Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Crosstalks between nitrogen metabolism, the TOR pathway and the metabolism of lipids
Grulyová, Michaela ; Převorovský, Martin (vedoucí práce) ; Maršíková, Jana (oponent)
Buňky musí koordinovat množství různých signálů, například dostupnost dusíku, a na základě toho uzpůsobovat svůj metabolismus. Signální dráha TOR patří mezi důležité regulační mechanismy metabolismu dusíku. Na základě intracelulární dostupnosti aminokyselin řídí především buněčný růst, syntézu proteinů, proliferaci a přežití buňky. Dále bylo zjištěno, že různými mechanismy řídí také biosyntézu a akumulaci lipidů, a to v reakci na dostupnost dusíku. Přestože je dráha TOR u eukaryotických organismů dobře konzervovaná, účinky její regulace se diametrálně liší, co se akumulace lipidů týče. Tato práce představuje některé mechanismy, kterými dráha TOR reguluje metabolismus lipidů.
Glutamin syntetázy a jejich role v metabolismu dusíku v prýtu rostlin
Kobercová, Eliška ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Glutamin syntetáza je klíčový enzym pro asimilaci amonných iontů a biosyntézu glutaminu v rostlinách. Amonné ionty jsou důležitým meziproduktem metabolismu dusíku, ve zvýšené koncentraci jsou však pro rostlinu toxické. Správné fungování glutamin syntetázy je pro rostlinu životně důležité - glufosinát, specifický inhibitor glutamin syntetázy, účinkuje jako totální herbicid. Glutamin syntetáza se uplatňuje v řadě významných metabolických procesů: při primární asimilaci dusíkatých živin, při reasimilaci amonných iontů během fotorespirace či metabolismu fenylpropanoidů a při remobilizaci dusíku při tvorbě semen, během klíčení nebo senescence. Podle lokalizace v buňce se glutamin syntetázy krytosemenných rostlin dělí na plastidovou (GS2), která je kódována zpravidla jedním genem, a na cytosolickou (GS1), kterou kóduje rodina několika genů. Jednotlivé isoformy glutamin syntetáz mají rozdílnou lokalizaci v rámci rostlinných orgánů a pletiv, liší se způsobem regulace a úlohou v metabolismu dusíku. Klíčová slova: plastidová a cytosolická glutamin syntetáza, asimilace amonných iontů, metabolismus dusíku, fotorespirace
Candida parapsilosis secreted aspartic proteinases: processing and secretion
Vinterová, Zuzana ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Candida parapsilosis je lidský oportunní patogen, jehož klinický význam vzrůstá, a který způsobuje širokou škálu potencionálně život ohrožujících infekcí u jedinců s oslabeným imunitním systémem. Jedním z nejvýznamějších virulenčních faktorů kvasinek Candida je produkce sekretovaných aspartátových proteas (Saps). Předkládaná disertační práce se zabývá převážně studiem sekretované aspartátové proteasy 1 (Sapp1p) kvasinky C. parapsilosis, jejím procesem aktivace a sekrece za různých podmínek a s využitím různých experiemntálních modelů. Sapp1p je sekretovaná buňkami C. parapsilosis do mimobuněčného prostoru se zcela odštěpeným pre-pro-peptidem a plně proteolyticky aktivní. Pokusy studující buněčnou stěnu C. parapsilosis prokázaly prodlouženou přítomnost zcela aktivované proteasy na buněčném povrchu (CW-Sapp1p). Metoda pro měření enzymové aktivity Sapp1p provedená na neporušených buňkách ukázala, že CW-Sapp1p je proteolyticky aktivní ještě před svým uvolněním do mimobuněčného prostoru a je schopná štěpit substrát. Pokusy s biotinylací a následnou analýzou pomocí hmotnostní spektrometrie ukázaly, že biotinylace CW-Sapp1p je proces saturovatelný, jehož výsledkem ale nejsou plně naznačené molekuly. Přístupnost jednotlivých lysinových zbytků byla v molekule Sapp1p proměnlivá s výjimkou čtyř zbytků, které...
Vliv biotického stresu na metabolismus dusíkatých látek v rostlinách tabáku
Fiala, Martin ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
V tomto projektu byl studován vliv virové infekce na metabolismus dusíkatých látek v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L., cv. Petit Havana SR1). Skupina rostlin tabáku byla infikována Y virem bramboru, kmenem NTN. Přítomnost viru byla potvrzena metodou ELISA. Pro studium byla vybrána skupina enzymů, které jsou v C4 rostlinách součástí Hatchova-Slackova cyklu (fosfoenolpyruvátkarboxylasa (EC 4.1.1.31, PEPC), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát dekarboxylační) (EC 1.1.1.40, NADP-ME), pyruvát, fosfátdikinasa (EC 2.7.9.1, PPDK). V C3 rostlinách tyto enzymy souvisejí s odpovědí rostliny na stresové podmínky. V důsledku virové infekce došlo ke zvýšení aktivity těchto enzymů. Infekce PVYNTN způsobila snížení aktivity nitrátreduktasy (EC 1.7.1.1, NR), enzymu fixace dusíkatých látek redukujícího dusičnany na dusitany. Dále byly v této práci sledovány enzymy katalyzující syntézu glutamátu a glutaminu z amonných iontů: glutaminsynthetasa (EC 6.3.2.1, GS) a glutamátsynthasa (EC 1.4.1.14, GOGAT). U obou těchto enzymů došlo ke zvýšení jejich aktivity vlivem virové infekce. Mimo tuto hlavní cestu fixace dusíku může ještě rostlina využívat enzym glutamátdehydrogenasu (EC 1.4.1.2, GDH). Enzym katalyzuje také opačnou reakci, deaminaci glutamátu. Směr reakce záleží především na podmínkách prostředí. Také u...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.