|
|
The effect of opioids on the immune system
Miniariková, Nina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Cimermanová, Veronika (oponent)
Používanie opioidov v medicíne je nevyhnutné, nakoľko slúžia na potlačenie bolesti ako súčasť anestézie najmä počas chirurgických zákrokov. Následne pomáhajú tlmiť bolesť počas pooperačnej starostlivosti a predpisujú sa tiež pacientom s chronickou bolesťou, napríklad pri konečných štádiách rakoviny. Opioidy však patria medzi celosvetovo najčastejšie zneužívané látky. Spojené Štáty Americké čelia opioidovej epidémii, tiež nazývanej opioidová kríza, ktorá začala najmä nadmernými predpismi opioidov a ich následným zneužitím. Je zrejmé, že opioidy vplývajú na imunitný systém a táto téma je predmetom štúdií, hlavne v posledných rokoch. Rôzne opioidy majú variabilné účinky na imunitný systém. Pochopenie ich vplyvu na imunitný systém by mohlo predstavovať zlepšenie zdravotnej starostlivosti a zároveň slúžiť ako podklad pre návrhy nových metód liečby niektorých ochorení. Táto bakalárska práca sumarizuje dostupné štúdie, ktoré sa zaoberajú vplyvom a účinkami rôznych opioidov na bunky imunitného systému s cieľom lepšieho pochopenia ich významu a využitia v praxi. Kľúčové slová: opioidy, imunitný systém, inhibícia, imunomodulácia, fagocyty, lymfocyty
|
|
|
Rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk
Zmij, Patrik ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vladimíra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Patrik Zmij Vedoucí práce: RNDr. Ondřej Souček, Ph.D. Název diplomové práce: Rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk je nejefektivnější léčebnou možností pro pacienty s hematoonkologickými malignitami, mezi které patří akutní myeloidní leukémie, myelodysplastický syndrom nebo vzácnější myelosarkom. Po úspěšně provedené transplantaci nastává znovuobnovení buněk imunitního systému a jednou z částí, rekonstitucí lymfocytů se zabývá tato diplomová práce. Výběrovým souborem experimentální části se stali pacienti, kteří podstoupili alogenní transplantaci krvetvorných buněk na základě jejich nepříznivé diagnózy a následně byli sledováni po dobu jednoho roku na Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Pozorování pacientů bylo stanoveno po třech měsících až do konečného jednoho roku a metodou stanovení se stala průtoková cytometrie. Na základě různorodých povrchových znaků vybraných imunitních buněk bylo možné sledovat pacienty s hematologickými malignitami a následný průběh rekonstituce lymfocytů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Věk pacientů...
|
|
|
Umělé imunitní systémy pro detekci spamů
Hohn, Michal ; Sekanina, Lukáš (oponent) ; Schwarz, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou hybridního systému, založeného na agregaci umělého imunitního systému s vhodnými heuristikami, aby co nejúspěšněji detekoval nevyžádanou poštu. V práci jsou popsány hlavní principy biologického a umělého imunitního systému, klasické techniky pro rozpoznávání spamu včetně několika klasifikátorů. Navržený systém je testován na známých datových korpusech a je provedeno srovnání výsledných experimentů.
|
|
|
Komplexní hodnocení imunitních defektů u nemocných s chronickou lymfocytární leukémií
Vodárek, Pavel ; Belada, David (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Komplexní hodnocení imunitních defektů u nemocných s chronickou lymfocytární leukémií MUDr. Pavel Vodárek Abstrakt disertační práce Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je spojena s významným kombinovaným imunodeficitem. Mezi nejdůležitější defekty patří hypogamaglobulinémie a změny absolutního a relativního počtu lymfocytárních populací a subpopulací. Důsledkem těchto změn může být vyšší frekvence infekcí a progrese choroby samotné. Dopad chemoimunoterapie (CHIT) na koncentrace imunoglobulinů (Ig) a populace lymfocytů nebyl dosud dostatečně prozkoumán. V rámci disertační práce byly analyzovány koncentrace Ig a metodou průtokové cytometrie populace lymfocytů u 45 nemocných s neaktivní CLL a 90 nemocných s progredující CLL indikovanou k léčbě. U 58 nemocných byl hodnocen vliv 1. linie léčby pomocí CHIT. Pro vyšetření populací lymfocytů byl k dispozici soubor 34 zdravých kontrol. Pacienti s progredující chorobou měli významně nižší koncentrace všech tříd a podtříd Ig, než pacienti s neaktivní chorobou: IgG, medián 6,96 vs. 9,86 g/l, p=0,0001; IgA, medián 0,63 vs. 1,53 g/l, p<0,0001; IgM, medián 0,36 vs. 0,57 g/l, p=0,0035. Po léčbě se medián IgA zvýšil z 0,59 g/l na 0,74 g/l (p=0,0031). Koncentrace ostatních tříd a podtříd Ig se významně nezměnily. Nižší koncentrace IgG2 u nemocných s progredující CLL byla...
|
|
|
Onkogenní signalizace T lymfomů
Kulinich, Viktoriia ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Kužílková, Daniela (oponent)
T lymfomy jsou nádorová onemocnění vznikající z T lymfocytů; představují vzácnější variantu non- Hodgkinských lymfomů. Podobně jako ostatní malignity, potřebují nádorové T lymfocyty zajistit signály k vlastnímu růstu, množení a přežití. Využívají k tomu spektrum signálních kaskád, které jsou přítomné i v normálních zdravých buňkách, avšak dokáží je přizpůsobit vlastním potřebám. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o nádorově specifické signalizaci typické pro jednotlivé typy T lymfocytárních malignit, a to jak shodné se signalizací normálních T lymfocytů, tak i pozměněné v důsledku somatických mutací nádorových buněk. Podrobněji jsou rozebrány zejména časté a důležité pro T lymfomy signální dráhy. Konkrétně se jedná o alterace v dráhách spojených s T buněčným receptorem, JAK/STAT cytokinovou signalizací a signalizací Notch. Všechny tyto dráhy jsou velmi významné pro růst a vývoj T lymfocytů. Není tudíž překvapivé, že jsou tyto signální dráhy v nádorových buňkách často patologicky aktivované či naopak deaktivované.
|
|
|
Microbiota and inflammatory bowel diseases
Gajdárová, Zuzana ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Idiopatické črevné zápaly (IBD) sú autoimunitné ochorenie postihujúce gastrointestinálny trakt. Medzi hlavné typy patria ulcerózna kolitída (UC) a Crohnova choroba (CD). V poslednom období sa s IBD spája aj primárna sklerotizujúca cholangitída (PSC), čo je chronické ochorenie pečene spojené so stenózou žlčovodov. Presná patogenéza a etiológia týchto ochorení nie je jasná, aj napriek veľkej snahe vedeckej spoločnosti. Jedná sa o multifaktoriálne ochorenia, ktoré sú spájané s dysbiózou črevnej mikrobioty. Diagnostika ochorení je založená na pre pacientov nepríjemných endoskopických vyšetreniach, a preto snaha hľadať nové sérové biomarkery je dobrý cieľ do budúcna. V diplomovej práci bola sledovaná reaktivita buniek periférnej krvi pacientov s IBD na 10 vybraných zástupcov typickej mikroflóry a to: Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium adolescentis, Blautia coccoides, Roseburia intestinalis, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzii, Ruminococcus flavefaciens, Bacteroides thetaiotaomicron, Prevotella ruminicola a Escherichia coli. Reaktivita pacientov s CD, UC a PSC-IBD bola zvýšena po stimulácii Faecalibacterium, Lactobacillus a Prevotella. Išlo však o nízke percentá buniek produkujúcich cytokíny, preto nie je možné povedať, či by mohli byť zapojené do patogenézy. Ďalšou časťou práce bolo...
|
|
|
Úloha buněčného prionového proteinu v buňkách imunitního systému
Havlík, Martin ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent) ; Pačes, Jan (oponent)
Prionový protein (PrPC) je spojen především s původem transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), smrtelných onemocnění, jejichž molekulární podstatou je konverze buněčné formy proteinu PrPC na infekční formu PrPTSE. Ta je odolná vůči proteázám a běžným dekontaminačním metodám, hromadí se v tkáních a způsobuje degenerativní poškození centrální nervové soustavy. Potenciální fyziologická funkce PrPC v buňkách organismů zůstává nejasná, i když výzkumu tohoto tématu bylo v posledních letech věnováno značné úsilí. Exprese PrPC byla detekována především v nervových buňkách, vysoké hladiny proteinu se však vyskytují i v různých buňkách imunitního systému. Zatímco některé imunokompetentní buňky byly již široce zkoumány, jiné zůstávají z hlediska funkce PrPC nepoznány. PrPC zřejmě hraje roli při diferenciaci a aktivaci řady typů imunitních buněk, podílí se na regulaci produkce cytokinů a dalších imunitních procesů, ovlivňuje růst populace CD4+ T-buněk a také utváření sekundárních lymfatických orgánů. V této bakalářské práci byly shrnuty dosavadní poznatky z oblasti výzkumu úlohy PrPC v imunitních buňkách, jež je důležitý i z hlediska výzkumu diagnostiky a léčby prionových chorob. Klíčová slova: prionový protein, PrPC, PrPTSE, prionové choroby, imunitní systém, imunokompetentní buňky, fagocyty,...
|
|
|
Immunoprotective properties of Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky nachádzajúce sa v samčích pohlavných orgánoch, semenníkoch. Ich funkcia a rola v spermatogenéze je každým dňom ozrejmená o niečo viac a niet pochýb, že bez SC by bola narušená reprodukcia druhu a teda jeho zachovanie. SC ovplyvňujú okrem už známej spermatogenézy aj imunitný system a to na viacerých úrovniach. Bunková aj nebunková časť imunitného systemu sú po aplikácii SC ovplyvnené a tak predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj ďalších kotransplantovaných buniek. Modulácia odpovede zložiek vrodenej aj získanej imunity sa zdá byť do budúcna kľúčovým nástrojom pre terapiu rady chorôb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umělé imunitní systémy pro detekci spamů
Hohn, Michal ; Sekanina, Lukáš (oponent) ; Schwarz, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou hybridního systému, založeného na agregaci umělého imunitního systému s vhodnými heuristikami, aby co nejúspěšněji detekoval nevyžádanou poštu. V práci jsou popsány hlavní principy biologického a umělého imunitního systému, klasické techniky pro rozpoznávání spamu včetně několika klasifikátorů. Navržený systém je testován na známých datových korpusech a je provedeno srovnání výsledných experimentů.
|
|
|
Odlišnosti morfologie lymfocytů u dětí a dospělých
ZMEŠKALOVÁ, Dagmar
Lymfocyty patří mezi bílé krvinky. Účastní se obranných reakcí v organismu. Spolu s dalšími buňkami tvoří imunitní systém člověka. Ve vyšetření krevního obrazu jsou součástí diferenciálního rozpočtu leukocytů. V mikroskopu hodnotíme jejich morfologii. Hodnocení morfologie lymfocytů je důležitým aspektem odlišení normálního stavu od stavu, který je způsoben infekcí nebo hematologickým onemocněním. V této práci se budu zabývat procentuálním zastoupením lymfocytů v periferní krvi od narození až do dospělosti, měřením velikostí lymfocytů a hodnocením morfologie čtyř typů lymfocytů: a to normálních lymfocytů, atypických malých lymfocytů připomínajících "hematogony" (také "hematogonie" podle M. Netouška ), atypických velkých reaktivních lymfocytů se změnami jádra a zvl. cytoplazmy a velkých granulárních lymfocytů (tzv. LGL). V každém lymfocytu jsem též pomocí speciálního barvení na nukleoly hodnotila tři typy nukleolů neboli jadérek - prstenčitá, velká a mikronukleoly a také počet nukleolů v lymfocytech. Cílem této práce je mikroskopické porovnání počtu lymfocytů, jejich velikosti a typů a typu jejich nukleolů tak, jak se mění v závislosti na věku od narození až do dospělosti.
|
host ::
RSS.