|
|
Postoje k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově v letech 1945-2015
Matoušek, Jan ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
bakalářské práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově mezi lety 1945 až 2015. V Mnichově, který byl Adolfem Hitlerem označován jako Hlavní město hnutí a Hlavní město německého umění, nechal Hitler postavit několik reprezentačních staveb, které měly sloužit nacistické propagandě a názorně demonstrovat velikost Hitlerova režimu ve Třetí říši. Tato bakalářská práce zkoumá konkrétní příklady mnichovských nacistických staveb - náměstí Königsplatz, panteony Ehrentempel, budova Haus der (Deutschen) Kunst, budovy Führerbau a Verwaltungsbau. Po roce 1945, kdy byl Mnichov obsazen americkou armádou, bylo potřeba v rámci poválečné denacifikace zaujmout postoj k těmto nacistickým stavbám v zájmu nové demokratické budoucnosti města. Cílem této bakalářské práce je představení historie mnichovských nacistických budov a výzkum poválečných postojů k těmto konkrétním mnichovským budovám zatížených nacistickou minulostí v rámci tzv. strategií architektonické denacifikace od roku 1945, kdy byla ukončena druhá světová válka až po duben 2015, kdy došlo v rámci 70letého výročí od konce války v Mnichově k zahájení činnosti Mnichovského dokumentačního centra nacismu. Na základě výzkumu historie a poválečných postojů vůči jednotlivým stavbám jsem došel k...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
host ::
RSS.