj urbanistický koncept se snaží poskytnout dostatek volnosti co se týče využití budov i volných prostranství. Je výhodný zejména proto, že je schopen pojmout více malých investorů, kteří mohou působit nezávisle. Jednotlivé části území mohou fungovat samy o sobě, právě podle aktuální situace a potřeb společnosti. Koncepce spočívá v jedoduchém rozdělení řešeného území pomocí pravidelné pravoúhlé sítě na jednotlivé stejné části a jejich následném zaplňování. Stavění budov probíhá šachovnicově, je tak zajištěno jejich dostatečné oslunění a zárověň snadná prostupnost územím všemi směry. Prostory mezi budovami mají v okrajových částech charakter živých náměstí se silným vlivem přilehlé ulice. Uvnitř území jsou pak tyto meziprostory klidné a slouží především místním obyvatelům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.