|
|
Reakce sazenic vybraných druhů dřevin na zaplavení
Ryšavý, Jan
Diplomová práce zkoumá reakci na zaplavení pěti druhů dřevin, které se vyskytují v lužních lesích jižní Moravy. Tato práce cílila na vyhodnocení různé délky zaplavení sazenic a zkoumala jejich vitalitu i mortalitu. Zkoumanými dřevinami byly dub letní (Quercus robur L.), jilm habrolistý (Ulmus minor Mill.), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), habr obecný (Carpinus betulus L.) a javor babyka (Acer campestre L.). Experiment zaplavení probíhal od dubna do července roku 2022. V různých časových intervalech (7–14 dní) byly sazenice zaplaveny po kořenový krček. Kontrolní sazenice nebyly zaplaveny, ale pouze zalévány. Celkem bylo zaplaveno 140 sazenic od každého druhu, které byly postupně ze záplavy vyndávány. Z výsledků vyplývá, že byla zjištěna relativně nízká mortalita u zaplavovaných dřevin ve všech intervalech. Nejmenší byla u Quercus robur a Tilia cordata, ty se kromě nízké mortality vyznačovaly i vysokou vitalitou. Ulmus minor se vyznačoval středně vitálními sazenicemi. Acer campestre a Caripnus betulus měly nejvyšší mortalitu a ke konci experimentu se jejich vitalita výrazně snižovala. Předpoklad odolnosti vůči zaplavení Quercus robur se potvrdil, což znamená, že sazenice této dřeviny patrně dobře zvládnou záplavu i v podmínkách lužních lesů. Velmi dobře zvládla zaplavení také Tilia cordata. Ta pravděpodobně v reakci na vodní stres investovala do tloušťky kmene, adaptovala se na zaplavení a tím získala konkurenční výhodu oproti ostatním dřevinám. Diplomová práce potvrdila předpoklad, že Quercus robur je odolná dřevina vůči zaplavení a Tilia cordata dosáhla vyšší odolnosti, než se předpokládalo.
|
|
|
Vliv evapotranspirace na podzemní vodu lužních lesů: Libický luh
Vašková, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Rešeršní část této bakalářské práce se zabývá evapotranspirací z lužních lesů a jejího vlivu na výšku hladiny podzemní vody a mineralizaci podzemní vody. Práce se okrajově věnuje i vlivu mineralizace na lužní flóru, která by zvýšenou mineralizací mohla být ohrožena. V práci je popsána podstata a využití stabilních izotopů v hydrogeologii a komplexní charakteristika zájmové oblasti experimentální části, Národní přírodní rezervace Libický luh. Náplní experimentální části je pozorování hladiny, konduktivity, teploty, pH a zjištění izotopového složení podzemní i povrchové vody v Libickém luhu, kde byly již dříve zjištěny vysoké mineralizace podzemní vody. V práci je diskutován vliv evapotranspirace na obsah rozpuštěných látek ve vodě v Libickém luhu jako možná příčina tohoto fenoménu. Bylo zjištěno, že s rostoucí teplotou dochází k poklesu hladiny podzemní vody a že mineralizace zůstává v rámci roku relativně konstantní. Pokles hladiny podzemní vody je evidentně zapříčiněn intenzivní evapotranspirací z lužního lesa ve vegetačním období. Pro prokázání přímé souvislosti mezi evapotranspirací a zvýšenou mineralizací by však bylo zapotřebí mít k dispozici delší časové řady konduktivity nebo hydrochemické analýzy. Klíčová slova: lužní les, evapotranspirace, podzemní voda, mineralizace, stabilní izotopy,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana krajinného rázu CHKO Pálava
Kohoutková, Kristýna
Cílem této diplomové práce je zpracovat hodnocení krajinného rázu vybrané části CHKO Pálava. Práce analyzuje přírodní podmínky a velmi podrobně se zabývá historickým vývojem, kulturními a percepčními hodnotami území. Součástí analýz je stanovení vizuální exponovanosti území, která je základním východiskem pro praktickou část. Praktická část se zabývá třemi základními okruhy. Jsou to stavební rozvoj území, zelená infrastruktura krajiny a hodnocení krajinného rázu. Diplomová práce přináší návrh vhodných rozvojových ploch, katalog vegetačních prvků pro doplnění zelené infrastruktury a zejména návrh lužní krajiny. Hodnocení krajinného rázu rozděluje území na 3 oblasti, 6 podoblastí a upozorňuje na 6 výjimečných míst krajinného rázu. Všechny části návrhu mají za cíl zvýšit hodnotu krajinného rázu modelového území.
|
|
|
Kvantifikace synuzie podrostu vybraných geobiocenóz lužního lesa
Blažejová, Aneta
V lužních lesích jižní Moravy (polesí Tvrdonice) byly správcem lesa na vybraných lokalitách založeny plochy, které jsou určeny jako okusové plochy pro zvěř. Nezalesněním těchto ploch je ovlivněna skladba rostlinné vegetace v těchto lokalitách a může vést k významným proměnám vegetace. Tato studie se zabývá kvantifikací synuzie podrostu těchto lokalit a zhodnocuje jaký význam může mít složení vegetace rostoucí na těchto plochách pro další hospodaření.
|
|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
|
|
Jak ovlivňují faktory klimatické změny fenologii a fyziologii vybraných druhů dřevin středoevropského lužního lesa?
Vokálová, Karolína ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Lužní lesy jsou na biodiverzitu bohaté ekosystémy vyskytující se na mnoha místech střední Evropy v blízkosti vodních toků, které jsou v průběhu roku dočasně zaplavovány. V současnosti lužní lesy čelí změnám prostředí souvisejících se změnou klimatu, jako je např. vysoká teplota, sucho, zvýšené hodnoty CO2 či nadměrné záplavy. Na tyto změny dřeviny reagují posunem jarních fenologických fází, u různých druhů dřevin dochází k stále časnějšímu nástupu rašení pupenů. Dále dochází k různým fyziologickým, anatomickým i morfologickým adaptacím na tyto změny klimatu, čímž se rostliny snaží vyhnout poškození. Na reakci na měnící se vlivy prostředí má vliv mnoho endogenních faktorů, jako je míra tolerance k záplavám, typ stavby dřeva, postavení druhu dřeviny na škále izohydrie- anizohydrie, stáří rostlin, ale také faktory externí, jako je míra působení stresového faktoru i doba jeho trvání. Do budoucna se předpokládá další nárůst průměrné teploty, koncentrace CO2 v atmosféře i nadprůměrně silných záplav, proto je důležité z hlediska managementu těchto ekosystémů porozumět komplexním reakcím a adaptacím dřevin lužního lesa na tyto změny.
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
host ::
RSS.