Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
State in the process of coming to terms with the communist past - comparison of the Czech and Slovak Republics' approach to the creation of a legislative and institutional basis
Bernášková Chňupová, Soňa ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá problematikou vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu po roku 1989 a následne po rozpade federácie v Českej republike a Slovenskej republike, pričom sa sústreďuje na komparáciu prístupu oboch krajín k presadzovaniu politiky dejín a politiky pamäti. V úvode do problematiky definuje práca základné pojmy a sleduje rozdielne prístupy k presadzovaniu politiky dejín v krajinách bývalého sovietskeho bloku, zároveň si všíma hlavné faktory ovplyvňujúce voľbu konkrétnych foriem tranzitívnej spravodlivosti. Následne sa práca zameriava na legislatívnu formu vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu a po roku 1993 v jeho nástupníckych štátoch, pričom pozornosť venuje vybraným prostriedkov tohto procesu, konkrétne morálnemu odsúdeniu bývalého režimu, lustráciám a trestnoprávnej rovine dekomunizácie. Samostatná pozornosť je venovaná komparácii pokusov o inštitucionalizovanie politiky pamäti v analyzovaných krajinách, vedúcich k založeniu Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pamäti národa.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.