|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
|
|
Vliv listopadového povstání na pojetí polského národa: analýza politického myšlení polské emigrace
Czudek, Michal ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv, který mělo listopadové povstání na proměnu v chápání polské národnosti. Listopadové povstání v Polském království a v ruských západních guberniích v letech 1830-1831 je v pojetí této práce zásadní událostí, kterou vyvrcholilo proticarské opoziční hnutí 20. let. Jeho vojenská porážka a z ní vyplývající masový exodus Poláků na západ proto odstartoval novou dobu, jejíž hlavní rysy reagovaly jak na cizí prostředí, s nímž se museli emigranti vypořádat, tak na změněné podmínky v samotném Království. Analýza sleduje proměny pojetí národa v politické rovině, protože ta na rozdíl od roviny filozofické nebo náboženské umožnila vznik konkrétních programů, tedy faktických návodů, jak mají Poláci postupovat dál, o koho se mají opírat a s kým mají spolupracovat. Speciální pozornost je přitom věnována otázce řešení pozice poddaných rolníků, jakožto nejpočetnější třídy polské společnosti, neboť naléhavost řešení této sociální otázky byla jedním z příznačných rysů listopadového povstání. Kvůli značné náročnosti a rozsahu takto definovaného záměru je omezena šíře zkoumaných politických proudů na tři nejvýznamnější: umírněný demokratismus Joachima Lelewela, radikální demokratismus Tadeusze Krępowieckého a liberální- konzervativismus knížete Adama Jerzy Czartoryského. Vzhledem k...
|
|
|
Eschatologie u významných teologických postav v období české reformace
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává ucelený přehled názorových proudů na téma eschatologie, věcí konečných nebo také konce věků, v různých etapách vývoje lidské společnosti, ať již židovské, či křesťanské s důrazem na období středověku v zemích koruny České . Opírá se o biblické texty Starého i Nového zákona a zejména o novozákonní text Zjevení Janovo. Zabývá se náboženskou situací ve středověku a zároveň též okolnostmi politickými, kulturními a společenskými . Odhaluje i některé prameny kacířských nauk, především valdenství, ze kterých vykrystalizovaly názory významných teologů a zmiňuje se o postavení heretiků ve středověké společnos ti. Stranou neponechává ani učení Jana Viklefa. Práce je rozdělena do šesti částí, ve kterých jsou doložen y eschatologické nálady a vize panující v tehdejších společnostech.. Jsou zde rozebrány a na literárních dílech dokladovány hlavní myšlenky a názory významných reformních učenců, jimiž byli například Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Mistr Jan Hus a Petr Chelčický. Práce uvádí učení těchto teologických a filozofických postav tak, jak na sebe navazovalo v otázce eschatologie. V jednotlivých částech práce jsou předneseny a shrnuty jejich známé i méně známé interpretace eschatologického učení a zakomponován y závěry publikovaných studií.
|
|
|
Vývoj mesiášských představ s pohledem na Iz 52,13 - 53,12
FÜRSTOVÁ, Veronika
Tato práce se zaměřuje na vývoj mesiášských představ ve Starém zákoně, u Židů v období mezi Starým a Novým zákonem, a také v oblasti starověkého předního Orientu (Egypt, Mezopotámie, předizraelský Kenaan). Autor práce sleduje spasitelské představy v oblasti středomoří a v Persii v době helénismu. Dále zkoumá eschatologické mesiášské postavy v islámu, hinduismu a buddhismu. V druhé části práce zkoumá úryvek z proroka Izajáše 52,13-53,12 a v něm figurující postavu Hospodinova služebníka a zmiňuje vliv této postavy na autory Nového zákona. Postava mesiáše má předizraelský původ v náboženských představách starověkého Orientu. Židovské pojetí mesiáše se však od jiných pojetí liší. Práce je zakončena tvrzením, že pojem {\clq}mesiáš` i {\clq}služebník` u Deuteroizajáše v podstatě vyjadřují poslání, funkci, která byla v různých prostředích vykládána různým způsobem. Do této role vstupovaly různé osobnosti, zejména králové. Spasitelská funkce mesiáše spočívá v určité oběti, někdy také sebeoběti, která podstatným způsobem zkvalitní život konkrétní skupiny lidí.
|
host ::
RSS.