|
|
Židovská rada starších v okupované Praze (1943-1945)
Felgr, Luboš
Diplomová práce se zabývá Židovskou radou starších v Praze, jejíž existence je vymezena léty 1943-1945. Správní orgán, který formálně vznikl přejmenováním válečné Židovské náboženské obce v Praze v únoru roku 1943, byl povinen vykonávat příkazy nadřízených orgánů a plnit funkci prostředníka mezi nacistickým vedením a pronásledovaným židovským obyvatelstvem. Dřívější vystěhovalecké, přeškolovací či pečovatelské aktivity byly vystřídány likvidačními úkoly a vedením dalších činností, které měly ve svém důsledku směřovat k úplnému zániku židovského života na území okupovaných Čech a Moravy. Diplomová práce se zaměřuje na historický a organizační vývoj výše jmenované židovské rady od jejího vzniku až do likvidace v poválečném období, dále také na činnosti jednotlivých oddělení a osudy některých zaměstnanců. Organizace je zasazena do kontextu závěrečné fáze židovského pronásledování, které se ve sledovaném období zaměřovalo převážně na tzv. míšence a židy ze smíšených manželství, a nacistické politiky likvidace náboženských obcí a zakládání židovských rad. Práce je zpracována na základě užití a srovnání archivních zdrojů, dobových periodik, pramenných edic či vzpomínek pamětníků. Podstatná část primárních zdrojů je čerpána z Archivu Židovského muzea v Praze a dokumentačních sbírek Židovského muzea v...
|
|
| |
|
|
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
|
|
|
Identita členů evangelického reformovaného sboru v Zelově
Kučerová, Barbara ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce na základě terénního výzkumu v krajanské lokalitě představuje potomky českých exulantů z 18. století příslušející k Evangelicko-reformované církvi v Polsku. Jejich společenství zmenšené početnou reemigrací po druhé světové válce zůstalo zpočátku endogamní. Postupem času ovšem začala být uzavírána smíšená manželství s polskými katolíky a došlo k jazykovému posunu. Potomci zelovských Čechů, kteří zůstali reformovanými evangelíky, udržují a předávají svou víru, jež je nejdůležitějším prvkem jejich identity, i v současnosti, kdy jsou smíšená manželství běžná. Kromě toho se část z nich hlásí také k českému původu. V roce 2010 založili Sdružení Čechů v Polsku a následně Český klub v Zelově. Text této práce přibližuje, jak členové reformovaného sboru nazírají vlastní identitu a fakt smíšených manželství v rámci sborové komunity.
|
|
|
Židovská rada starších v okupované Praze (1943-1945)
Felgr, Luboš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá Židovskou radou starších v Praze, jejíž existence je vymezena léty 1943-1945. Správní orgán, který formálně vznikl přejmenováním válečné Židovské náboženské obce v Praze v únoru roku 1943, byl povinen vykonávat příkazy nadřízených orgánů a plnit funkci prostředníka mezi nacistickým vedením a pronásledovaným židovským obyvatelstvem. Dřívější vystěhovalecké, přeškolovací či pečovatelské aktivity byly vystřídány likvidačními úkoly a vedením dalších činností, které měly ve svém důsledku směřovat k úplnému zániku židovského života na území okupovaných Čech a Moravy. Diplomová práce se zaměřuje na historický a organizační vývoj výše jmenované židovské rady od jejího vzniku až do likvidace v poválečném období, dále také na činnosti jednotlivých oddělení a osudy některých zaměstnanců. Organizace je zasazena do kontextu závěrečné fáze židovského pronásledování, které se ve sledovaném období zaměřovalo převážně na tzv. míšence a židy ze smíšených manželství, a nacistické politiky likvidace náboženských obcí a zakládání židovských rad. Práce je zpracována na základě užití a srovnání archivních zdrojů, dobových periodik, pramenných edic či vzpomínek pamětníků. Podstatná část primárních zdrojů je čerpána z Archivu Židovského muzea v Praze a dokumentačních sbírek Židovského muzea v...
|
|
|
Identita členů evangelického reformovaného sboru v Zelově
Kučerová, Barbara ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce na základě terénního výzkumu v krajanské lokalitě představuje potomky českých exulantů z 18. století příslušející k Evangelicko-reformované církvi v Polsku. Jejich společenství zmenšené početnou reemigrací po druhé světové válce zůstalo zpočátku endogamní. Postupem času ovšem začala být uzavírána smíšená manželství s polskými katolíky a došlo k jazykovému posunu. Potomci zelovských Čechů, kteří zůstali reformovanými evangelíky, udržují a předávají svou víru, jež je nejdůležitějším prvkem jejich identity, i v současnosti, kdy jsou smíšená manželství běžná. Kromě toho se část z nich hlásí také k českému původu. V roce 2010 založili Sdružení Čechů v Polsku a následně Český klub v Zelově. Text této práce přibližuje, jak členové reformovaného sboru nazírají vlastní identitu a fakt smíšených manželství v rámci sborové komunity.
|
|
| |
|
|
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
|
host ::
RSS.