|
|
Detekce cizích objektů v rentgenových snímcích hrudníku s využitím metod strojového učení
Matoušková, Barbora ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Cizí objekty v RTG snímcích hrudníku způsobují komplikace během automatického zpracování snímku. Abychom zabránily chybám, které vznikají právě kvůli těmto cizím objektům, je třeba je nejprve automaticky vyhledat a z následné analýzy je vynechat. Jedná se především o knoflíky, šperky, implantáty, dráty či trubičky. Zároveň nalezení pacemakerů a jiných voperovaných zařízení může pomoct při automatickém zpracování. Cílem této práce bylo navrhnout metodu pro detekci cizích objektů v RTG snímcích hrudníku. Pro tento úkol byla zvolena metoda Faster R-CNN s předtrénovanou sítí ResNet50 pro extrakci příznaků, která byla natrénována na 4 000 snímcích a následně otestována na 1 000 snímcích z veřejně dostupné databáze. Po nalezení optimálních učících parametrů se podařilo natrénovat síť, která dosahuje 75% přesnosti, 77% senzitivity a 76% F1 skóre. Určitá část chyby je ovšem tvořena nejednotnými anotacemi objektů v datech, kdy ne všechny anotované cizí objekty se nachází v oblasti plic, jak je udáno v popisu.
|
|
|
Modelování dýchací soustavy
Matoušek, Josef ; Roleček, Jiří (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací dýchací soustavy. Cílem studie je porozumění dýchací soustavy lidského organismu, společně s volbou vhodných algoritmů a jejich následnou implementací do matematického modelu. Modely jsou realizovány v rozhraní Simulink, které je součástí prostředí Matlab. Podobné modely jsou v praxi využívány pro výzkum lékařské techniky, především u umělé plicní ventilace. Praktické využití, zejména popsaného kombinovaného modelu v grafickém rozhraní GUIDE - rovněž implementovaného v prostředí Matlab, je vhodné pro názornou výuku a simulaci biologických procesů dýchací soustavy.
|
|
|
Studium orgánů myší z inhalačních pokusů
Vrlíková, Lucie ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je studovat potenciální nebezpečí pro živé organizmy vyplývající z inhalace nanočástic vybraných těžkých kovů. Hlavním cílem je zkoumání orgánů pokusných bílých myší po řízené inhalaci nanočástic olova. Vzorky jater a plic jsou odebírány v časových intervalech z jedinců v inhalačních pokusech a dále jsou zpracovány příslušnými procedurami pro jejich hodnocení. Pro stanovení obsahu olova je zkoumané orgány nezbytné nejprve rozložit v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného rozkladu a následně stanovit obsah olova v mineralizátech metodou bezplamenové atomové absorpční spektrometrie. Dále jsou sledovány projevy působení olova na tkáně orgánů pomocí mikroskopie histologických preparátů barvených hematoxylin-eosinem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány výsledky obou přístupů.
|
|
|
Vliv nanočástic PbO a CdO na vybrané fyziologické funkce myši.
Svozilová, Eva ; Vrlíková, Lucie (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dlouhodobý vliv inhalace nanočástic oxidu olovnatého a oxidu kademnatého na hmotnost vybraných orgánů pokusných bílých myší. Vybrané orgány (slezina, játra, ledvina, plíce, mozek) byly postupně odebírány po dobu třinácti týdnů. V obou experimentech (PbO a CdO) byl zkoumán vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a dobou inhalace, vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a inhalací rozdílné početní koncentrace nanočástic kovů a statisticky byl vyhodnocen vliv inhalace oxidů obou kovů na hmotnost orgánů. Výsledky obou experimentů byly porovnány.
|
|
|
Podpora ventilace u laboratorních zvířat
Daniš, Václav ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V dnešní době je umělá plicní ventilace nedílnou součástí většiny chirurgických zákroků při použití anestezie. Úvodní kapitoly diplomové práce se zaměřují na teoretické seznámení s problematikou umělé plicní ventilace. Mimo teorii o historii umělé plicní ventilace zahrnuje práce také krátké seznámení s anatomií a fyziologií plic, s tím související definování plicních objemů a samotné plicní ventilace. V praktické části je řešen samotný návrh plicního ventilátoru pro použití na laboratorních zvířatech.
|
|
|
Člověk jako faktor kvality vzduchu
Kops, Tomáš ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zjistit pomocí měření produkci oxidu uhličitého, kterou člověk vyprodukuje při různých typech fyzické aktivity. S využitím daného modelu je cílem simulovat reálnou produkci oxidu uhličitého pro typový objekt a dále navrhnout způsob automatické regulace, přívodu a odvodu vzduchu pro získání kvalitnějších vlastností vnitřního prostředí (reprezentovanou koncentrací oxidu uhličitého).
|
|
|
Návrh řídícího systému pro mobilní cirkulační systém pro transport plic
Sonnenschein, Jiří ; Veselý, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V diplomové práci je sepsán přehled anatomie a fyziologie plic, mechanika dýchání. Dále je popsán modul mechanického plicního simulátoru (iLung 2.0) a modul pro transport plic. U modulu pro transport plic je popsáno jeho použití, konstrukce, funkce, sledované parametry a schéma řízení. Jsou popsány součásti řídicí jednotky mobilního cirkulačního modulu, u kterých je představen způsob napájení a princip komunikace. V navazujících kapitolách je popsán vývoj modulu pro přímou kontrolu a hlášení stavu zařízení DCNM (Direct Control and Notification Module).
|
|
|
Implementace přenosového protokolu pro přenos dat mobilní cirkulační jednotky pro převoz plic
Trávníčková, Hana ; Mézl, Martin (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je implementace přenosového protokolu pro přenos dat mobilní cirkulační jednotky pro převoz plic. Své primární uplatnění najde tento protokol při přenosu dat v rámci projektu AlveoPic. Úvodní část práce se zabývá popisem anatomie a fyziologie dýchací soustavy člověka. Dále seznamuje čtenáře s modulem mechanického plicního simulátoru a modulem pro transport plic. V práci jsou popsány možnosti standardů pro přenos medicínských dat a pozornost je věnována zejména standardu ISO/IEEE 11073. Navazující část práce řeší realizaci simulátoru modulu pro transport plic a design aplikace pro zobrazování sledovaných parametrů. Závěrečná část práce je věnována rozboru testovacích případů pro ověření správné funkčnosti aplikace a použitého protokolu.
|
|
|
Porovnání geometrických modelů reálných plic s idealizovaným modelem
Roupec, Michal ; Elcner, Jakub (oponent) ; Forman, Matěj (vedoucí práce)
Cílem této práce je vyhledat hlavní parametry idealizovaných geometrických modelů plicních trubic – Weibelova a Horsfieldova a zjistit délky a průměry jednotlivých větví do 4. generace větvení. Na 3D modelu, vzniklém naskenováním odlitku skutečných plic člověka odměřit odpovídající průměry a délky trubic a tyto následně porovnat s hodnotami obou modelů. Pro skutečné plíce určit úhly větvení v jednotlivých generacích a též celkovou geometrii. Pomocí známých hodnot rychlosti proudění vzduchu ve vybraných trubicích spočítat Reynoldsovo číslo pro skutečné plíce a pro oba modely a porovnat je.
|
|
|
Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax
DOLANSKÝ, Petr
Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.
|
host ::
RSS.