|
|
With a little help from my friends: "understanding the roles and importance of the millipede gut microbiome"
NWEZE, Julius Eyiuche
This research aimed to elucidate the role and importance of the millipede gut microbiome in cellulose digestion by using inhibitors to disrupt potential host-symbiosis and assessing their effects on millipede digestion and overall health. It involved the first comprehensive profiling of microbial communities within the hindgut and faeces of two distinct millipede species: Epibolus pulchripes, a tropical species found on the East African coast, and Glomeris connexa, a temperate species native to Central Europe. Although both species share a similar detritivorous lifestyle, they differ in size and gut redox conditions, with G. connexa being smaller (10-17 mm) than E. pulchripes (130-160 mm). The study also revealed the potential of the hindgut bacterial community in breaking down complex polysaccharides and recycling nutrients. It described the active bacterial community vital for certain processes and the extent of the millipedes' dependence on them. Additionally, the research provided a comprehensive investigation of viral communities in the hindguts of the two millipedes and their role in enhancing metabolism and modulating microbial composition. Furthermore, it introduced a new perspective that millipedes primarily ingest litter to gain access to microbial biomass (primarily fungal), which they and their gut microbiota consume.
|
|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Společenstva mnohonožek a stonožek přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin Šumavy.
VELÍŠEK, Lukáš
Cílem práce bylo popsat a porovnat společenstva půdních bezobratlých s důrazem na mnohonožky a stonožky na vybraných lokalitách v NP Šumava v oblasti Březníku. Práce se zabývá dvěma přístupy k managementu horských smrčin napadených kůrovcem, kde byla následně aplikována asanace porostů nebo byly porosty ponechány samovolnému vývoji. Bezzásahový management má pozitivnější vliv na populace mnohonožek a stonožek než na celková společenstva ostatních půdních bezobratlých. V případě srovnání dvou porovnávaných typů managementu se parametry půdní makrofauny v obou variantách významně neliší.
|
|
| |
|
|
Vliv okusu spárkatou zvěří na chutnost listového opadu pro mnohonožky (Diplopoda)
Ashili, P. ; Tajovský, Karel ; Tuf, I.H. ; Tufová, J.
Mnohonožky byly použity jako modelová skupina dekompozitorů pro experimentální studium zaměřené na vztahy mezi spárkatou zvěří, rostlinami a půdními bezobratlými. Listový opad a mnohonožky (.i.Glomeris klugii, Glomeris hexasticha, Glomeris connexa, Julus scandinavius, Leptoiulus proximus, Megaphyllum projectum, Unciger foetidus./i.) byly sbírány v lesních porostech CHKO Křivoklátsko. Byla porovnávána chutnost listového opadu z oplocených a otevřených lesních ploch. Listový opad buku (.i.Fagus silvatica./i.) a habru (.i.Carpinus betulus./i.) sbíraný na podzim a na jaře na obou typech ploch byl použit v laboratorních testech s mnohonožkami. Konzumace opadu se signifikantně lišila v rámci jednotlivých variant pokusu. Mnohonožky preferovaly habrový opad před bukovým, opad z oplocených ploch před opadem z otevřených ploch a čerstvý opad před starým opadem po přezimování.
|
|
|
Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou
Tajovský, Karel
Výzkumy smrkových porostů vrcholové části Šumavy postižené od devadesátých let minulého století kůrovcovou kalamitou ukázaly, že pro klimaxové smrčiny jsou charakteristická druhově chudá společenstva se specifickou kombinací druhů mnohonožek i stonožek. Paseky se vyznačovaly poklesem jejich abundancí. Odumírající porosty bez zásahu vykazovaly nárůst populací mnohonožek, počty stonožek však poklesly, aniž by došlo ke změně v jejich druhovém zastoupení. Ponechání odumírajících porostů spontánnímu vývoji představuje šetrnější variantu managementu respektující specifické půdní poměry.
|
|
|
Genus Melogona Cook, 1895 (Diplopoda: Chordeumatida: Chordeumatidae) in Slovakia
Mock, A. ; Tajovský, Karel
The genus Melogona Cook, 1895 involves millipede species widely distributed in Europe both in natural and synanthropic habitats. Nevertheless the information about distribution of individual representatives of this genus are still fragmentary and incomplete. In comparison with surrounding Central European countries, there were no records about these millipedes in Slovakia to date. Due to intense faunistic and ecological research in several last years, there were obtained the first data about the distribution and ecology of three species of this genus on the territory of Slovakia and preliminary results were summarised. Melogona broelemanni and Melogona voigti were recorded in man influenced habitats, while Melogona transsilvanica was found in natural localities.
|
|
|
Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda) a suchozemští stejnonožci (Oniscidea) Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
Tajovský, Karel
Práce shrnuje dosavadní poznatky o fauně mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců na území NPR Žofínský prales. S výjimkou údajů o suchozemských stejnonožcích neexistovaly dosud žádné literární údaje o dalších dvou skupinách živočichů. Podrobný výzkum, zaměřený na všechny tři skupiny, byl realizován teprve v letech 1997-1999. Výsledky ukázaly, že Žofínský prales představuje velmi zajímavé území vyznačující se specifickou kombinací v rámci všech tří skupin půdních bezobratlých, s přítomností některých vzácnějších nebo málo frekventovaných druhů. Pro NPR Žofínský prales bylo doposud zjištěno 15 druhů mnohonožek, 19 druhů stonožek a 7 druhů suchozemských stejnonožců. K faunisticky významným patří zejména výskyt mnohonožek Pachypodoiulus eurypus a Listrocheiritium septentrionale, stonožek Lithobius punctulatus a Lithobius piceus a stejnonožců Trichoniscus ostarrichius a Ligidium germanicum.
|
|
|
Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci (Oniscidea) a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
První zmínky o výskytu mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda), suchozemských stejnonožců (Oniscidea) a žížal (Lumbricidae) na Pálavě se datují do třicátých až padesátých let minulého století. Systematické průzkumy však byly zaměřeny převážně na přilehlé lužní ekosystémy podél toku Dyje až po její soutok s Moravou, a území dnešní chráněné krajinné oblasti (CHKO) a biosférické rezervace (BR) Pálava se dotkly jen okrajově. Významným mezníkem v poznání půdní makrofauny byl projekt inventarizace terestrických bezobratlých tzv. rozšířené BR Pálava (Rozkošný a Vaňhara 1995), v němž byly poprvé shrnuty veškeré v té době dostupné údaje o výše uvedených skupinách. K podstatnému rozšíření našich poznatků však přispěly až následné intenzivní výzkumy uskutečněné v rámci mezinárodního projektu Global Environment Facility a aktivity spojené s biomonitoringem chráněných území České republiky. V současné době je z BR Pálava známo 23 druhů mnohonožek (30% druhů zastoupených v ČR), 21 druhů stonožek (29%), 16 druhů suchozemských stejnonožců (36%) a 19 druhů a poddruhů žížal (36%). Xerotermní charakter mnohých lokalit ukazuje výskyt mnohonožky Megaphyllum unilineatum, stonožek Scutigera coleoptrata, Dignathodon microcephalus a Henia illyrica, stejnonožce Trachelipus nodulosus a žížal Dendrobaena mrazeki a Kritodrilus auriculatus. Faunisticky význačné jsou nálezy mnohonožek Julus scanicus a Leptoiulus cibdellus v mokřadních biotopech Křivého jezera, výskyt stejnonožců Armadillidium versicolor v Pavlovských vrších a Armadillidium zenckeri na Slanisku u Nesytu, jakož i žížal Allolobophora hrabei a Fitzingeria platyura v Milovickém lese a na Pavlovských vrších.
|
host ::
RSS.