|
|
Postmoderna jako nedůvěra vůči metanaracím
Kolář, Matěj ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá postmoderní epochou, a to z pohledu postmoderní filosofie. Rámcem jsou myšlenky Jeana Francoise Lyotarda, který je považován za zakladatele postmoderní filosofie, ohledně nedůvěry dnešního člověka k metanaracím. Práce se zabývá také jistou neshodou ohledně toho, co to vůbec je postmoderní a jestli je toto pojmenování legitimní. Z tohoto důvodu část práce tvoří představení genealogie tohoto pojmu, která klade důraz i na úlohu umění při tvorbě tohoto diskurzu, který se snaží pojmenovat principy dnešního světa. Lyotardův motiv nedůvěry k metanarcím se stal natolik zásadním, že se odráží i v pracích současných filosofů a sociologů. Práce se tedy zabývá i pokračováním tohoto motivu. V poslední části práce je představeno i české pojetí toho, co je postmoderní, opět s přihlédnutím na onen motiv nedůvěry k metanaracím neboli velkým příběhům. Cílem práce je pomocí analýzy textů od dvou světových (W. Welsch, Z. Bauman) a dvou českých autorů (V. Bělohradský, M. Hauser) sledovat trvání Lyotardovy teze. A díky tomu pochopit dnešní dobu jako dobu postmoderní. KLÍČOVÁ SLOVA Postmoderna, nedůvěra, metanarace, velké příběhy, Lyotard.
|
|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
|
|
Theme of memory in A History of the World in 10 1/2 Chapters by Julian Barnes
Juranková, Miriam ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je zkoumání motivu a vlivu paměti na způsob, jakým je tvořena a chápana historie v knize Historie světa v 10 a ½ kapitolách. Metodou je interpretační rozbor jednotlivých kapitol a věrohodné dovození toho, že autorův přístup k historii odpovídá postmodernímu pohledu na ní. Teoretické základy práce vycházejí primárně z prací Haydena Whitea a Paula Ricœura. Mezi další použité zdroje patří například kniha rozhovorů s Julianem Barnesem Vanessy Guignery, Conversations with Julian Barnes; esej Franka Kermoda, Stowaway Woodworm a samozřejmě kniha samotná. Klíčová slova: motiv paměti, historie, postmodernismus, Julian Barnes, velké vyprávění/metanarace, metahistorie, historická imaginace
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
host ::
RSS.