|
|
Interspecific and intraspecific variation in gastrointestinal microbiota composition of parrots and its association with incidence of selected disorders
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Papoušci chovaní v zajetí mohou trpět různými poruchami trávení, metabolismu a chování. Výzkum posledních let ukázal, že tyto poruchy by mohly souviset se střevní mikrobiotou, buďto přímo, nebo přes osu mikrobiota-střevo-mozek. Přestože mnoho komerčních probiotických produktů určených papouškům inzeruje prospěšné vlivy na zažívání a duševní pohodu, tyto vlivy nejsou dostatečně podpořeny veřejně dostupnými vědeckými pracemi. Jejich existence je předpokládána spíše na základě znalostí o ose mikrobiota-střevo-mozek získaných ve studiích prováděných na drůbeži, myších a lidech. Papoušci se však od těchto modelových obratlovců významně liší morfologií trávicího traktu, i složením střevní mikrobioty. Tato práce měla za cíl popsat mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu ve složení střevní mikrobioty papoušků, a propojit tuto variabilitu s incidencí osmi vybraných poruch chování a fyziologie. Složení střevní mikrobioty 491 jedinců 85 druhů papoušků bylo analyzováno pomocí 16S rRNA metabarcodingu. Druh hostitele, typ potravy, a prostředí chovného zařízení byly identifikovány jako hlavní faktory ovlivňující diverzitu a složení střevní mikrobioty papoušků. Silnější fylogenetický signál byl zaznamenán u orální mikrobioty než u mikrobioty trusu. Byly popsány některé bakterie vyskytující se u většiny jedinců...
|
|
|
Efekt složení mikrobioty na rozvoj deprese a poruch chování u živočichů
Bartková, Nikola ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Kubovčiak, Jan (oponent)
Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na poruchy chování u vybraných savců a ptáků. Současný výzkum se věnuje vlivu střevní mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění u lidí a možnému terapeutické využití manipulace s jejím složením. Práce hlavní mechanismy vlivu mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění krátce shrnuje. Střevní mikrobiota může mít vliv i na rozvoj poruch chování u zvířat. Literatura naznačuje, že změny složení mikrobioty u lidí s duševním onemocněním a zvířat s poruchami chování sdílejí jistou podobnost. Obecně se týkají především snížené abundance vybraných rodů bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvýšené abundance gram-negativních bakterií. Výjimku tvoří destruktivní poruchy chování u zvířat, které jsou spojeny se zvýšenou abundancítřídyClostridiaasníženouabundancíroduLactobacillus. Pro prevenci jejich rozvoje pod vlivem stresu práce navrhuje probiotické využití bakterie Lactobacillus rhamnosus. Pro manipulaci složení mikrobioty je v léčbě depresivní poruchy u lidí možné využít podání probiotik, transplantace fekální hmoty od zdravého dárce nebo úpravu stravování podle stravy středomořského typu. Klíčová slova: porucha chování, welfare zvířat, stres, deprese, stereotypní chování, mikrobiota, osa mikrobiota-střevo-mozek
|
|
|
Role středvní mikrobioty a HPA osy v dětství
Trunečková, Naděžda ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Vztahy mezi mikrobiotou a hostitelem se vyvíjely statisíce let a vedly k vytvoření složitého systému interakcí. Kolonizace gastrointestinálního traktu dítěte začíná ještě prenatálně, aktivně pokračuje po narození a může být ovlivněna faktory jako způsob porodu, laktace nebo užívání antibiotik. Hlavní vývoj střevní mikrobioty i centrální nervové soustavy probíhá v prvních dvou až třech letech života, přitom střevní mikrobiota a mozek mohou svůj vývoj vzájemně ovlivňovat. Ke komunikaci využívají osu mikrobiota-střevo-mozek, která zahrnuje nervovou, endokrinní, metabolickou a imunologickou cestu. Působení stresu, ať už v prenatálním období nebo v prvních letech života, může mít negativní dopad na složení střevní mikrobioty i přímo na vyvíjející se mozek, včetně oblastí spojených s regulací HPA osy - jedním z hlavních mechanismů regulace stresové reakce, který zahrnuje všechny interakce mezi hypotalamem, hypofýzou a nadledvinami. Narušení regulace osy mikrobiota-střevo-mozek může ovlivnit reakci na stres, kognitivní funkce nebo vnímání a prožívání emocí. Pozměněná reaktivita HPA osy je dále spojována například s poruchami imunitního systému, poruchami pozornosti a chování, poruchami sociální integrace a také s množstvím psychických poruch, mezi které patří úzkost a deprese nebo posttraumatická stresová...
|
host ::
RSS.