|
|
Vliv fyziologicky kontrolované motoriky na biomechanické vlastnosti geometrie průřezů dlouhých kostí.
Jindrová, Alena ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Mechanická zátěž ovlivňuje geometrické vlastnosti transverzálního průřezu kosti (CSG). Cílem této diplomové práce bylo zkoumat integrálním experimentem vztah mezi lokomočními parametry a parametry geometrie průřezu dlouhých kostí a testovat tak některé dílčí poznatky o způsobu adaptace kostní tkáně na mechanickou zátěž. Experimenty probíhaly na dvou skupinách myší kmene B6CBA: (a) Lurcher typ (model olivocereberální degenerace; n = 10) a (b) kontrola (zdraví jedinci; n = 10). Na zkoumaných jedincích byly snímány motorické parametry a analyzovány geometrické charakteristiky transverzálních řezů hutné kostní tkáně. Motorické testy sestávaly z vyšetření spontánní motorické aktivity (Open field), silových vlastností (hrazda) a motorické koordinace (rotarod). Transverzální řezy byly odebrány v 50 % biomechanické délky levé holenní kosti a dále zpracovány pro fluorescenční konfokální mikroskopii. Na histologických řezech jsme pomocí softwaru ImageJ sejmuli biomechanické charakteristiky geometrie hutné kostní tkáně. Mezi jedinci typu Lurcher a kontrolní skupinou jsme nenašli signifikantní rozdíly v parametrech CSG (TA, CA, Imax, Imin, J, Imax/Imin). Výsledky nepotvrdili náš předpoklad o působení motorické poruchy na parametry CSG. Neprokázali jsme působení lokálních faktorů na biomechanickou adaptaci...
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
|
|
Studium vlivu mechanické zátěže na diferenciaci kmenových buněk na hladké svalové buňky.
Pražák, Šimon ; Filová, Elena (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent)
Kultivace buněk v bioreaktorech s mechanickou zátěží simuluje fyziologické podmínky, kterým jsou buňky v organismu vystaveny. Tato technologie byla využita pro navození diferenciace kmenových buněk z tukové tkáně směrem k fenotypu buněk vaskulární hladké svaloviny, které mohou dále sloužit pro tvorbu cévních náhrad. V současné době neexistuje zavedený postup kultivace kmenových buněk s mechanickou zátěží. Hlavním cílem této práce bylo proto optimalizovat strategii kultivace a stanovit ideální parametry zátěže. Diferenciace byla hodnocena pomocí imunofluorescence specifických markerů hladkosvalových buněk, a to α-aktinu a h1-calponinu, které byly kvantifikovány pomocí Western blotu. Pomocí imunofluorescenčního barvení byla také detekována produkce extracelulární matrix. Výstupem práce je ustanovení ideálních podmínek kultivace buněk v bioreaktoru s mechanickou zátěží, při kterých dochází k jejich diferenciaci do buněk hladké svaloviny. Pro kultivaci byly použity tři typy nosičů, a sice plazmované sklo, sklo s vrstvou fibrinu a decelularizovaný perikard. Předběžné výsledky ukazují, že diferenciaci směrem k hladkému svalu se podařilo navodit u lidských a prasečích kmenových buněk z tukové tkáně, kdy buňky byly analyzovány 3. a 7. den kultivace. Vypracování strategie kultivace kmenových buněk v...
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
|
|
Vliv fyziologicky kontrolované motoriky na biomechanické vlastnosti geometrie průřezů dlouhých kostí.
Jindrová, Alena ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Mechanická zátěž ovlivňuje geometrické vlastnosti transverzálního průřezu kosti (CSG). Cílem této diplomové práce bylo zkoumat integrálním experimentem vztah mezi lokomočními parametry a parametry geometrie průřezu dlouhých kostí a testovat tak některé dílčí poznatky o způsobu adaptace kostní tkáně na mechanickou zátěž. Experimenty probíhaly na dvou skupinách myší kmene B6CBA: (a) Lurcher typ (model olivocereberální degenerace; n = 10) a (b) kontrola (zdraví jedinci; n = 10). Na zkoumaných jedincích byly snímány motorické parametry a analyzovány geometrické charakteristiky transverzálních řezů hutné kostní tkáně. Motorické testy sestávaly z vyšetření spontánní motorické aktivity (Open field), silových vlastností (hrazda) a motorické koordinace (rotarod). Transverzální řezy byly odebrány v 50 % biomechanické délky levé holenní kosti a dále zpracovány pro fluorescenční konfokální mikroskopii. Na histologických řezech jsme pomocí softwaru ImageJ sejmuli biomechanické charakteristiky geometrie hutné kostní tkáně. Mezi jedinci typu Lurcher a kontrolní skupinou jsme nenašli signifikantní rozdíly v parametrech CSG (TA, CA, Imax, Imin, J, Imax/Imin). Výsledky nepotvrdili náš předpoklad o působení motorické poruchy na parametry CSG. Neprokázali jsme působení lokálních faktorů na biomechanickou adaptaci...
|
host ::
RSS.