|
|
Obsah rtuti v houbách z území poblíž závodu na výrobu střeliva a průmyslové střelnice
BRÁZDOVÁ, Lenka
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 119 vzorkách 41 druhů plodnic v naprosté většině jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů z blízkého okolí továrny na střelivo a její průmyslové střelnice (fy Sellier & Bellot, Vlašim). Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách žampionu ovčího (Agaricus arvensis), čirůvky fialové (Lepista nuda), čirůvky májovky (Calocybe gambosa) a holubinky černající (Russula nigricans). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
|
|
Výskyt rtuti v půdách.
MACHOVÁ, Zdeňka
ANOTACE Rtuť se vyskytuje v atmosféře, ve vodě i v půdě. Práce se zabývá sestavením literární rešerše o výskytu rtuti v půdách a dekontaminace kontaminovaných půd. Dekontaminace mohou probíhat pomocí elektrokinetické metody, polymetalurgickými procesy, biochemickými procesy a pomocí rostlin. Práce je doplněna o experimentální část, která byla prováděna na pokusných lokalitách. Hlavní pokusná lokalita se nachází nedaleko obce Velký Chuchelec na Českokrumlovsku. Dvě další lokality se nacházejí u obce Břehov na Českobudějovicku a obce Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku. Lokalita u Velkého Chuchelce je různými způsoby obhospodařovaná louka. V lokalitě Břehov byly odebrány vzorky orné půdy a v lokalitě Lužice byly vzorky odebrány z orné půdy, louky a lesa. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Výsledky byly porovnány mezi jednotlivými částmi lokality Velký Chuchelec, které byly různě obhospodařované. Byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA a pro obsah celkové rtuti byla vypočtena korelace s lyzimetrickými vodami, s oxidovatelným uhlíkem a organickým uhlíkem. Dále byly porovnány obsahy celkové rtuti mezi lokalitami navzájem a mezi variantami les, orná půda a louka. Bylo zjištěno, že na pokusné lokalitě u Velkého Chuchelce bylo obsaženo nejméně celkové rtuti na ploše 1, parcele obhospodařované kosením třikrát za rok a hnojené NPK hnojivy, průměrný obsah činil 0,0265 {$\mu$}g/g. Naopak nejvyšší hodnota v této lokalitě byla na parcele obhospodařované mulčováním v kombinaci s kosením také na ploše 1, průměrná hodnota byla 0,1171 {$\mu$}g/g. V porovnání ostatních lokalit byla prokázána klesající tendence u druhu půdy. Rozdíly obsahu rtuti v půdě mezi lesní půdou, loukou a ornou půdou byly průkazné. Klesající trend byl v pořadí: lesní půda F+H > louky > lesní půda A1+A2 > orná půda, s následujícími průměrnými hodnotami v uvedeném pořadí: 0,1896 {$\mu$}g/g > 0,0924 {$\mu$}g/g > 0,0517{$\mu$}g/g > 0,0401 {$\mu$}g/g.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Rtuť a její sloučeniny v životním prostředí
PRÉDA, Luboš
Bakalářská práce na téma {\clqq}Rtuť a její sloučeniny v životním prostředí`` se zabývá současným stavem znečištění životního prostředí kovovou rtutí i jejími anorganickými a organickými sloučeninami, přírodními a antropogenními zdroji emisí rtuti v ovzduší, v půdě a ve vodních ekosystémech, fyzikálními a chemickými vlastnostmi rtuti a jejích sloučenin, použitím rtuti, její toxicitou a také nebezpečím intoxikace. Kontaminace životního prostředí rtutí a jejími sloučeninami je vážným ekologicko-společenským problémem, který se bezprostředně dotýká celé lidské populace, a přesto o něm není veřejnost dostatečně informována. Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled o nebezpečí, které plyne ze znečišťování životního prostředí rtutí a jejími sloučeninami a to nejen v oblasti prevence a bezpečnosti práce v resortu Policie ČR, ale i široké laické veřejnosti, která by měla zájem se s touto problematikou seznámit a zároveň informovanost obyvatel o dopadech kontaminace rtutí a jejími sloučeninami ověřit. Dalším cílem je shromáždění informací o rozsahu kontaminace životního prostředí rtutí ve městě Tábor a jeho okolí.
|
|
|
Obsah rtuti v houbách rostoucích poblíž Horního Slavkova.
BAŽILOVÁ, Štěpánka
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 130 vzorkách 13 jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lokality historické těžby cínu. Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách hřibu smrkového (Boletus edulis) a čirůvky májovky (Calocybe gambosa). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
|
|
Zatížení ryb rtutí v horních úsecích Divoké Orlice a Tiché Orlice
Korunová, Vlasta ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav
V hraničním česko-polském úseku Divoké Orlice kontaminace svaloviny u pstruha obecného rtutí nepřesáhla 0.2 mg.kg-1. Rizikový limit (dle WHO-FAO) při konsumu dosahuje u člověka 1,6 µ rtuti na 1 kg hmotnosti za týden, což při hmotnosti osoby 75 kg odpovídá konsumaci 0,63 kg svaloviny pstruha z uvedené oblasti. V letech 1987-1995 byl zjišťován obsah rtuti ve svalovině u plotice obecné. Kontaminace obvykle dosahovala 0,2 mg.kg-1 (max. 0.683 mg.kg-1). V horní části Tiché Orlice byla nejvyšší hodnota rtuti ve svalovině zjištěna pod Kralíky, a to v rozsahu 0,50 mg.kg-1 až 0,85 mg.kg-1. Rizikový limit konsumace v této části představuje pouze 0,24 kg svaloviny pstruha za týden. Směrem po toku pak obsah rtuti ve svalovině poklesl na hodnoty okolo 0,20 mg.kg-1. Ve zkoumané části Tiché Orlice došlo oproti stavu v roce 1995 k poklesu kontaminace svaloviny pstruha obecného rtutí.
|
|
| |
|
|
Speciace rtuti v lesních půdách
Hojdová, Maria ; Rohovec, Jan ; Navrátil, Tomáš
V práci byla detailněji studována distribuce Hg v půdních profilech 2 lokalit, které dle předchozích studiích měly rozdílné obsahy Hg v nadložním humusu. Na lokalitě s nižším obsahem Hg v humusu byl sice nalezen nižší obsah Hg v organických horizontech, ale studium celého půdních profilu ukázalo, že v hlubších minerálních horizontech je obsah Hg vyšší než na lokalitě s vyšším obsahem Hg v humusu. Termodesorpční analýza prokázala podobné výsledky pro půdy z obou odběrových lokalit. Většina Hg byla v lesních půdách vázaná na organickou hmotu. Menší část byla pak zřejmě vázaná na oxihydroxidy Fe.
|
|
|
Obsah a speciace rtuti v kontaminovaných půdách
Hojdová, Maria ; Rohovec, Jan ; Navrátil, Tomáš
Studie se zabývá stanovením obsahu a chemických forem Hg v různě kontaminovaných půdách ČR. Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny ve svrchních půdních horizontech, s rostoucí hloubkou a klesajícím obsahem humusu se koncentrace snižovaly. Termodesorpční analýza dobře rozlišila slaběji vázanou Hg2+ na jílové minerály od Hg vázané na organickou hmotu či sulfidy.
|
|
| |
host ::
RSS.