|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách
Hamsíková, Magdaléna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
1 Abstrakt Recepce děl Lucase Cranacha staršího v malířství první poloviny 16. století v Čechách Práce se zabývá osobností a dílem renesančního malíře Lucase Cranacha st. (1572-1553) a recepcemi jeho prací a prací jeho dílny v malířství první poloviny 16. století v Čechách. Umělecká produkce v Čechách, podobně jako ve století patnáctém, byla v této době koncentrována do menších center a z velké části se orientovala na malířství sousedních, především německy mluvících zemí. Stopy Cranachovy nezaměnitelné výtvarné estetiky lze u nás sledovat od prvního až téměř do sedmého desítiletí šestnáctého století, mimo jiné proto, že život Cranachova stylu, až do této doby prodloužil jeho syn Lucas Cranach mladší (1515-1586). Dá se říci, že se žádnému z jeho současníků nebo jeho žákům nepodařilo prosadit v tak rozsáhlém měřítku, po tak dlouhou dobu a mezi tak širokou vrstvou objednavatelů jako právě Lucasi Cranachovi st. Příčina byla shledávána již staršími badateli v jeho masové dílenské produkci a jisté "naučitelnosti" jeho stylu (Max J. Friedländer), který se šířil zejména od dvacátých let 16. století i mimo hranice saského kurfiřtství. Tyto recepce probíhaly zaprvé prostřednictvím jeho grafických předloh, zadruhé prostřednictvím importů jeho děl ze Saska a za třetí ve významné míře též díky jeho žákům, následovníkům...
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách
Hamsíková, Magdaléna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
1 Abstrakt Recepce děl Lucase Cranacha staršího v malířství první poloviny 16. století v Čechách Práce se zabývá osobností a dílem renesančního malíře Lucase Cranacha st. (1572-1553) a recepcemi jeho prací a prací jeho dílny v malířství první poloviny 16. století v Čechách. Umělecká produkce v Čechách, podobně jako ve století patnáctém, byla v této době koncentrována do menších center a z velké části se orientovala na malířství sousedních, především německy mluvících zemí. Stopy Cranachovy nezaměnitelné výtvarné estetiky lze u nás sledovat od prvního až téměř do sedmého desítiletí šestnáctého století, mimo jiné proto, že život Cranachova stylu, až do této doby prodloužil jeho syn Lucas Cranach mladší (1515-1586). Dá se říci, že se žádnému z jeho současníků nebo jeho žákům nepodařilo prosadit v tak rozsáhlém měřítku, po tak dlouhou dobu a mezi tak širokou vrstvou objednavatelů jako právě Lucasi Cranachovi st. Příčina byla shledávána již staršími badateli v jeho masové dílenské produkci a jisté "naučitelnosti" jeho stylu (Max J. Friedländer), který se šířil zejména od dvacátých let 16. století i mimo hranice saského kurfiřtství. Tyto recepce probíhaly zaprvé prostřednictvím jeho grafických předloh, zadruhé prostřednictvím importů jeho děl ze Saska a za třetí ve významné míře též díky jeho žákům, následovníkům...
|
host ::
RSS.