|
|
Jazyková politika v Itálii vůči menšinám: aktuální situace na Sardinii
ROZKOVCOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zmapovat jazykovou situaci na ostrově Sardinie a jazykovou politiku vůči zde přítomným menšinovým jazykům. V první polovině práce popisuji, jakými menšinovými jazyky zdejší obyvatelé mluví, u každého z nich se také ve stručnosti věnuji historickým okolnostem, jež jsou s jeho vývojem spojeny. Dále jsem pozornost věnovala ligurskému dialektu, kterým se zde mluví. Krátce též zmiňuji některé odlišnosti mezi standardní italštinou a regionální italštinou Sardinie. Druhá polovina této práce je pak věnovaná zákonům, které menšinové jazyky chrání, a konkrétním krokům regionální jazykové politiky, jež povedou k podpoře či oživení menšinových jazyků.
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
|
Irština jako menšinový úřední jazyk
Grospičová, Alena ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá postavením irského jazyka jako menšinového jazyka v Severním Irsku a postojem Velké Británie k tomuto jazyku. Popisuje postavení irštiny od vzniku Severního Irska, její historii přes celé 20. století, až po její současnou situaci v rámci Severního Irska a Velké Británie. Irština je na území Severního Irska považována za menšinový jazyk. Prvního oficiálního uznání se jí dostalo až v rámci Velkopáteční dohody v roce 1998. Následovalo přijetí dalších smluv a strategií, mezi něž patří například Evropská charta pro regionální a menšinové jazyky. V bakalářské práci jsou jednotlivé smlouvy rozebrány, nastíněny dopady přijetí a zavedení těchto opatření, popsány podpůrné programy, které se snaží irštinu na tomto území posunout dál a učinit ji funkčním jazykem, a i problémy, které naopak brání v rozvoji irštiny. Dále je zde pro srovnání uvedeno postavení irštiny na území Irské republiky, kde je tento jazyka podle Ústavy prvním úředním jazykem, ale v praxi tomu stále není.
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
|
Právo na užívání menšinových jazyků v evropském právu
Fraňková, Martina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Právo na užívání menšinových jazyků v evropském právu Klíčová slova Menšinové jazyky, Evropská unie, Rada Evropy Resumé Cílem této práce je popsat a analyzovat právo na užívání menšinových jazyků v Radě Evropy a v Evropské unii. Změna životního stylu a globalizace vedou ke zvýšenému tlaku také na evropské menšinové jazyky, z nichž se mnohé nacházejí na listině ohrožených jazyků publikované organizací UNESCO. Právě popis východisek a možností právní ochrany menšinových jazyků, především na půdě dvou výše zmíněných mezinárodních organizací, které by mohly zvrátit spíše nepříznivý vývoj v této oblasti, je základem této studie. Pozornost je věnována pozitivním právům tzv. tradičních menšin, zákaz diskriminace je zmíněn pouze velmi okrajově, stejně jako problematika jazyků migrantů a příbuzná témata. V první části své práce jsem se zaměřila na popis východisek jazykového práva a politiky a jejich vztahu k ochraně menšin, jejíž součást tvoří právo na užívání menšinových jazyků, stejně jako na rozbor jednotlivých složek tohoto práva. První kapitola přináší přehled úpravy práv menšin v kontextu historického vývoje Evropy. Druhá kapitola se blíže zabývá snahami o definici centrálního pojmu - menšiny. Třetí kapitola se věnuje popisu specifik ochrany menšinových jazyků a vymezuje některé základní pojmy. Čtvrtá...
|
host ::
RSS.