|
Dodržování legislativy zdravotnickými pracovníky na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Šašková, Marcela ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je dodržování legislativy v oblasti kompetencí, odborných sesterských výkonů, všeobecných sester a sester pro intenzivní péči na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Cílem šetření bylo zmapovat, jak sestry na anesteziologicko- resuscitačním oddělení dodržují legislativu v oblasti svých kompetencí a zda je situace něčím ovlivňována. Výsledky ukázaly situaci ve dvou směrech - situaci na konkrétním oddělení, tzn., zda sestry své kompetence překračují, zda sestry vědí o svých kompetencích a o kompetencích lékařů, popř. proč sestry kompetence překračují, jaký je názor lékařů na téma dodržování kompetencí zdravotníky, jaký je postoj managementu k překračování kompetencí sestrami. Dále pak situaci celkovou, tj. existenci dalších regulačních opatření, která hrají roli v působení sester na oddělení. Na základě těchto zjištění je vytvořeno doporučení pro vedení oddělení. V první části práce je vysvětlena legislativa vztahující se k tématu práce, popis jednotlivých výkonů, přehled řízení systému kvality ve zdravotnictví. V analyticko-výzkumné části je popsán průběh, výsledky výzkumu a na jejich základě doporučení pro vedení oddělení. Pro zjištění souvislostí jevů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Klíčová slova Kompetence, všeobecná sestra, sestra pro intenzivní péči,...
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
Současné trendy vedení lidí ve zdravotnických zařízeních
Pešek, Ondřej Matthew ; Legnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
8 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM PEŠEK, Ondřej Matthew. 2018. Současné trendy vedení lidí ve zdravotnických organizacích. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. 96 stran. Vedoucí diplomové práce Ing. Kateřina Legnerová, M.Sc., MBA, Ph.D. ABSTRAKT Diplomová práce shrnuje odborné teoretické poznatky o zdravotnickém zařízení a jeho managementu, představuje historii a teorie vedení lidí, specifika vedení lidí ve zdravotnické organizaci a popisuje generace zaměstnanců. Prioritně se práce zaměřuje na vzdělání a výcvik leaderů, jejich osobními charakteristikami a novými nástroji, které jsou používané ve vedení lidí. Cílem práce je zmapování současných trendů ve vedení lidí ve zdravotnických organizacích v České republice. V diplomové práci je použita metoda hloubkového rozhovoru s následnou tematickou analýzou získaných dat. Hloubkový rozhovor byl proveden s šesti respondenty; vedoucími pracovníky malých a středních zdravotnických organizací. Tematická analýza zkoumá především vzdělání a seberozvoj vedoucích pracovníků zdravotnických organizací, zabývá se styly a nástroji využívanými ve vedení lidí v posledních letech a také ukazuje a jaké změny ve vedení lidí očekávají vedoucí pracovníci v budoucích letech při nástupu nové generace...
|
|
Time management sestry manažerky v intenzivní péči
Černohorská, Jitka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Lálová, Ilona (oponent)
Východiska: Diplomová práce se zabývá problematikou time managementu v ošetřovatelství, jeho čtyřmi generacemi a technikami řízení času, dále popisuje funkce a role manažera. Formulace cílů: Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku time managementu sester manažerek pracujících v oblasti intenzivní péče. Hlavní výzkumná otázka zní: Jak sestry manažerky pracující v intenzivní péči využívají a organizují svůj pracovní čas? Dílčí cíle jsou: Zmapovat, jaké mají sestry manažerky priority pro běžný pracovní den. Zjistit, jaké časoměrné pomůcky používají sestry manažerky k přímému měření spotřeby času. Analyzovat, jaké manažerské strategie využívají sestry manažerky pro řízení svého času. Zmapovat a zpřehlednit nejčastěji odkládané úkoly a činnost sester manažerek včetně důvodů prokrastinace. Metodika: Pro získání dat byl využit smíšený, kvantitativně-kvalitativní výzkumný design. Kvantitativní výzkumná sonda byla realizována pomocí časového snímku dne a týdne sester manažerek a jejího vyhodnocení do tabulek a grafů pro větší přehlednost. Data pro kvalitativní analýzu byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů v rámci tří focus groups. Data kvalitativního charakteru byla zpracována pomocí obsahové analýzy, k utřídění údajů bylo použito vytvoření kategorií a subkategorií na základě...
|
|
Dodržování legislativy zdravotnickými pracovníky na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Šašková, Marcela ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je dodržování legislativy v oblasti kompetencí, odborných sesterských výkonů, všeobecných sester a sester pro intenzivní péči na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Cílem šetření bylo zmapovat, jak sestry na anesteziologicko- resuscitačním oddělení dodržují legislativu v oblasti svých kompetencí a zda je situace něčím ovlivňována. Výsledky ukázaly situaci ve dvou směrech - situaci na konkrétním oddělení, tzn., zda sestry své kompetence překračují, zda sestry vědí o svých kompetencích a o kompetencích lékařů, popř. proč sestry kompetence překračují, jaký je názor lékařů na téma dodržování kompetencí zdravotníky, jaký je postoj managementu k překračování kompetencí sestrami. Dále pak situaci celkovou, tj. existenci dalších regulačních opatření, která hrají roli v působení sester na oddělení. Na základě těchto zjištění je vytvořeno doporučení pro vedení oddělení. V první části práce je vysvětlena legislativa vztahující se k tématu práce, popis jednotlivých výkonů, přehled řízení systému kvality ve zdravotnictví. V analyticko-výzkumné části je popsán průběh, výsledky výzkumu a na jejich základě doporučení pro vedení oddělení. Pro zjištění souvislostí jevů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Klíčová slova Kompetence, všeobecná sestra, sestra pro intenzivní péči,...
|