Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dodržování legislativy zdravotnickými pracovníky na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Šašková, Marcela ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je dodržování legislativy v oblasti kompetencí, odborných sesterských výkonů, všeobecných sester a sester pro intenzivní péči na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Cílem šetření bylo zmapovat, jak sestry na anesteziologicko- resuscitačním oddělení dodržují legislativu v oblasti svých kompetencí a zda je situace něčím ovlivňována. Výsledky ukázaly situaci ve dvou směrech - situaci na konkrétním oddělení, tzn., zda sestry své kompetence překračují, zda sestry vědí o svých kompetencích a o kompetencích lékařů, popř. proč sestry kompetence překračují, jaký je názor lékařů na téma dodržování kompetencí zdravotníky, jaký je postoj managementu k překračování kompetencí sestrami. Dále pak situaci celkovou, tj. existenci dalších regulačních opatření, která hrají roli v působení sester na oddělení. Na základě těchto zjištění je vytvořeno doporučení pro vedení oddělení. V první části práce je vysvětlena legislativa vztahující se k tématu práce, popis jednotlivých výkonů, přehled řízení systému kvality ve zdravotnictví. V analyticko-výzkumné části je popsán průběh, výsledky výzkumu a na jejich základě doporučení pro vedení oddělení. Pro zjištění souvislostí jevů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Klíčová slova Kompetence, všeobecná sestra, sestra pro intenzivní péči,...
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
Současné trendy vedení lidí ve zdravotnických zařízeních
Pešek, Ondřej Matthew ; Legnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
8 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM PEŠEK, Ondřej Matthew. 2018. Současné trendy vedení lidí ve zdravotnických organizacích. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. 96 stran. Vedoucí diplomové práce Ing. Kateřina Legnerová, M.Sc., MBA, Ph.D. ABSTRAKT Diplomová práce shrnuje odborné teoretické poznatky o zdravotnickém zařízení a jeho managementu, představuje historii a teorie vedení lidí, specifika vedení lidí ve zdravotnické organizaci a popisuje generace zaměstnanců. Prioritně se práce zaměřuje na vzdělání a výcvik leaderů, jejich osobními charakteristikami a novými nástroji, které jsou používané ve vedení lidí. Cílem práce je zmapování současných trendů ve vedení lidí ve zdravotnických organizacích v České republice. V diplomové práci je použita metoda hloubkového rozhovoru s následnou tematickou analýzou získaných dat. Hloubkový rozhovor byl proveden s šesti respondenty; vedoucími pracovníky malých a středních zdravotnických organizací. Tematická analýza zkoumá především vzdělání a seberozvoj vedoucích pracovníků zdravotnických organizací, zabývá se styly a nástroji využívanými ve vedení lidí v posledních letech a také ukazuje a jaké změny ve vedení lidí očekávají vedoucí pracovníci v budoucích letech při nástupu nové generace...
Time management sestry manažerky v intenzivní péči
Černohorská, Jitka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Lálová, Ilona (oponent)
Východiska: Diplomová práce se zabývá problematikou time managementu v ošetřovatelství, jeho čtyřmi generacemi a technikami řízení času, dále popisuje funkce a role manažera. Formulace cílů: Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku time managementu sester manažerek pracujících v oblasti intenzivní péče. Hlavní výzkumná otázka zní: Jak sestry manažerky pracující v intenzivní péči využívají a organizují svůj pracovní čas? Dílčí cíle jsou: Zmapovat, jaké mají sestry manažerky priority pro běžný pracovní den. Zjistit, jaké časoměrné pomůcky používají sestry manažerky k přímému měření spotřeby času. Analyzovat, jaké manažerské strategie využívají sestry manažerky pro řízení svého času. Zmapovat a zpřehlednit nejčastěji odkládané úkoly a činnost sester manažerek včetně důvodů prokrastinace. Metodika: Pro získání dat byl využit smíšený, kvantitativně-kvalitativní výzkumný design. Kvantitativní výzkumná sonda byla realizována pomocí časového snímku dne a týdne sester manažerek a jejího vyhodnocení do tabulek a grafů pro větší přehlednost. Data pro kvalitativní analýzu byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů v rámci tří focus groups. Data kvalitativního charakteru byla zpracována pomocí obsahové analýzy, k utřídění údajů bylo použito vytvoření kategorií a subkategorií na základě...
Dodržování legislativy zdravotnickými pracovníky na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Šašková, Marcela ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je dodržování legislativy v oblasti kompetencí, odborných sesterských výkonů, všeobecných sester a sester pro intenzivní péči na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Cílem šetření bylo zmapovat, jak sestry na anesteziologicko- resuscitačním oddělení dodržují legislativu v oblasti svých kompetencí a zda je situace něčím ovlivňována. Výsledky ukázaly situaci ve dvou směrech - situaci na konkrétním oddělení, tzn., zda sestry své kompetence překračují, zda sestry vědí o svých kompetencích a o kompetencích lékařů, popř. proč sestry kompetence překračují, jaký je názor lékařů na téma dodržování kompetencí zdravotníky, jaký je postoj managementu k překračování kompetencí sestrami. Dále pak situaci celkovou, tj. existenci dalších regulačních opatření, která hrají roli v působení sester na oddělení. Na základě těchto zjištění je vytvořeno doporučení pro vedení oddělení. V první části práce je vysvětlena legislativa vztahující se k tématu práce, popis jednotlivých výkonů, přehled řízení systému kvality ve zdravotnictví. V analyticko-výzkumné části je popsán průběh, výsledky výzkumu a na jejich základě doporučení pro vedení oddělení. Pro zjištění souvislostí jevů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Klíčová slova Kompetence, všeobecná sestra, sestra pro intenzivní péči,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.