|
|
Hodnocení růstu a jatečné hodnoty skotu
Morávek, Marek
Tato bakalářská práce se zabývá růstem skotu, jeho jatečnou hodnotou a technologickými systémy využívanými ve výkrmu jatečných kategorií. Nejdříve je popsána charakteristika růstu, ontogeneze a s ní spojena stádia růstu, metody používané k hodnocení růstu a čím je růst ovlivněn. Poté je práce zaměřena na masnou užitkovost, kde jsou charakterizovány pojmy s ní spjaté, a to hlavně jatečná hodnota s výkrmností. Dále vlivy, které na užitkovost působí. V bakalářské práci jsou popsány jednotlivé jatečné kategorie a část je věnována technologickým systémům výkrmu jednotlivých kategorií. V bakalářské práci jsou vyhodnoceny porážky jatečného skotu v České republice a jejich masná užitkovost. Jsou vyhodnoceny i porážky okolních států a zjištěné informace jsou porovnány s Českou republikou.
|
|
|
Analýza masné užitkovosti u plemene Český strakáč
KLEČÁKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo porovnat masnou užitkovost u králíků plemene český strakáč chovaných v různých typech ustájení. Jedna skupina králíků byla chovaná venku v boudách s výběhem a druhá v klasické kryté králíkárně. Sledováno bylo celkem 38 králíků z toho 19 venku a 19 v králíkárně. Mezi králíky v králíkárně a venku nebyl rozdíl v délce výkrmu (141,47 dne respektive 142,32 dne) a dosaženou živou hmotností před porážkou (2,62 kg respektive 2,61 kg). Naopak u ostatních ukazatelů byl rozdíl vysoce významný, např. mezi hmotností jatečně opracovaného těla, kdy králíci venku měli nižší hmotnost (1,70 kg) než v králíkárně (1,78 kg). Příznivější byly výsledky u králíků chovaných v králíkárně. Při sledování ukazatelů masné užitkovosti dle pohlaví byl zjištěn vysoce významný rozdíl (P 0,001) pouze u délky výkrmu. Doba výkrmu byla u samců kratší (140,05 dne) než u samic (144,06 dne). Nevýznamný byl i v živé hmotnosti. Ostatní ukazatele byly příznivější pro samce.
|
|
|
Záchrana a regenerace plemene skotu české červinky
VACEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehlednou studii o záchraně plemene skotu česká červinka s bilancí dosažených výsledků v průběhu procesu regenerace. Práce zahrnuje proces regenerace, příbuzná plemena, státní podporu, plemennou knihu, plemenné býky, početní stavy, počty chovů s podmínkami chovu a zhodnocení exteriéru. V rámci vlastního zpracování byla vyhodnocena mléčná užitkovost z databáze plemenic (123 laktací od 35 plemenic) a porovnána s chovným cílem a literaturou. Od sledovaných plemenic byla vyhodnocena plodnost věk prvního otelení (32 krát) a mezidobí (91 krát), tyto údaje pak byly porovnány s polskou červinkou. Byla hodnocena masná užitkovost ve vztahu k růstu od tří chovatelů (113 kusů zvířat) a porovnána s chovným cílem a literaturou.Také byl sestaven z literatury vývoj hmotnosti krav a býků od 17. století do počátku 21. století a následně porovnán s polskou červinkou a anglerským skotem. Z práce vyplývá, že státní podpora během let 1997 2015 převážně klesala. Početní stavy (198 kusů v roce 2015), i počet chovů vzrůstal (30 v roce 2015). Mléčná užitkovost (2550 4409 kg, s 4,18 4,30 % tuku a 3,46 3,50 % bílkovin) většinou splňovala chovný cíl. Věk prvního otelení (30,5 měsíce) a mezidobí(439 dní) zaostával za polskými červinkami. V růstu a masné užitkovosti jalovice ve sto dnech (110 kg) a v 365 dnech (267 kg) splnily chovný cíl, ale pro průměrný denní přírůstek (0,641 0,888 kg/den) chovný cíl dosažen nebyl. Býčci průměrnou hmotností (130 kg) ve sto dnech a také v průměrném denním přírůstku (1,001 1,055 kg/den) překročili chovný cíl. Z porovnání vývoje hmotnosti krav a býků vychází, že si české červinky držely přibližně stejnou hmotnost od začátku 20. století (488 kg v 21. století).
|
|
|
Produkční schopnost býků Českého strakatého skotu
LAPKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele vykrmovaných býků českého strakatého skotu v intenzivních podmínkách chovu v zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 371 býků, data byla vyhodnocena za roky 2016 a 2017. Byla hodnocena živá hmotnost před porážkou, věk při porážce, průměrný denní přírůstek, netto přírůstek, hmotnost jatečně upraveného těla a jeho zatřídění dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel 2016 a Statsoft Statistica. Průměrný věk při porážce a živá hmotnost byly 586,2 dnů resp. 731,8 kg v roce 2016, v roce 2017 dosáhl 626,1 dnů resp. 749,5 kg. Hmotnost jatečně upraveného těla v roce 2016 činila 412,2 kg, následující rok se zvýšila o 8,9 kg. Netto přírůstek byl výrazně vyšší v roce 2016. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky průkazné.Při zařazení do tříd zmasilosti dosáhlo 73,8 % třídy "U" s hmotností jatečně upraveného těla 426,3 kg, 25,1 % třídy "R" s hmotností jatečně upraveného těla 384,4 kg a 1,1 % třídy "E" s hmotností jatečně upraveného těla 497,3 kg. Při vyhodnocování vlivu porážkového věku na jednotlivé ukazatele byly mezi skupinami statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti králíků v drobnochovu
BOUCHALOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí králíků v drobnochovu u velkých plemen, a to konkrétně u německého obrovitého strakáče a belgického obra. Pro porovnání bylo použito střední plemeno kalifornského králíka. U drobnochovatelů spíše převládají střední plemena králíků pro jejich velmi dobrou jatečnou výtěžnost a krátkou dobu výkrmu. Nejdůležitější při výkrmu je v co nejkratším čase dosáhnout jatečné zralosti. V našem pokusu trval výkrm králíka kalifornského 149 dní, přičemž průměrná porážková hmotnost činila 3144 g. U německého obrovitého strakáče byl výkrm prováděn 171 dní, avšak nejdéle trvající byl výkrm belgického obra, který trval celých 184 dní. Průměrná porážková hmotnost u německého obrovitého strakáče byla 4566 g a u belgického obra 4744 g. Nejnižší jateční výtěžnosti, tedy 48,6 % dosáhla v našem pokusu samice německého obrovitého strakáče, oproti tomu nejvyšší jateční výtěžnost vykazoval samec kalifornského králíka, a to 56,7 %.
|
|
|
Analýza ekologické farmy s chovem zvířat
Martyninková, Dajana
Cílem diplomové práce byla analýza vybrané ekologické farmy s chovem skotu bez tržní produkce mléka v Jihočeském kraji a zhodnocení vybraných parametrů reprodukce a masné užitkovosti. Na farmě byli chováni kříženci masných plemen aberdeen angus, galloway, charolais a hereford. Analyzovány byly roky 2010 až 2015 a byl vyhodnocen počet porodů během roku a v jednotlivých měsících, délka březosti a mezidobí, servis perioda, inseminační index a ztráty telat. Z ukazatelů masné užitkovosti bylo vyhodno-ceno zařazení jatečně upraveného těla do výsledné třídy zmasilosti a protučnění v systému SEUROP, hmotnost jatečně upraveného těla a věk zvířete v době porážky. Následně bylo provedeno srovnání se sousední ekologickou farmou a s konvenčními chovy. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv se jedná o malý chov, reprodukční parametry jsou nadprůměrné při srovnání s konvenčními chovy plemene aberdeen angus. V masné užitkovosti jsou v porovnání s konvenčními chovy výsledky užitkovosti relativně shodné.
|
|
|
Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí
MALÍK, Dominik
Práce Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí se zabývá tématem růstové schopnosti jehňat a faktorů, které mohou tuto schopnost pozitivně i negativně ovlivňovat. V úvodu práce jsou představeny základní poznatky analýz, které už na toto téma byly provedeny, a je provedena klasifikace základních vlivů na masnou užitkovost ovcí. Následně je popsán vlastní výzkum autora práce, při němž byl vliv vybraných faktorů empiricky otestován. Výzkum probíhal v letech 20132016 na jednom stádě ovcí chovaných na pastvinách v regionu Orlických hor. Sledována při něm byla porodní hmotnost a hmotnostní přírůstek jehňat, posuzován pak byl vliv pohlaví, krmné dávky a počtu jehňat ve vrhu právě na růstovou schopnost jednotlivých odchovaných jehňat. Jako nejvlivnější faktor se podle pokusu jednoznačně jeví správné nastavení krmné dávky, u počáteční hmotnosti jehňat hraje roli i četnost vrhu. Naopak vliv pohlaví se prokázat nepodařilo.
|
|
|
Masná užitkovost jalovic v ekologickém zemědělství
HÁNDL, Jan
Cílem této práce bylo posouzení masné užitkovosti jalovic a býků plemene Galloway a jejich kříženců z ekologického chovu a jejich následné srovnání mezi sebou. Dále porovnání výtěžnosti jejich JUT s výsledky dalších šesti plemen skotu, která byla chována neekologickým konvenčním způsobem.
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
|
|
Vztah užitkových vlastností a ekonomiky chovu skotu charolais na vybrané farmě
Rozsévač, Ondřej ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnocení vztahu užitkových vlastností a ekonomiky chovu skotu plemene charolais na vybrané farmě. Zejména pak vyhodnocení chovatelských podmínek a zootechnických opatření s jejich dopadem na výsledek hospodaření v letech 2009 až 2015.
V literární rešerši je popsán princip chovu masného skotu a jeho ekonomické podmínky v České republice. Práce se dále zabývá historií, charakteristikou plemene a jeho plemenným standardem. Je zde charakterizován současný stav a rozšíření plemene v České republice a v zemi původu Francii. Také je uveden způsob provádění kontroly užitkovosti a sledování rozhodujících užitkových vlastností.
Práce byla prováděna na Farmě Kamensko. Farma se orientuje na rostlinnou výrobu, která hospodaří na 696 ha a na chov krav bez tržní produkce mléka na 102 ha luk a pastvin. V současné době je chováno 76 kusů krav základního stáda. Opakovaným připařováním býky charolais je stádo před dokončením převodného křížení. Dosahované výsledky reprodukce jsou na dobré úrovni, díky nahrazení inseminace přirozenou plemenitbou. Rezervy byly zjištěny v růstových schopnostech telat, když sledované váhy ve 120, 210 a 365 dnech zaostávají za průměrnými hodnotami v České republice i ve Francii.
Dosahované tržby mají vzrůstající trend, ale jsou omezovány rozšiřováním základního stáda a zrychleným vyřazování krav s podílem mléčných plemen.
V celém sledovaném období farma vykazuje zisk. Nejvyššího zisku dosáhla v roce 2014, a to 431 823 Kč. Naopak nejnižší zisk byl v roce 2010 s výsledkem 18 035 Kč. Obecně lze konstatovat, že farma vykazovala nejvyšší zisky v posledních třech letech, díky zvyšujícím se tržbám za prodaná zvířata, ale i vyšším příjmům z dotací.
Příslibem do budoucna je dokončení převodného procesu a umožnění prodeje chovného materiálu namísto zástavového skotu za výrazně lepších cenových podmínek.
|
host ::
RSS.