Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Model dvouúrovňových her se zaměřením na vliv domácích institucí a preferencí domácích aktérů na příkladu SALT I
Ježek, Jiří ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Model dvouúrovňových her je jedním z nejpropracovanějších konceptů umožňujících analyzovat mezinárodní vyjednávání. Mnoho studií zabývajících se touto problematikou staví při svých predikcích možných výsledků vyjednávání či při jejich zpětném vysvětlení právě na premisách tohoto modelu. Jeho aplikace na případ mezinárodního vyjednávání SALT I mezi Sovětským svazem a Spojenými státy však ukazuje, že model dvouúrovňových her není univerzálně platný, neboť mnoho jeho predikcí se nepotvrdilo. V rámci modelem definovaných stěžejních nezávislých proměnných souvisejících s domácími institucemi a preferencemi domácích aktérů a jejich vlivu na velikost win-setu, která kauzálně ovlivní výsledky vyjednávání, existují jistá omezení. Ta je při aplikaci původního modelu třeba zohlednit. Analýza rozhovorů SALT I dokázala, že heterogenita preferencí ani silné instituce nemusí nutně předznamenat vytvoření relativně malého win-setu; že přítomnost nákladů na nedohodu může omezit očekávaný vliv ostatních proměnných; a že výskyt takovýchto modelem nepředpokládaných skutečností je pravděpodobnější při vyjednáváních týkajících se národně- bezpečnostních témat.
Vstup Ruska do Světové obchodní organizace
Koláček, Ondřej ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
(abstrakt) Proč Rusko vstupovalo do Světové obchodní organizace 19 let? Co jsou hlavní předpoklady pro náročné vyjednávání, které se protáhne na téměř dvě desetiletí? Práce je postavena jako případová studie analyzující vstup Ruska do Světové obchodní organizace z pohledu ekonomického významu a politických aspektů vyjednávání. Pro ověření hypotéz je využito dat o členech, kteří přistoupili do Světové obchodní organizace po roce 1995. ! První část práce je analýzou nastavených pravidel Světové obchodní organizace, která vedou k přijmutí nového člena do organizace. Pravidla a procesy výrazně ovlivňují výslednou podobu vyjednávání. Jako stěžejní se ve Světové obchodní organizaci ukázaly nestanovené ekonomické ukazatele podmiňující vstup, právo veta každého člena organizace a fungování pracovní skupiny, ve které současně probíhají jednání na různých úrovních - bilaterální i multilaterální. ! Druhá část práce se věnuje samotnému ruskému vstupu do organizace. Nejdříve je zkoumán vliv ekonomického významu uchazeče na základě HDP. Z hodnot o 30 uchazečích, kteří vstoupili do Světové obchodní organizace, se ukazuje, že není přímý vztah mezi velikostí a délkou procesu. Dále je výzkum rozdělen do devíti kategorií dle Schellingovy struktury. Z těchto kategorií se jako podstatné ukázalo pokračující vyjednávání,...
EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu
Flejšarová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu" se snaží najít odpověď na otázku, zda je EU relevantním a silným aktérem v oblasti světové ochrany klimatu. Pomocí analýzy tří základních jednání (Summit země v Rio de Janeiru 1992, vyjednávání COP-5 v japonském Kjótu 1997 a Kodaňský summit 2009) hledá odpověď na otázku, co dělá EU relevantním a popřípadě silným aktérem na poli ochrany klimatu, zda je její pozice silná a co k jejímu aktérství přispívá. Diplomová práce se věnuje jak možnostem a schopnostem EU navenek, v mezinárodní politice, tak i pravomocem EU dovnitř, směrem k členským státům. Ve vnitřní politice zkoumá především to, jak EU využívá své pravomoci v oblasti prosazování a vynucování evropské legislativy a nakolik se jí daří na členských státech prosazovat svou vůli v oblasti ochrany klimatu. Cílem práce je zhodnotit, nakolik může být EU považována za plnohodnotného mezinárodního aktéra v oblasti ochrany klimatu, zjistit, jaké má možnosti a moc ovlivňovat ostatní aktéry, vyjednávání a výsledné smlouvy a zda ji proto můžeme považovat za silného mezinárodního aktéra.
Kulturní aspekty multilaterálního jednání na půdě OSN
Faldynová, Lada ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturními aspekty v multilaterálním mezinárodním jednání na půdě Organizace spojených národů. Cílem této práce je popsat a srovnat kulturní dimenze zvoleného vzorku kultur z prostředí OSN: české, italské a švédské kultury. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je teoretickou a popisuje ty nejzákladnější východiska pro výzkum kulturních dimenzí. Druhá kapitola krátce představuje celou organizaci OSN a dále se konkrétně zaměřuje na její sídlo ve Vídni. Důraz je v práci kladen na třetí a čtvrtou kapitolu. Třetí kapitola charakterizuje národní kultury z pohledu kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho a Fonse Trompenaarse. Čtvrtá kapitola tvoří čistě praktickou část. Je tvořena závěry hloubkových rozhovorů provedených se zaměstnanci Stálých misí v OSN. Rozhovory kopírovaly strukturu kulturních dimenzí Hofstedeho a Trompenaarse a otázky byly zasazeny do pracovního prostředí Stálých misí při OSN. Tyto závěry jsou na konci práce porovnány s východisky, které definuje kapitola třetí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.