|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Vliv rušivých prvků při elektrochemickém generování hydridu antimonu
Vacek, Tomáš ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá studiem vlivu vybraných chemických interferentů při elektrochemickém generování hydridu antimonu. V rámci práce byly zkoumány jak interference při metodě elektrochemického generování za využití elektrolytické cely, tak při generování chemickou cestou za použití redukčního činidla tetrahydroboritanu sodného. Způsob vyhodnocení zahrnoval i porovnání, zda byl do systému přiveden vzdušný kyslík. Pro měření byly vybrány hydridotvorné prvky (selen a arsen), přechodné kovy (zinek, měď a nikl), různé anionty (chloridy, sírany a dusičnany) a sodík. Nejzávažnějšími interferenty při analýze byly hydridotvorné prvky a nikl, u kterých bylo pozorováno až 100% potlačení signálu při vyšších koncentracích. Naproti tomu žádný vliv na generování nebyl pozorován u sodíku a zinku u žádné z koncentrací. Klíčová slova Rušivé vlivy, elektrochemické generování hydridů, atomová absorpční spektrometrie, antimon, elektrolytická cela, atomizace, hydridy
|
|
|
Fázová výživa dojnic v daném zemědělském podniku
VACEK, Tomáš
V práci byla analyzována fázová výživa dojného skotu v zemědělském podniku. Práce se dále zaměřovala na kvalitu objemných krmiv kukuřičné siláže, jetelotravní siláže a silážního bobu. Zhodnotila se technika krmení, složení krmných dávek a užitkové parametry. V práci bylo zohledněno welfare zvířat chovaných ve vybraném podniku. K provedené analýze byl použit krmivářský program. Ukazatele nutriční hodnoty i hodnoty fermentačních charakteristik, včetně mikrobiologické zkoušky u sledovaných silážovaných krmiv (kukuřičné siláže, jetelotravní siláže, siláže bobu) odpovídají velmi dobrému standardu. U kukuřičné siláže a jetelotravní siláže byly hodnoty NDV, ADV a NEL vyhodnoceny mírně pod průměrem hodnot celorepublikových. Při hodnocení úrovně výživy na základě optimalizace krmných dávek můžeme konstatovat, že rozdíly ve sledovaných ukazatelích výživné hodnoty jsou v tolerančních limitech doporučených hodnot. Úroveň výživy odpovídá dosahované užitkovosti. Obsah tuku a škrobu v krmné dávce jsou v souladu s doporučenými hodnotami v literatuře.
|
|
|
Záchrana a regenerace plemene skotu české červinky
VACEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehlednou studii o záchraně plemene skotu česká červinka s bilancí dosažených výsledků v průběhu procesu regenerace. Práce zahrnuje proces regenerace, příbuzná plemena, státní podporu, plemennou knihu, plemenné býky, početní stavy, počty chovů s podmínkami chovu a zhodnocení exteriéru. V rámci vlastního zpracování byla vyhodnocena mléčná užitkovost z databáze plemenic (123 laktací od 35 plemenic) a porovnána s chovným cílem a literaturou. Od sledovaných plemenic byla vyhodnocena plodnost věk prvního otelení (32 krát) a mezidobí (91 krát), tyto údaje pak byly porovnány s polskou červinkou. Byla hodnocena masná užitkovost ve vztahu k růstu od tří chovatelů (113 kusů zvířat) a porovnána s chovným cílem a literaturou.Také byl sestaven z literatury vývoj hmotnosti krav a býků od 17. století do počátku 21. století a následně porovnán s polskou červinkou a anglerským skotem. Z práce vyplývá, že státní podpora během let 1997 2015 převážně klesala. Početní stavy (198 kusů v roce 2015), i počet chovů vzrůstal (30 v roce 2015). Mléčná užitkovost (2550 4409 kg, s 4,18 4,30 % tuku a 3,46 3,50 % bílkovin) většinou splňovala chovný cíl. Věk prvního otelení (30,5 měsíce) a mezidobí(439 dní) zaostával za polskými červinkami. V růstu a masné užitkovosti jalovice ve sto dnech (110 kg) a v 365 dnech (267 kg) splnily chovný cíl, ale pro průměrný denní přírůstek (0,641 0,888 kg/den) chovný cíl dosažen nebyl. Býčci průměrnou hmotností (130 kg) ve sto dnech a také v průměrném denním přírůstku (1,001 1,055 kg/den) překročili chovný cíl. Z porovnání vývoje hmotnosti krav a býků vychází, že si české červinky držely přibližně stejnou hmotnost od začátku 20. století (488 kg v 21. století).
|
|
|
Zvýšení citlivosti stanovení zlata technikou elektrochemického generování těkavých specií s detekcí AAS
Vacek, Tomáš ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato předkládaná diplomová práce se zabývá možnostmi zvýšení citlivosti stanovení zlata technikou elektrochemického generování těkavých specií pomocí dvou různých typů elektrolytických cel v kontinuálním uspořádání. Pro atomizaci a detekci zlata byl použit elektricky vyhřívaný křemenný atomizátor ve spojení s atomovou absorpční spektrometrií. Byla provedena optimalizace parametrů pro generování v elektrolytické cele s vloženou iontově výměnnou (nafionovou) membránou. Po výběru nového materiálu katody (Cu) byla optimalizována průtoková rychlost nosného plynu (Ar), u které bylo zjištěno, že při dodatečném zavádění nosného plynu za elektrolytickou celu byla zvýšena citlivost stanovení a účinnost transportu těkavé specie zlata do atomizátoru. Experimentováním s přídavky Antifoamu B byl zjištěn jeho pozitivní vliv na generování a byla sestrojena kalibrační závislost pro dané experimentální podmínky, přičemž bylo dosaženo limitu detekce 0,53 mg.dm−3 a citlivosti 1,8.10−3 dm3 .mg−1 . Poté byla stanovena účinnost převodu zlata z kapalné fáze do plynné na 60 - 65 % pomocí proměření zbytkového obsahu zlata v odpadu metodou F-AAS a následně účinnost generování těkavé specie zlata pomocí radioaktivně značených izotopů a autoradiografie, jež byla stanovena na 0,6 %. Tyto metody potvrdily adsorpci generovaných...
|
|
|
Vliv rušivých prvků při elektrochemickém generování hydridu antimonu
Vacek, Tomáš ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá studiem vlivu vybraných chemických interferentů při elektrochemickém generování hydridu antimonu. V rámci práce byly zkoumány jak interference při metodě elektrochemického generování za využití elektrolytické cely, tak při generování chemickou cestou za použití redukčního činidla tetrahydroboritanu sodného. Způsob vyhodnocení zahrnoval i porovnání, zda byl do systému přiveden vzdušný kyslík. Pro měření byly vybrány hydridotvorné prvky (selen a arsen), přechodné kovy (zinek, měď a nikl), různé anionty (chloridy, sírany a dusičnany) a sodík. Nejzávažnějšími interferenty při analýze byly hydridotvorné prvky a nikl, u kterých bylo pozorováno až 100% potlačení signálu při vyšších koncentracích. Naproti tomu žádný vliv na generování nebyl pozorován u sodíku a zinku u žádné z koncentrací. Klíčová slova Rušivé vlivy, elektrochemické generování hydridů, atomová absorpční spektrometrie, antimon, elektrolytická cela, atomizace, hydridy
|
|
|
Vývoj HDP, strukturální analýza, postavení zemědělství
Vacek, Tomáš ; Brčák, Josef (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou hrubého domácího produktu jako jednoho ze základních makroekonomických ukazatelů. Předmětem práce je i zhodnocení postavení českého zemědělství.
Práce předkládá teoretická východiska pro pochopení základních vztahů a pojmů, které se týkají hrubého domácího produktu. Budou popsány metody jednotlivých způsobů výpočtu a základní ekonomické vlivy, které se podílejí na výsledné hodnotě HDP. Podrobně se práce zaobírá vývojem českého hrubého domácího produktu od roku 1993 a jeho porovnání s nejen se sousedními státy, ale i s ostatními státy Evropské unie.
V poslední části se práce zabývá postavením českého zemědělství a jeho vývojem od roku 2003. Dále se věnuje také postavení jednotlivých složek rostlinné a živočišné produkce, počtu pracovníku a podílu na celkovém hrubém domácím produktu.
V závěrečné části se práce snaží shrnout dosavadní vývoj hrubého domácího produktu České republiky a zemědělství jako jeho nedílné součásti.
|
|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
host ::
RSS.