|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Public Image of the USSR in the US between 1947 - 1956
Pondělíček, Jiří ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Američané na počátku Studené války, mezi lety 1947 a 1956 vnímali Sovětský svaz. Cílem práce je předložit ucelený obraz toho, jaké názory americká veřejnost zastávala a pokusit se nastínit, jaké faktory tyto názory ovlivňovaly. Práce identifikuje tři hlavní témata, skrze která obyvatelé Spojených států vnímali svého studenoválečného nepřítele: špionáž a ideologickou subverzi, atomovou válku a totalitní podobu komunismu, tedy jeho podobu s nacismem. První kapitola se zabývá špionáží a subverzí, obdobím, které se souhrnně nazývá jako Mccarthismus. Spíš než analýza procesů je zde cílem souvislost mezi takzvaným honem na čarodějnice a veřejným míněním. Druhá kapitola se zabývá především kampaní civilní obrany, která se spustila po úspěšném sovětském testu atomové zbraně. Cílem je zjistit, jaké informace měli k dispozici lidé organizující tuto kampaň a porovnat je s tím, co sdělovali veřejnosti. Třetí kapitola se pak zabývá tím, jak soukromá media a spolupracovala s vládními agenturami na takové kampani a také jak se ruku v ruce s oficiální propagandou snažila vykreslit Sovětský svaz a komunismu jako jiné podoby Třetí říše a nacismu.
|
host ::
RSS.