|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
|
| |
|
|
Proč má většina druhů malé areály rozšíření? Příčiny variability velikostí areálů
Kalendová, Pavlína ; Storch, David (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Areál druhu, je soubor všech oblastí, kde se daný druh nachází. Každý druh má jinak velký areál, mezi nejvíce rozšířené patří oceánské druhy. Rozložení areálu je log-normální, což znamená, že většina druhů má malé areály, málo druhů má velké areály, a ještě méně má extrémně malé areály. Tohle rozložení může být výsledkem speciace a extinkce. Speciací vznikají nové druhy, které obývají část areálu původního druhu. Dochází tedy ke zmenšení původního areálu. Staré druhy, které se blíží k jejich zániku, také zmenšují svůj areál společně s úbytkem populace. Jednou ze zajímavých teorií je i stochastická teorie, jejím základem je stochastická diferenciální rovnice, která popisuje vývoj areálu až po dosažení ekvilibria, což je hodnota, kdy je areál stálý. Dalším faktorem je abundance. Je známo, že druhy s většími populacemi obývají větší areály. Zajímavé je, že i abundance má log-normální rozložení. V této práci se budu snažit shrnout teorie, které se snaží vysvětlit proč většina druhů má malé areály a také jak se liší areály příbuzných druhů.
|
|
|
Prostorová rozmanitost opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Systém vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači lze znázornit jako tzv. opylovací sít'. Opylovací sít' umožňuje nahlížet na společenstvo rostlin a opylovačů jako na jeden celek, a všímat si tak jeho uspořádání. Opylovací sítě také poskytují jedinečnou možnost porovnávat mezi sebou ekosystémy z různých oblastí a hledat souvislosti mezi biotickými interakcemi probíhajícími ve společenstvech a biodiverzitou. Jak popisu struktur opylovacích sítí, tak studiu geografických odlišností mezi nimi byla v posledních letech věnována velká pozornost. Dosud zjištěné výsledky jsou však založeny na starších datech, která nebyla k tomuto účelu určena, a nebyla tak zaznamenávána jednotnou metodou. Kvůli tomu jsou jednotlivé sítě těžko interpretovatelné a vzájemně porovnatelné. Moje práce se věnuje především metodice studia opylovacích sítí. Na základě metaanalýzy dříve publikovaných dat a na základě dat ze čtyřletého studia systému rostlin a opylovačů jedné louky poukazuji na některé technické nedostatky dosavadních dat používaných v současných makroeko- logických studiích. Tyto technické nedostatky mohou být zodpovědné za některé ze zákonitostí dokumentovaných v dřívějších studiích věnovaných...
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
|
| |
|
|
Geografická variabilita ve funkčních znacích ptáků Evropy
Kopsová, Lenka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Každý druh se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mu umožňují vypořádat se co nejlépe s podmínkami prostředí, ve kterých žije. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv podmínek prostředí na geografickou variabilitu funkčních znaků evropských ptáků. Hodnotila jsem vliv teploty, srážek, produktivity, nadmořské výšky a habitatů (les, neles, křoviny, lidské osídlení, mokřady) na velikost snůšky, počet snůšek za sezónu, velikost vejce, délku inkubace, věk prvního rozmnožování, hmotnost jedince, délku křídla, délku ocasu, délku zobáku a délku tarsu. Pro analýzu jsem použila hnízdní data evropských ptáků pro čtverce o velikosti 50 x 50 km. V každém čtverci jsem vypočítala průměrnou hodnotu znaku pro dané ptačí společenstvo, metodou GLS a OLS jsem pak analyzovala vztah mezi průměrnými hodnotami znaků a podmínkami prostředí v každém společenstvu. Velikost snůšky roste s teplotou, zatímco počet snůšek za sezónu s teplotou klesá; lze tedy předpokládat trade-off mezi velikostí a počtem snůšek, jehož výsledek je dán délkou hnízdní sezóny. Velikost vejce klesá s průměrnou teplotou, což může být tím, že větší mládě má v chladných podmínkách větší šanci na přežití. Délka inkubace roste s teplotou i produktivitou prostředí, asi proto, že v chladných a málo úživných podmínkách se vyplatí inkubovat co nejkratší...
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
host ::
RSS.