Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.